Cultural aspects of the legal response to climate change: some observations on climate litigation against corporations

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10477229" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10477229 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Kulturní aspekty reakce práva na změnu klimatu: Několik postřehů ke klimatické litigaci proti korporacím

Original language description

Změna klimatu je komplexní a (nejen) pro politiku a právo těžko uchopitelný problém. Jeho řešení vyžaduje zapojení různých aktérů (států, občanské společnosti, korporací). Proto se mezi odborníky na politickou teorii mluví o &quot;polycentrické správě&quot;. To znamená, že řešení krize není jen na státech, ale souběžném zapojení například i soukromého sektoru. S tím počítá i Pařížská dohoda, byť jí jsou primárně vázány státy, je snaha vyvodit přímou odpovědnost (zejména největších fosilních) korporací snížit emise v souladu s cíli Pařížské dohody.Zejména korporace se snaží o protichůdnou argumentaci: upozorňovat na primární odpovědnost státu a zároveň individuální odpovědnost spotřebitelů. Individuální uhlíková stopa vznikla původně jako součást marketingu fosilní korporace British Petrol odvrátit pozornost od vlastního podílu na klimatické krizi.To souvisí s další tendencí, vzestupem zeleného konzumerismu a nástup uvědomělé skupiny obyvatel na Západě (v zemích globálního Severu) od 70. let, což ilustruje například vznik zelených stran. V dnešní době, být &quot;zelený&quot; znamená i klimaticky odpovědný. Korporace dokáží pružněji než státy reagovat na novou &quot;společenskou poptávku.&quot; Na rozdíl od státu a vlád ale nemusí &quot;skládat účty&quot; občanům. To vede k problému &quot;greenwashingu&quot;, nebo v kontextu klimatických politik, &quot;climate-washingu&quot;.Snahu institucí omezit klamavé praktiky korporací podporuje i občanská společnost, jeden z aktérů klimatické politiky. To se projevuje zejména fenoménem klimatické litigace, která kromě států čím dál tím častěji míří i na soukromé společnosti. Přelomový je případ Shell v Nizozemsku (2021), kdy soud dovodil povinnost péče společnosti a nařídil jí přímo povinnost snížit emise v souladu s Pařížskou dohodou. Sice nejde o případ klimatické litigace kvůli greenwashingu, ale představuje jistý &quot;precedent&quot;, kdy soud například prohlásil, že jednání Shellu není v souladu s cíli Pařížské dohody, i když tak tvrdí.

Czech name

Kulturní aspekty reakce práva na změnu klimatu: Několik postřehů ke klimatické litigaci proti korporacím

Czech description

Změna klimatu je komplexní a (nejen) pro politiku a právo těžko uchopitelný problém. Jeho řešení vyžaduje zapojení různých aktérů (států, občanské společnosti, korporací). Proto se mezi odborníky na politickou teorii mluví o &quot;polycentrické správě&quot;. To znamená, že řešení krize není jen na státech, ale souběžném zapojení například i soukromého sektoru. S tím počítá i Pařížská dohoda, byť jí jsou primárně vázány státy, je snaha vyvodit přímou odpovědnost (zejména největších fosilních) korporací snížit emise v souladu s cíli Pařížské dohody.Zejména korporace se snaží o protichůdnou argumentaci: upozorňovat na primární odpovědnost státu a zároveň individuální odpovědnost spotřebitelů. Individuální uhlíková stopa vznikla původně jako součást marketingu fosilní korporace British Petrol odvrátit pozornost od vlastního podílu na klimatické krizi.To souvisí s další tendencí, vzestupem zeleného konzumerismu a nástup uvědomělé skupiny obyvatel na Západě (v zemích globálního Severu) od 70. let, což ilustruje například vznik zelených stran. V dnešní době, být &quot;zelený&quot; znamená i klimaticky odpovědný. Korporace dokáží pružněji než státy reagovat na novou &quot;společenskou poptávku.&quot; Na rozdíl od státu a vlád ale nemusí &quot;skládat účty&quot; občanům. To vede k problému &quot;greenwashingu&quot;, nebo v kontextu klimatických politik, &quot;climate-washingu&quot;.Snahu institucí omezit klamavé praktiky korporací podporuje i občanská společnost, jeden z aktérů klimatické politiky. To se projevuje zejména fenoménem klimatické litigace, která kromě států čím dál tím častěji míří i na soukromé společnosti. Přelomový je případ Shell v Nizozemsku (2021), kdy soud dovodil povinnost péče společnosti a nařídil jí přímo povinnost snížit emise v souladu s Pařížskou dohodou. Sice nejde o případ klimatické litigace kvůli greenwashingu, ale představuje jistý &quot;precedent&quot;, kdy soud například prohlásil, že jednání Shellu není v souladu s cíli Pařížské dohody, i když tak tvrdí.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Kulturní války z pohledu ústavního práva

ISBN

978-80-7502-720-7

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

12

Pages from-to

9-20

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Dolní Lomná

Event date

Jul 24, 2023

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—