Legal nature of acts of the President of the Republic and their judicial review

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F24%3A10495616" target="_blank" >RIV/00216208:11220/24:10495616 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Právní povaha aktů prezidenta republiky a jejich soudní přezkum

Original language description

Příspěvek se zabývá akty prezidenta republiky a jejich přezkumem. Problematika aktů prezidenta úzce souvisí s jeho pravomocemi, protože právě ty jsou skrze akty uskutečňovány. Základní úpravu pravomocí prezidenta nalezneme jednak v Ústavě, konkrétně v čl. 62 (upravuje pravomoci, jež náleží pouze prezidentovi, který k jejich výkonu nepotřebuje kontrasignaci předsedy vlády) a čl. 63 (upravuje pravomoci vázané na spolupodpis předsedy vlády), jednak některé vyplývají i ze zákonů.Základem pro určení toho, jak by měl probíhat soudní přezkum příslušného aktu prezidenta, je určení jeho právní povahy. Názory na to, jakou právní povahu mají jednotlivé akty prezidenta, se však liší. Tomáš Herc je ve své dizertační práci dělí na rozhodnutí, jiné právní akty a politické akty. Pavel Rychetský hovoří o dělení na akty ústavní a akty správní. Obdobné dělení vyplývá také z judikatury Nejvyššího správního soudu. Vojtěch Šimíček zase rozlišuje rozhodnutí prezidenta způsobilá zasáhnout do práv nebo svobod a kompetenční spory.Vzhledem k tomu, že v otázce právní povahy aktů prezidenta nenajdeme shodu, ale je podstatná pro diskuzi o přezkumu aktů, rozhodla jsem se k nim přistoupit tak, že jsem je rozdělila na rozhodnutí (tj. ty akty, které by mělo být možné podrobit soudnímu přezkumu, a to proto, že jsou způsobilá zasáhnout do práv nebo svobod osob) a ostatní akty prezidenta (touto kategorií se nijak blíže nezabývám, takže ji ani dále vnitřně nečlením). Blíže se pak věnuji konkrétně rozhodnutím (tj. těm pravomocem prezidenta, v rámci kterých jsou rozhodnutí vydávána), a to takovým, u nichž lze o soudním přezkumu reálně uvažovat. Předmětem mého zájmu proto nejsou akty vydávané v rámci - pravomocí prezidenta ve vztahu k zákonodárnému procesu; aktivní legitimace prezidenta k zahájení řízení před Ústavním soudem; pravomocí prezidenta v oblasti zahraniční politiky (s výjimkou ratifikace mezinárodních smluv); pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil; udělování a propůjčování státních vyznamenání.Pokud jde o pravomoci, kterým se věnuji, a akty, skrze které jsou uskutečňovány, jsem dospěla k závěru, že rozhodnutí prezidenta dělím ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu na ta, která vydává z pozice správního orgánu sui generis a rozhodnutí, která vydává z pozice ústavního orgánu. To znamená, že stejně tak pravomoci prezidenta, které rozebírám, dělím na takové, v rámci kterých vystupuje prezident jako správní orgán sui generis, a v rámci kterých vystupuje jako ústavní orgán. Do první kategorie řadím vyhlašování voleb, jmenování soudců a funkcionářů (včetně jmenování funkcionářů Ústavního soudu) a jmenování a odvolání z jiných funkcí (např. Nejvyšší kontrolní úřad ad.). Do druhé pak jmenování a odvolávání předsedy vlády a členů vlády, pravomoc rozpouštět Poslaneckou sněmovnu, udílet milost či amnestii a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Tomuto rozdělení pak odpovídá způsob přezkum jednotlivých aktů. Tam, kde prezident jedná dle mého názoru z pozice správního orgánu, přichází do úvahy přezkum v rámci správního soudnictví a na druhé straně tam, kde prezident jedná z pozice ústavního orgánu, je třeba obracet se na Ústavní soud, a to se stížností či kompetenční žalobou v závislosti na tom, o jaký problém jde.

