War and Peace According to Emmanuel Lévinas and Jan Patočka
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F24%3A10490939" target="_blank" >RIV/00216208:11210/24:10490939 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Válka a mír podle Emmanuela Lévinase a Jana Patočky
Original language description
Článek se zabývá pojetím války a míru u Emmanuela Lévinase a Jana Patočky. Jak autor ukazuje, Lévinas i Patočka oběma pojmům připisují ontologický význam: Podle Lévinase je válka způsob, jímž se západnímu filosofickému myšlení od Platóna až po Heideggera ukazuje bytí. "Tvář bytí", která se vyjevuje ve válce, je pak zachycena v pojmu totality. Patočka charakterizuje 20. století jako válku, která je plnou manifestací moderního přístupu ke skutečnosti, jež představuje vědecko-technické porozumění jsoucnu. Cesta k dosažení skutečného a trvalého míru pak podle obou myslitelů vede skrze životní i myšlenkový obrat, který znamená zásadní změnu postoje k bytí: Zatímco Lévinas proti ontologii války staví "eschatologii mesiánského míru" a za základní situaci, v níž dochází k prolomení totality, považuje záblesk exteriority ve tváři druhého, pro Patočku se privilegovanou příležitostí ke zlomení vlády vědecko-technického porozumění jsoucnu stává otřes frontového zážitku, v němž se hroutí možnosti, cíle a ideje moderní vědecko-technické civilizace a vyjevuje se jejich prázdnota a nesmyslnost. Jak ukazuje srovnání obou konceptů, Lévinas i Patočka ve své "ontologizaci války" vycházejí z odlišného pojetí bytí: Lévinasův pojem bytí vyjádřený ve formulaci "bytí je exteriorita" je polemicky pointován vůči dosavadní tradici západní filosofie, jejíž vyvrcholení Lévinas spatřuje v Heideggerově ontologii. Patočkovo pojetí je naopak rozhodujícím způsobem inspirováno právě Heideggerovým pojmem bytí, resp. ontologické diference a Heideggerovou kritikou moderní vědotechniky. Jak autor nicméně argumentuje, rozdíl mezi oběma mysliteli není nesmiřitelný: Patočkův rozvrh filosofie dějin na rozdíl od Heideggerovy fundamentální ontologie neústí v pojetí pobytu, který dosahuje autentického bytí volbou svých vlastních možností v heroické a osamělé odhodlanosti, při níž se vytrhává ze vztahů ke světu a k druhým lidem, ale pojmem "solidarity otřesených" přiznává v rámci autentické a dějinné existence významné místo intersubjektivitě. Integrováním intersubjektivity do své koncepce životních pohybů i filosofie dějin Patočka buduje most, který do jisté míry překlenuje propast zející v Lévinasových očích mezi Heideggerovou "ontologií války" a jeho vlastní "eschatologií mesiánského míru".
Czech name
Válka a mír podle Emmanuela Lévinase a Jana Patočky
Czech description
Článek se zabývá pojetím války a míru u Emmanuela Lévinase a Jana Patočky. Jak autor ukazuje, Lévinas i Patočka oběma pojmům připisují ontologický význam: Podle Lévinase je válka způsob, jímž se západnímu filosofickému myšlení od Platóna až po Heideggera ukazuje bytí. "Tvář bytí", která se vyjevuje ve válce, je pak zachycena v pojmu totality. Patočka charakterizuje 20. století jako válku, která je plnou manifestací moderního přístupu ke skutečnosti, jež představuje vědecko-technické porozumění jsoucnu. Cesta k dosažení skutečného a trvalého míru pak podle obou myslitelů vede skrze životní i myšlenkový obrat, který znamená zásadní změnu postoje k bytí: Zatímco Lévinas proti ontologii války staví "eschatologii mesiánského míru" a za základní situaci, v níž dochází k prolomení totality, považuje záblesk exteriority ve tváři druhého, pro Patočku se privilegovanou příležitostí ke zlomení vlády vědecko-technického porozumění jsoucnu stává otřes frontového zážitku, v němž se hroutí možnosti, cíle a ideje moderní vědecko-technické civilizace a vyjevuje se jejich prázdnota a nesmyslnost. Jak ukazuje srovnání obou konceptů, Lévinas i Patočka ve své "ontologizaci války" vycházejí z odlišného pojetí bytí: Lévinasův pojem bytí vyjádřený ve formulaci "bytí je exteriorita" je polemicky pointován vůči dosavadní tradici západní filosofie, jejíž vyvrcholení Lévinas spatřuje v Heideggerově ontologii. Patočkovo pojetí je naopak rozhodujícím způsobem inspirováno právě Heideggerovým pojmem bytí, resp. ontologické diference a Heideggerovou kritikou moderní vědotechniky. Jak autor nicméně argumentuje, rozdíl mezi oběma mysliteli není nesmiřitelný: Patočkův rozvrh filosofie dějin na rozdíl od Heideggerovy fundamentální ontologie neústí v pojetí pobytu, který dosahuje autentického bytí volbou svých vlastních možností v heroické a osamělé odhodlanosti, při níž se vytrhává ze vztahů ke světu a k druhým lidem, ale pojmem "solidarity otřesených" přiznává v rámci autentické a dějinné existence významné místo intersubjektivitě. Integrováním intersubjektivity do své koncepce životních pohybů i filosofie dějin Patočka buduje most, který do jisté míry překlenuje propast zející v Lévinasových očích mezi Heideggerovou "ontologií války" a jeho vlastní "eschatologií mesiánského míru".
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2024
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů