THE CONCEPT OF SOVEREIGNTY OF PEOPLE IN ANCIENT PHILOSOPHY AND LEGAL THINKING

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F17%3A10361727" target="_blank" >RIV/00216208:11220/17:10361727 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

POJETÍ SUVERENITY LIDU V ANTICKÉ FILOSOFII A PRÁVNÍM MYŠLENÍ

Original language description

V první řadě je cílem článku analyzovat a interpretovat vztah mezi vládnoucími a ovládanými v historickém, politickém a právním kontextu v dávných dobách; Za další pak dochází k analyzování a interpretování pojmu svrchovanosti lidí, včetně úvah o povaze lidu. Článek analyzuje, do jaké míry je možné dosáhnout obecného konsensu o otázkách dobra a zla, zvláště při určování toho, co je normativně důležitější a co je méně důležité, co je ještě přijatelné a co není v podmínkách požadavků na koexistenci osob různých úrovní vzdělání, odlišného společenského postavení, různých kultur a mentality. Tyto otázky byly položeny velkými filozofy minulosti; Intuitivní přístup zvolil Platón a Augustin, kteří oba uvažovali v metafyzických kategoriích. Naproti tomu Aristoteles přišel s empiricko-analytickým přístupem pro zkoumání forem vlád a jejich klasifikace. Vzhledem k tomu, že podíl na vládě v římské republice byl stanoven společenským postavením, závěrem článku je, že není správné označit římskou vládní strukturu za systém, který využil konceptu svrchovanosti lidu.

Czech name

POJETÍ SUVERENITY LIDU V ANTICKÉ FILOSOFII A PRÁVNÍM MYŠLENÍ

Czech description

V první řadě je cílem článku analyzovat a interpretovat vztah mezi vládnoucími a ovládanými v historickém, politickém a právním kontextu v dávných dobách; Za další pak dochází k analyzování a interpretování pojmu svrchovanosti lidí, včetně úvah o povaze lidu. Článek analyzuje, do jaké míry je možné dosáhnout obecného konsensu o otázkách dobra a zla, zvláště při určování toho, co je normativně důležitější a co je méně důležité, co je ještě přijatelné a co není v podmínkách požadavků na koexistenci osob různých úrovní vzdělání, odlišného společenského postavení, různých kultur a mentality. Tyto otázky byly položeny velkými filozofy minulosti; Intuitivní přístup zvolil Platón a Augustin, kteří oba uvažovali v metafyzických kategoriích. Naproti tomu Aristoteles přišel s empiricko-analytickým přístupem pro zkoumání forem vlád a jejich klasifikace. Vzhledem k tomu, že podíl na vládě v římské republice byl stanoven společenským postavením, závěrem článku je, že není správné označit římskou vládní strukturu za systém, který využil konceptu svrchovanosti lidu.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Právněhistorické studie

ISSN

0079-4929

e-ISSN

—

Volume of the periodical

46

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

20

Pages from-to

5-24

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—