Blasphemous Art, or the Legal Limits of Artistic Freedom of Expression

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10477223" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10477223 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Rouhavé umění, aneb právní meze umělecké svobody projevu

Original language description

Jak široký prostor pro umělecká vyjádření poskytuje právo na svobodu projevu? A za jakých podmínek, pokud vůbec, je možné uměleckou tvorbu s odkazem na zásah do právdruhých omezit? Ve svém příspěvku se zaměřuji na fenomén tzv. rouhavého umění, tedy umění, jež svým kontroverzním a neortodoxním obsahem i provedením míří proti zavedeným společenským konvencím a dostává se tak do sporu zejména s náboženským cítěním věřících osob. V tuzemském kontextu se etické i právní otázky s tímto tématem spojené staly předmětem vyostřené společenské debaty v souvislosti s uvedením kontroverzních divadelních her Prokletí a Naše násilí a vaše násilí chorvatského režiséra Olivera Frljiče. Vedle nespočtu vyhrocených polemik se však vyvolaná kontroverze promítla též ve světě práva, a to hned v několika ohledech. V návaznosti na uvedení zmíněných her bylo podáno několik trestních oznámení; ve svém příspěvku se však zaměřím především ústavněprávnírozměr nastíněné kauzy.Možným vybočením z hranic svobody projevu a zásahem do náboženské svobody druhých se v této souvislosti zabýval český Ústavní soud. Ten ve svém loňském nálezu zamítl ústavní stížnost kardinála Dominika Duky ve sporu s brněnskými divadly, jež přímo reagovala na výše představené inscenace. Dominik Duka se prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti u obecných soudů neúspěšně domáhal omluvy za údajný zásah do jehoosobnostních práv. Ústavní soud však s přihlédnutím k demokratickému charakteru ČR, kde má svoboda projevu (vč. projevu uměleckého) konstitutivní charakter dospěl k závěru, že uvedené hry sledovaly (byť zčásti blasfemickými prostředky) legitimní cíl, směřující k vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř jedné z církví. Na tomto základě proto tvrzení stěžovatele zamítl.Ve svém příspěvku se však neomezuji pouze na rozbor výše zmíněné kauzy, zaměřuji si také na to, jak tuzemský Ústavní soud pojímá svobodu projevu a možnosti jejího omezení. Dále bych rád představil vybraná zahraniční rozhodnutí a obecná východiska, jež výraznou měrou ovlivňují též výslednou judikaturu tuzemských soudů. V této souvislosti tak poukáži např. na stanoviska Výboru OSN pro lidská práva či na úlohu, jež zastává Rada Evropy; kupříkladu Parlamentní shromáždění Rady Evropy přispělok formování odborné debaty vydáním několika dokumentů a rezolucí.Klíčovou roli v rámci Rady Evropy však hraje ESLP, který ve svých judikátech pomohl vymezit základní rámec pro poměřování svobody projevu a jejích mezí právě ve vztahu k náboženskému cítění druhých. Evropská úmluva o ochraně lidských práv, jíž je právě ESLP vázán, každému v článku 9 přiznává právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. V rozsudku Otto-Preminger-Institut proti Rakousku, se soud poprvé zabýval střetem práva na svobodu projevu a práva na svobodu vyznáníVzhledem k nejednotnosti členských států Rady Evropy ohledně trestání rouhačských projevů však ESLP ponechává jednotlivým státům poměrně široký prostor pro uvážení. Nejnovější kauza, ve které se ESLP údajně rouhačským projevem zabýval, byl spor Rabczewska proti Polsku. V této kauze soud rozhodl, že odsouzení polské zpěvačky za její údajně nenávistný projev urážející náboženské cítění, je v rozporu s čl. 10 EÚLP, jenž garantuje právo na svobodu projevu. Rozhodnutí (mj.) ukazuje, že rouhačského umění se v Úmluvě přímo netýká jen článek 9, ale i ustanovení článku následujícího. Disentní stanovisko soudce Wojtyczka však přiléhavě ilustruje skutečnost, že otázka míry svobody projevu, jež má být jednotlivcům v kontextu tzv. rouhačského umění přiznána, je stále poměrně ožehavým a živým tématem.Věřím, že s pomocí výše uvedených východisek i hlavních inspiračních zdrojů se mi daří poukázat a lépe popsat některé konkrétní případy střetu uměleckého projevu a náboženského smýšlení, v obecnější rovině pak rád představuji též právní i etické otázky, jež se ke zvolené problematice přirozeně váží.

