Why do we need a legal theoretical approach in jurisprudence : What does the theory, philosophy and sociology of law have in common and how do they differ?

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F20%3A10411987" target="_blank" >RIV/00216208:11220/20:10411987 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Proč potřebujeme právně teoretický přístup v právní vědě : Co má teorie, filosofie a sociologie práva vlastně vůbec společného a v čem se liší?

Original language description

Cílem tohoto příspěvku je odpověď na otázku, proč potřebujeme právně teoretický (tj. analytický) přístup v právní vědě. K tomu je nejprve nutné objasnit, co se tímto právně teoretickým přístupem vlastně myslí a odlišit jej zejména od přístupu právní filozofie. Teorie práva totiž přistupuje ke svému předmětu, tj. k právní normě, jako něčemu, co existuje a priori. Právní teoretik tak normu svým intelektem poznává, avšak v žádném případě ji nevytváří. Právě tím se odlišuje od právně filozofického přístupu, který právní normu poznává, hodnotí, ale také zároveň vytváří, nebo alespoň spoluvytváří. V okamžiku, kdy právní filozof řekne, jaké řešení určitého případu lze považovat za spravedlivé, a tedy správné, zároveň tím také vytváří normu, která k takovému spravedlivému řešení vede. Právně filozofický proces poznání právní normy je tedy neoddělitelně spojen s její tvorbou. Potřeba analytického přístupu souvisí s tím, jak má právník - na rozdíl od laika - doslova &quot;uchopit&quot; právní informační systémy. Bez právně teoretické přípravy, znalosti struktury a porozumění právu jako systému se erudovaný právník může proměnit v závislého uživatele, který není tím, kdo právní informační systém jako svůj nástroj ovládá a řídí, nýbrž tím, kdo je ovládán a řízen.

Czech name

Proč potřebujeme právně teoretický přístup v právní vědě : Co má teorie, filosofie a sociologie práva vlastně vůbec společného a v čem se liší?

Czech description

Cílem tohoto příspěvku je odpověď na otázku, proč potřebujeme právně teoretický (tj. analytický) přístup v právní vědě. K tomu je nejprve nutné objasnit, co se tímto právně teoretickým přístupem vlastně myslí a odlišit jej zejména od přístupu právní filozofie. Teorie práva totiž přistupuje ke svému předmětu, tj. k právní normě, jako něčemu, co existuje a priori. Právní teoretik tak normu svým intelektem poznává, avšak v žádném případě ji nevytváří. Právě tím se odlišuje od právně filozofického přístupu, který právní normu poznává, hodnotí, ale také zároveň vytváří, nebo alespoň spoluvytváří. V okamžiku, kdy právní filozof řekne, jaké řešení určitého případu lze považovat za spravedlivé, a tedy správné, zároveň tím také vytváří normu, která k takovému spravedlivému řešení vede. Právně filozofický proces poznání právní normy je tedy neoddělitelně spojen s její tvorbou. Potřeba analytického přístupu souvisí s tím, jak má právník - na rozdíl od laika - doslova &quot;uchopit&quot; právní informační systémy. Bez právně teoretické přípravy, znalosti struktury a porozumění právu jako systému se erudovaný právník může proměnit v závislého uživatele, který není tím, kdo právní informační systém jako svůj nástroj ovládá a řídí, nýbrž tím, kdo je ovládán a řízen.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Pocta Jiřímu Rajmundu Treterovi

ISBN

978-80-7502-439-8

Number of pages of the result

8

Pages from-to

53-60

Number of pages of the book

447

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—