Taxation of technical provisions of insurers and Constitutional court finding no. Pl. ÚS 87/20

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F21%3A10435817" target="_blank" >RIV/00216208:11220/21:10435817 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=BNcoSB42.m" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=BNcoSB42.m</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zdanění technických rezerv pojišťoven a nález Ústavního soudu Pl. ÚS 87/20

Original language description

Rozdíl mezi technickými rezervami zanesenými v účetnictví a technickými rezervami vytvořenými na základě směrnice Solventnost II se stal předmětem jednorázového zdanění, které má být realizováno v průběhu dvou zdaňovacích období, a to během let 2020 a 2021. Zdanění technických rezerv je nastaveno tak, že k hospodářskému výsledku za rok 2020 se přičte půlka úbytku mezi novými (solventnostními) a natvořenými účetními rezervami, totéž se provede ve vazbě na rok 2021. Do doby nabytí účinnosti novelizačního zákona č. 364/2019 Sb. byly technické rezervy ve výši vykázané v účetnictví daňově uznatelné. Počínaje rokem 2020 jsou však daňově uznatelné pouze technické rezervy vytvořené na základě směrnice Solventnost II, zatímco účetní rezervy jsou sice stále ponechány v účetnictví, ale z daňového hlediska nejsou nadále relevantní, což znamená, že musí být rozpuštěny a zdaněny. Pojišťovny počítají své technické rezervy v souladu se směrnicí pro účely reportingu dohledovým orgánům. Pokud jde o jejich výši, rezervy podle pravidel Solventnosti II jsou významně nižší než účetní technické rezervy, jejichž výši určují pojišťovny samy na základě hodnocení pojistných rizik. Aplikovatelnost a ústavnost výše uvedeného novelizačního zákona vzbuzuje od počátku vážné pochybnosti, v důsledku čehož byla proti němu skupinou poslanců podána ústavní stížnost. Ústavní soud se však podstatou technických rezerv v pojišťovnictví prakticky nezabýval a pozornost věnoval spíše otázkám legálnosti zákonodárného procesu a možnému rdousícímu efektu na pojišťovny. S nimi související argumenty však měly spíše komplementární povahu. Ústavní stížnost zamítl mj. s tím, že negativní účinky, které by bylo možno vnímat jako protiústavní, by bylo možné spatřovat až v individuálním případě. Zákon má současně retroaktivní účinky, které však Ústavní soud posoudil jako přípustnou nepravou retroaktivitu. Diskriminační povahu a nejednoznačnost této právní úpravy lze nejlépe demonstrovat na případu poboček zahraničních pojišťoven na straně jedné, a zahraničních poboček tuzemských pojišťoven na straně druhé. Jednou z tradičních zásad daňového práva přitom je in dubio mitius, tedy že v případě interpretačně nejasné normy by měl být aplikován výklad ve prospěch subjektu daně.

Czech name

Zdanění technických rezerv pojišťoven a nález Ústavního soudu Pl. ÚS 87/20

Czech description

Rozdíl mezi technickými rezervami zanesenými v účetnictví a technickými rezervami vytvořenými na základě směrnice Solventnost II se stal předmětem jednorázového zdanění, které má být realizováno v průběhu dvou zdaňovacích období, a to během let 2020 a 2021. Zdanění technických rezerv je nastaveno tak, že k hospodářskému výsledku za rok 2020 se přičte půlka úbytku mezi novými (solventnostními) a natvořenými účetními rezervami, totéž se provede ve vazbě na rok 2021. Do doby nabytí účinnosti novelizačního zákona č. 364/2019 Sb. byly technické rezervy ve výši vykázané v účetnictví daňově uznatelné. Počínaje rokem 2020 jsou však daňově uznatelné pouze technické rezervy vytvořené na základě směrnice Solventnost II, zatímco účetní rezervy jsou sice stále ponechány v účetnictví, ale z daňového hlediska nejsou nadále relevantní, což znamená, že musí být rozpuštěny a zdaněny. Pojišťovny počítají své technické rezervy v souladu se směrnicí pro účely reportingu dohledovým orgánům. Pokud jde o jejich výši, rezervy podle pravidel Solventnosti II jsou významně nižší než účetní technické rezervy, jejichž výši určují pojišťovny samy na základě hodnocení pojistných rizik. Aplikovatelnost a ústavnost výše uvedeného novelizačního zákona vzbuzuje od počátku vážné pochybnosti, v důsledku čehož byla proti němu skupinou poslanců podána ústavní stížnost. Ústavní soud se však podstatou technických rezerv v pojišťovnictví prakticky nezabýval a pozornost věnoval spíše otázkám legálnosti zákonodárného procesu a možnému rdousícímu efektu na pojišťovny. S nimi související argumenty však měly spíše komplementární povahu. Ústavní stížnost zamítl mj. s tím, že negativní účinky, které by bylo možno vnímat jako protiústavní, by bylo možné spatřovat až v individuálním případě. Zákon má současně retroaktivní účinky, které však Ústavní soud posoudil jako přípustnou nepravou retroaktivitu. Diskriminační povahu a nejednoznačnost této právní úpravy lze nejlépe demonstrovat na případu poboček zahraničních pojišťoven na straně jedné, a zahraničních poboček tuzemských pojišťoven na straně druhé. Jednou z tradičních zásad daňového práva přitom je in dubio mitius, tedy že v případě interpretačně nejasné normy by měl být aplikován výklad ve prospěch subjektu daně.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Daně a finance

ISSN

1801-6006

e-ISSN

—

Volume of the periodical

2021

Issue of the periodical within the volume

1-4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

32-40

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—