Is migration a human right?

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10477230" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10477230 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Je migrace lidské právo?

Original language description

Otázku, zda existuje lidské právo na migraci, tedy právo na přesídlení do státu volby za účelem dlouhodobějšího pobytu, nutno odlišit od politické diskuze týkající se přínosů a záporů migrace. Ba co víc, tuto otázku je nezbytné adresovat ještě před tím, než se pustíme do politického zápolení, v jehož rámci užíváme ekonomických, demografických či kulturních argumentů. Tato subsidiarita politické debaty vyplývá ze samotné pre-politické podstaty lidských práv a funkce, kterou plní.Lidská práva jsou v prvé řadě druhem subjektivních práv. Subjektivní práva obecně můžeme analyzovat ve dvou rovinách, jednak z hlediska jejich interní struktury (formy), pak také z hlediska funkce, kterou plní pro jejich nositele.Po krátké analýze znaků sdílených všemi subjektivními právy, je nutné se zaměřit na jejich vnitřní diferenciaci a lokalizovat v nich skupinu lidských práv. Lidská práva jsou a) morální práva, která b) mají všichni lidé, c) vždy a všude d) z toho důvodu, že jsou lidmi, a e) odpovídajícími nositeli povinností z nich vyplývajících jsou všichni způsobilý lidé za příslušných okolností.Otázkou, na kterou hledáme odpovědět, je tak, zda určité aspekty lidské přirozenosti zakládají morální a univerzální právo vůči všem států na trvalé usazení se na jejich území. Pokud by opravdu takové právo existovalo, pak by všichni lidé disponovali pomyslným trumfem, který by státy mohly přebít pouze silnějším trumfem, prostor diskrece pro nastavení migrační politiky by se tak pro všechny státy výrazně zúžil.V odborné literatuře se pro podporu práva na migraci vykrystalizovaly dvě argumentační linie. Ta první tvrdí, že toto právo je imanentní součástí práva na svobodu pohybu. Ta druhá pak, že právo na migraci nevyhnutelně vyplývá z práva opustit jakýkoliv stát.Na závěr se v krátkosti zaměřím na ospravedlnění trumfu států v podobě morálního práva na kontrolu svých hranic. Detailnější pozornost pak věnuji limitům tohoto práva. Neexistence obecného práva na migraci, totiž neznamená, že by státy za určitých okolností neměly povinnost imigraci umožnit. Tato povinnost ovšem nevyplývá z existence obecného práva na migraci, nýbrž z povinnosti chránit lidská práva v případě uprchlíků, z práva na respektování soukromého a rodinného života v případě rodinných příslušníků a z důvodu dalších faktorů v případě apatridů a dalších osob.

Czech name

Je migrace lidské právo?

Czech description

Otázku, zda existuje lidské právo na migraci, tedy právo na přesídlení do státu volby za účelem dlouhodobějšího pobytu, nutno odlišit od politické diskuze týkající se přínosů a záporů migrace. Ba co víc, tuto otázku je nezbytné adresovat ještě před tím, než se pustíme do politického zápolení, v jehož rámci užíváme ekonomických, demografických či kulturních argumentů. Tato subsidiarita politické debaty vyplývá ze samotné pre-politické podstaty lidských práv a funkce, kterou plní.Lidská práva jsou v prvé řadě druhem subjektivních práv. Subjektivní práva obecně můžeme analyzovat ve dvou rovinách, jednak z hlediska jejich interní struktury (formy), pak také z hlediska funkce, kterou plní pro jejich nositele.Po krátké analýze znaků sdílených všemi subjektivními právy, je nutné se zaměřit na jejich vnitřní diferenciaci a lokalizovat v nich skupinu lidských práv. Lidská práva jsou a) morální práva, která b) mají všichni lidé, c) vždy a všude d) z toho důvodu, že jsou lidmi, a e) odpovídajícími nositeli povinností z nich vyplývajících jsou všichni způsobilý lidé za příslušných okolností.Otázkou, na kterou hledáme odpovědět, je tak, zda určité aspekty lidské přirozenosti zakládají morální a univerzální právo vůči všem států na trvalé usazení se na jejich území. Pokud by opravdu takové právo existovalo, pak by všichni lidé disponovali pomyslným trumfem, který by státy mohly přebít pouze silnějším trumfem, prostor diskrece pro nastavení migrační politiky by se tak pro všechny státy výrazně zúžil.V odborné literatuře se pro podporu práva na migraci vykrystalizovaly dvě argumentační linie. Ta první tvrdí, že toto právo je imanentní součástí práva na svobodu pohybu. Ta druhá pak, že právo na migraci nevyhnutelně vyplývá z práva opustit jakýkoliv stát.Na závěr se v krátkosti zaměřím na ospravedlnění trumfu států v podobě morálního práva na kontrolu svých hranic. Detailnější pozornost pak věnuji limitům tohoto práva. Neexistence obecného práva na migraci, totiž neznamená, že by státy za určitých okolností neměly povinnost imigraci umožnit. Tato povinnost ovšem nevyplývá z existence obecného práva na migraci, nýbrž z povinnosti chránit lidská práva v případě uprchlíků, z práva na respektování soukromého a rodinného života v případě rodinných příslušníků a z důvodu dalších faktorů v případě apatridů a dalších osob.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Kulturní války z pohledu ústavního práva

ISBN

978-80-7502-720-7

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

13

Pages from-to

21-33

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Dolní Lomná

Event date

Jul 24, 2023

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—