Czech name

Rouhavé umění, aneb právní meze umělecké svobody projevu

Czech description

Jak široký prostor pro umělecká vyjádření poskytuje právo na svobodu projevu? A za jakých podmínek, pokud vůbec, je možné uměleckou tvorbu s odkazem na zásah do právdruhých omezit? Ve svém příspěvku se zaměřuji na fenomén tzv. rouhavého umění, tedy umění, jež svým kontroverzním a neortodoxním obsahem i provedením míří proti zavedeným společenským konvencím a dostává se tak do sporu zejména s náboženským cítěním věřících osob. V tuzemském kontextu se etické i právní otázky s tímto tématem spojené staly předmětem vyostřené společenské debaty v souvislosti s uvedením kontroverzních divadelních her Prokletí a Naše násilí a vaše násilí chorvatského režiséra Olivera Frljiče. Vedle nespočtu vyhrocených polemik se však vyvolaná kontroverze promítla též ve světě práva, a to hned v několika ohledech. V návaznosti na uvedení zmíněných her bylo podáno několik trestních oznámení; ve svém příspěvku se však zaměřím především ústavněprávnírozměr nastíněné kauzy.Možným vybočením z hranic svobody projevu a zásahem do náboženské svobody druhých se v této souvislosti zabýval český Ústavní soud. Ten ve svém loňském nálezu zamítl ústavní stížnost kardinála Dominika Duky ve sporu s brněnskými divadly, jež přímo reagovala na výše představené inscenace. Dominik Duka se prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti u obecných soudů neúspěšně domáhal omluvy za údajný zásah do jehoosobnostních práv. Ústavní soud však s přihlédnutím k demokratickému charakteru ČR, kde má svoboda projevu (vč. projevu uměleckého) konstitutivní charakter dospěl k závěru, že uvedené hry sledovaly (byť zčásti blasfemickými prostředky) legitimní cíl, směřující k vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř jedné z církví. Na tomto základě proto tvrzení stěžovatele zamítl.Ve svém příspěvku se však neomezuji pouze na rozbor výše zmíněné kauzy, zaměřuji si také na to, jak tuzemský Ústavní soud pojímá svobodu projevu a možnosti jejího omezení. Dále bych rád představil vybraná zahraniční rozhodnutí a obecná východiska, jež výraznou měrou ovlivňují též výslednou judikaturu tuzemských soudů. V této souvislosti tak poukáži např. na stanoviska Výboru OSN pro lidská práva či na úlohu, jež zastává Rada Evropy; kupříkladu Parlamentní shromáždění Rady Evropy přispělok formování odborné debaty vydáním několika dokumentů a rezolucí.Klíčovou roli v rámci Rady Evropy však hraje ESLP, který ve svých judikátech pomohl vymezit základní rámec pro poměřování svobody projevu a jejích mezí právě ve vztahu k náboženskému cítění druhých. Evropská úmluva o ochraně lidských práv, jíž je právě ESLP vázán, každému v článku 9 přiznává právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. V rozsudku Otto-Preminger-Institut proti Rakousku, se soud poprvé zabýval střetem práva na svobodu projevu a práva na svobodu vyznáníVzhledem k nejednotnosti členských států Rady Evropy ohledně trestání rouhačských projevů však ESLP ponechává jednotlivým státům poměrně široký prostor pro uvážení. Nejnovější kauza, ve které se ESLP údajně rouhačským projevem zabýval, byl spor Rabczewska proti Polsku. V této kauze soud rozhodl, že odsouzení polské zpěvačky za její údajně nenávistný projev urážející náboženské cítění, je v rozporu s čl. 10 EÚLP, jenž garantuje právo na svobodu projevu. Rozhodnutí (mj.) ukazuje, že rouhačského umění se v Úmluvě přímo netýká jen článek 9, ale i ustanovení článku následujícího. Disentní stanovisko soudce Wojtyczka však přiléhavě ilustruje skutečnost, že otázka míry svobody projevu, jež má být jednotlivcům v kontextu tzv. rouhačského umění přiznána, je stále poměrně ožehavým a živým tématem.Věřím, že s pomocí výše uvedených východisek i hlavních inspiračních zdrojů se mi daří poukázat a lépe popsat některé konkrétní případy střetu uměleckého projevu a náboženského smýšlení, v obecnější rovině pak rád představuji též právní i etické otázky, jež se ke zvolené problematice přirozeně váží.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Kulturní války z pohledu ústavního práva

ISBN

978-80-7502-720-7

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

15

Pages from-to

137-151

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Dolní Lomná

Event date

Jul 24, 2023

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—