"On Soviet power in Ukraine." The Bolshevik Vision and Concept of National Reform (1919-1920)
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F24%3A10486111" target="_blank" >RIV/00216208:11210/24:10486111 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
„O sovětské moci na Ukrajině.“ Bolševická vize a koncepce národní reformy (1919–1920)
Original language description
Cílem předkládané studie je analyzovat proces sovětizace Ukrajiny a s ní spjatou národnostní politiku RKS(b) od listopadu 1919 do konce roku 1920. V politické rovině se zabývá diskusemi klíčových bolševiků o státoprávním uspořádání Ukrajiny v kontextu ruské občanské války. Z metodologického hlediska se studie opírá o kombinaci konceptu politických dějin, který staví do popředí jednání a činnost hlavních (mocenských) aktérů, a intelektuálních dějin k pochopení ideologických vlivů na politický vývoj a děj. Studie na základě analýzy stranických diskusí RKS(b) a KS(b)U dochází k závěru, že klíčovým dokumentem, který v roce 1920 determinoval státoprávní uspořádání USSR ve vztahu k RSFSR, byla rezoluce "O sovětské moci na Ukrajině". Na jejím základě, který vycházel z vojensko-hospodářského spojenectví ze dne 1. června 1919, tak mělo dojít postupné federalizaci sovětského impéria. Výsledky stranických jednání, zejména VIII. konference RKS(b) a IV. konference KS(b)U, dokazují, že loajální a klíčoví bolševici považovali národnostní reformy za dočasný ústupek, který měl zachovat revoluční dynamiku a vést k postupné konsolidaci moci. Studie demonstruje, že i přes snahy vedení RKS(b) o ideologickou "jednotu", chaos a dynamika občanské války způsobily v zájmu obrany revoluce značnou tendenčnost k úmyslnému zintenzivnění integračního procesu. Na základě stranických diskusí bylo ustanovení federace považováno za přijatelné řešení, které by vertikálně centralizovalo moc pod jeden sovětský stát. Již od počátku roku 1920 RKS(b) v čele s Leninem začala díky dialektické flexibilitě opouštět koncept formální nezávislosti Ukrajiny. I přes podepsání svazové smlouvy, která de iure ustanovila mezi USSR a RSFSR konfederaci, se však nezměnila cílová vize formy vztahu mezi těmito státy. Okolnosti jejího podpisu byly založeny na pragmatickému a formálnímu urovnání mezinárodního postavení USSR, avšak ve skutečnosti neexistovaly konfederativní, natož federativní principy.
Czech name
„O sovětské moci na Ukrajině.“ Bolševická vize a koncepce národní reformy (1919–1920)
Czech description
Cílem předkládané studie je analyzovat proces sovětizace Ukrajiny a s ní spjatou národnostní politiku RKS(b) od listopadu 1919 do konce roku 1920. V politické rovině se zabývá diskusemi klíčových bolševiků o státoprávním uspořádání Ukrajiny v kontextu ruské občanské války. Z metodologického hlediska se studie opírá o kombinaci konceptu politických dějin, který staví do popředí jednání a činnost hlavních (mocenských) aktérů, a intelektuálních dějin k pochopení ideologických vlivů na politický vývoj a děj. Studie na základě analýzy stranických diskusí RKS(b) a KS(b)U dochází k závěru, že klíčovým dokumentem, který v roce 1920 determinoval státoprávní uspořádání USSR ve vztahu k RSFSR, byla rezoluce "O sovětské moci na Ukrajině". Na jejím základě, který vycházel z vojensko-hospodářského spojenectví ze dne 1. června 1919, tak mělo dojít postupné federalizaci sovětského impéria. Výsledky stranických jednání, zejména VIII. konference RKS(b) a IV. konference KS(b)U, dokazují, že loajální a klíčoví bolševici považovali národnostní reformy za dočasný ústupek, který měl zachovat revoluční dynamiku a vést k postupné konsolidaci moci. Studie demonstruje, že i přes snahy vedení RKS(b) o ideologickou "jednotu", chaos a dynamika občanské války způsobily v zájmu obrany revoluce značnou tendenčnost k úmyslnému zintenzivnění integračního procesu. Na základě stranických diskusí bylo ustanovení federace považováno za přijatelné řešení, které by vertikálně centralizovalo moc pod jeden sovětský stát. Již od počátku roku 1920 RKS(b) v čele s Leninem začala díky dialektické flexibilitě opouštět koncept formální nezávislosti Ukrajiny. I přes podepsání svazové smlouvy, která de iure ustanovila mezi USSR a RSFSR konfederaci, se však nezměnila cílová vize formy vztahu mezi těmito státy. Okolnosti jejího podpisu byly založeny na pragmatickému a formálnímu urovnání mezinárodního postavení USSR, avšak ve skutečnosti neexistovaly konfederativní, natož federativní principy.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Others
Publication year
2024
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů