Generally on systemic bias of officials of local self-government units
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F24%3A10494686" target="_blank" >RIV/00216208:11220/24:10494686 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Obecně o systémové podjatosti úředníků územních samosprávných celků
Original language description
Neblahý jev systémové podjatosti vznikne tehdy, rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve věci, která se týká jeho zájmu, a důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby je její pracovní poměr k tomuto územnímu samosprávnému celku, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto pracovního poměru úřední osoby by byla ovlivněna i jinými, než zákonnými hledisky . Jev to je neblahý zejména pro to, že je schopen porušit jednu z maxim procesního práva - nemo iudex in sua causa, která se řadí do složek práva na spravedlivý proces .Systémová podjatost se může vyskytnout pouze v přenesené působnosti územních samosprávných celků, neboť sama podstata samostatné působnosti to vylučuje .Obecně problém systémové podjatosti zprvu reflektovala pouze judikatura Nejvyššího správního soudu. V roce 2018 zasáhl zákonodárce, když v § 14 odst. 2 správního řádu stanovil, že pro vyloučení úřední osoby z řízení nestačí pouze a jedině její pracovní nebo jiný poměr k územnímu samosprávnému celku. Je totiž třeba dalších skutečností, které způsobí překročení oné kritické míry systémového rizika.Z hlediska zvláštní části vidím dvě cesty, jak se vypořádat s problémem systémové podjatosti.Jednak by měly být dány jasné a kvalitní normy hmotného práva. Tím bude jednotná nebo alespoň jednotnější rozhodovací praxe úředníků územních samosprávných celků. Věřím, že v současné době v tomto směru uvidíme zlepšení. Alespoň v případě aplikace nového stavebního zákona, který narozdíl od starého obsahuje i hmotné právo.Z hlediska procesního práva je zase třeba nastavovat procesy tak, aby riziko systémové podjatosti bylo buď vyloučeno nebo alespoň minimalizováno, tedy zamyslet se nad možnými riziky vycházeje při tom z dosavadní judikatury NSS. Na základě toho potom určit, co se samosprávám nadělí do přenesené působnosti a co nikoli. To je zároveň cíl mého příspěvku, který demonstruji na několika příkladech.Podoba veřejné správy na úseku stavebního řádu podle nového stavebního zákona před a po novele zákonem 152/2023 Sb.Některá řízení podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajinyŘízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředíUmísťování dopravních značek v PrazeDospívám k závěru, že jádrem problému je v praktické uskutečňování tzv. přenesené působnosti. Čl. 105 Ústavy stanoví, že lze svěřit výkon státní správy orgánům samosprávy zákonem. Výkon tedy není svěřen samosprávám jako takovým a na toto svěření nemají samosprávy žádné právo, není obsahem práva na samosprávu. Rozhodování ve věcech, kde ale obec jako celek má zájem, ideu čl. 105 Ústavy pokřivuje. Proto by podle mého názoru měly být některé agendy (např. stavební povolovací procesy) orgánům územních samostatných celků odebrány již jen pro riziko systémové podjatosti.
Czech name
Obecně o systémové podjatosti úředníků územních samosprávných celků
Czech description
Neblahý jev systémové podjatosti vznikne tehdy, rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve věci, která se týká jeho zájmu, a důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby je její pracovní poměr k tomuto územnímu samosprávnému celku, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto pracovního poměru úřední osoby by byla ovlivněna i jinými, než zákonnými hledisky . Jev to je neblahý zejména pro to, že je schopen porušit jednu z maxim procesního práva - nemo iudex in sua causa, která se řadí do složek práva na spravedlivý proces .Systémová podjatost se může vyskytnout pouze v přenesené působnosti územních samosprávných celků, neboť sama podstata samostatné působnosti to vylučuje .Obecně problém systémové podjatosti zprvu reflektovala pouze judikatura Nejvyššího správního soudu. V roce 2018 zasáhl zákonodárce, když v § 14 odst. 2 správního řádu stanovil, že pro vyloučení úřední osoby z řízení nestačí pouze a jedině její pracovní nebo jiný poměr k územnímu samosprávnému celku. Je totiž třeba dalších skutečností, které způsobí překročení oné kritické míry systémového rizika.Z hlediska zvláštní části vidím dvě cesty, jak se vypořádat s problémem systémové podjatosti.Jednak by měly být dány jasné a kvalitní normy hmotného práva. Tím bude jednotná nebo alespoň jednotnější rozhodovací praxe úředníků územních samosprávných celků. Věřím, že v současné době v tomto směru uvidíme zlepšení. Alespoň v případě aplikace nového stavebního zákona, který narozdíl od starého obsahuje i hmotné právo.Z hlediska procesního práva je zase třeba nastavovat procesy tak, aby riziko systémové podjatosti bylo buď vyloučeno nebo alespoň minimalizováno, tedy zamyslet se nad možnými riziky vycházeje při tom z dosavadní judikatury NSS. Na základě toho potom určit, co se samosprávám nadělí do přenesené působnosti a co nikoli. To je zároveň cíl mého příspěvku, který demonstruji na několika příkladech.Podoba veřejné správy na úseku stavebního řádu podle nového stavebního zákona před a po novele zákonem 152/2023 Sb.Některá řízení podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajinyŘízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředíUmísťování dopravních značek v PrazeDospívám k závěru, že jádrem problému je v praktické uskutečňování tzv. přenesené působnosti. Čl. 105 Ústavy stanoví, že lze svěřit výkon státní správy orgánům samosprávy zákonem. Výkon tedy není svěřen samosprávám jako takovým a na toto svěření nemají samosprávy žádné právo, není obsahem práva na samosprávu. Rozhodování ve věcech, kde ale obec jako celek má zájem, ideu čl. 105 Ústavy pokřivuje. Proto by podle mého názoru měly být některé agendy (např. stavební povolovací procesy) orgánům územních samostatných celků odebrány již jen pro riziko systémové podjatosti.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50501 - Law
Result continuities
Project
—
Continuities
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Others
Publication year
2024
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Samospráva
ISBN
978-80-7502-778-8
Number of pages of the result
4
Pages from-to
65-68
Number of pages of the book
170
Publisher name
Leges
Place of publication
Praha
UT code for WoS chapter
—