Czech name

Právní povaha aktů prezidenta republiky a jejich soudní přezkum

Czech description

Příspěvek se zabývá akty prezidenta republiky a jejich přezkumem. Problematika aktů prezidenta úzce souvisí s jeho pravomocemi, protože právě ty jsou skrze akty uskutečňovány. Základní úpravu pravomocí prezidenta nalezneme jednak v Ústavě, konkrétně v čl. 62 (upravuje pravomoci, jež náleží pouze prezidentovi, který k jejich výkonu nepotřebuje kontrasignaci předsedy vlády) a čl. 63 (upravuje pravomoci vázané na spolupodpis předsedy vlády), jednak některé vyplývají i ze zákonů.Základem pro určení toho, jak by měl probíhat soudní přezkum příslušného aktu prezidenta, je určení jeho právní povahy. Názory na to, jakou právní povahu mají jednotlivé akty prezidenta, se však liší. Tomáš Herc je ve své dizertační práci dělí na rozhodnutí, jiné právní akty a politické akty. Pavel Rychetský hovoří o dělení na akty ústavní a akty správní. Obdobné dělení vyplývá také z judikatury Nejvyššího správního soudu. Vojtěch Šimíček zase rozlišuje rozhodnutí prezidenta způsobilá zasáhnout do práv nebo svobod a kompetenční spory.Vzhledem k tomu, že v otázce právní povahy aktů prezidenta nenajdeme shodu, ale je podstatná pro diskuzi o přezkumu aktů, rozhodla jsem se k nim přistoupit tak, že jsem je rozdělila na rozhodnutí (tj. ty akty, které by mělo být možné podrobit soudnímu přezkumu, a to proto, že jsou způsobilá zasáhnout do práv nebo svobod osob) a ostatní akty prezidenta (touto kategorií se nijak blíže nezabývám, takže ji ani dále vnitřně nečlením). Blíže se pak věnuji konkrétně rozhodnutím (tj. těm pravomocem prezidenta, v rámci kterých jsou rozhodnutí vydávána), a to takovým, u nichž lze o soudním přezkumu reálně uvažovat. Předmětem mého zájmu proto nejsou akty vydávané v rámci - pravomocí prezidenta ve vztahu k zákonodárnému procesu; aktivní legitimace prezidenta k zahájení řízení před Ústavním soudem; pravomocí prezidenta v oblasti zahraniční politiky (s výjimkou ratifikace mezinárodních smluv); pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil; udělování a propůjčování státních vyznamenání.Pokud jde o pravomoci, kterým se věnuji, a akty, skrze které jsou uskutečňovány, jsem dospěla k závěru, že rozhodnutí prezidenta dělím ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu na ta, která vydává z pozice správního orgánu sui generis a rozhodnutí, která vydává z pozice ústavního orgánu. To znamená, že stejně tak pravomoci prezidenta, které rozebírám, dělím na takové, v rámci kterých vystupuje prezident jako správní orgán sui generis, a v rámci kterých vystupuje jako ústavní orgán. Do první kategorie řadím vyhlašování voleb, jmenování soudců a funkcionářů (včetně jmenování funkcionářů Ústavního soudu) a jmenování a odvolání z jiných funkcí (např. Nejvyšší kontrolní úřad ad.). Do druhé pak jmenování a odvolávání předsedy vlády a členů vlády, pravomoc rozpouštět Poslaneckou sněmovnu, udílet milost či amnestii a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Tomuto rozdělení pak odpovídá způsob přezkum jednotlivých aktů. Tam, kde prezident jedná dle mého názoru z pozice správního orgánu, přichází do úvahy přezkum v rámci správního soudnictví a na druhé straně tam, kde prezident jedná z pozice ústavního orgánu, je třeba obracet se na Ústavní soud, a to se stížností či kompetenční žalobou v závislosti na tom, o jaký problém jde.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Hlava státu

ISBN

978-80-7502-762-7

Number of pages of the result

15

Pages from-to

116-130

Number of pages of the book

180

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—