The process of adopting integration provisions in the constitutions of the Baltic states and its consequences

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10505878" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10505878 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Proces přijímání integračních ustanovení ústav pobaltských států a jeho důsledky

Original language description

Ačkoli základem vztahu práva EU a právních řádů členských států stále zůstává judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze 60. a 70. let, rozhodně se nejedná o zcela uzavřenou otázku. Zásadním bodem sporu zůstává střet mezi evropským právem a ústavami členských států, příp. základními hodnotami těchto ústav. Nadto nezaznamenaly úspěch snahy o kodifikaci vztahu unijního a vnitrostátního práva, byť jejich cílem bylo zakotvit obecně přijímané závěry výše zmíněné judikatury o přednosti evropského práva před vnitrostátním.Koncept přednosti evropského práva nepůsobí soudům ani doktríně problémy, pokud se jedná o přednost před podústavním právem. V případě přednosti před ústavním právem vznikají rozpory. Z pohledu evropského práva má evropské právo absolutní a bezpodmínečnou přednost před jakýmkoli právem členských států, což dobře ilustruje Stephen Weatherill: &quot;even the most minor piece of technical Community legislation ranks above the most cherished constitutional norm.&quot; Členské státy tento pohled povětšinou nesdílejí a členství v EU ať už přímo ústavě či v soudních rozhodnutích podmiňují.A právě na tyto limity se budu soustředit v následujícím textu v případě třech ústav pobaltských zemí (tedy Estonska, Lotyšska a Litvy). Tyto země jsou vhodné ke komparaci, jelikož všechny tři vstoupily do EU v roce 2004, a tak se musely s přizpůsobením vlastních ústav vstupu do EU zabývat ve stejný čas. Státy navíc spojuje geografická, historická, zčásti jazyková a kulturní blízkost.V centru pozornosti příspěvku budou integrační ustanovení v ústavách, tedy ta ustanovení, která vymezují na ústavní úrovni vztah vnitrostátního právního řádu vůči evropskému právu, případně která umožňují či podmiňují členství v EU. Nejprve se zaměřím na legislativní proces vedoucí k přijetí těchto ustanovení, případně společenské či politické okolnosti jejich přijímání. Dále rozeberu samotný text těchto ustanovení a jeho interpretaci vnitrostátními soudy.Hlavním cílem příspěvku totiž bude porovnání ústavněprávních a společenských východisek při přijímání novel ústav s výsledným textem a následně soudní interpretací. V závěru porovnám jednotlivé procesy třech zmíněných zemí a zhodnotím, zdali nové texty ústav odpovídaly očekáváním či obavám vyjádřeným v legislativním procesu (či mimo něj), a to i v kontextu soudního výkladu. Jelikož Lisabonská smlouva zčásti proměnila charakter EU a příspěvek klade důraz na okolnosti ústavních změn, jejichž vliv v čase slábne, budu se zabývat především soudními rozhodnutími vydanými v době do účinnosti Lisabonské smlouvy.

Czech name

Proces přijímání integračních ustanovení ústav pobaltských států a jeho důsledky

Czech description

Ačkoli základem vztahu práva EU a právních řádů členských států stále zůstává judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze 60. a 70. let, rozhodně se nejedná o zcela uzavřenou otázku. Zásadním bodem sporu zůstává střet mezi evropským právem a ústavami členských států, příp. základními hodnotami těchto ústav. Nadto nezaznamenaly úspěch snahy o kodifikaci vztahu unijního a vnitrostátního práva, byť jejich cílem bylo zakotvit obecně přijímané závěry výše zmíněné judikatury o přednosti evropského práva před vnitrostátním.Koncept přednosti evropského práva nepůsobí soudům ani doktríně problémy, pokud se jedná o přednost před podústavním právem. V případě přednosti před ústavním právem vznikají rozpory. Z pohledu evropského práva má evropské právo absolutní a bezpodmínečnou přednost před jakýmkoli právem členských států, což dobře ilustruje Stephen Weatherill: &quot;even the most minor piece of technical Community legislation ranks above the most cherished constitutional norm.&quot; Členské státy tento pohled povětšinou nesdílejí a členství v EU ať už přímo ústavě či v soudních rozhodnutích podmiňují.A právě na tyto limity se budu soustředit v následujícím textu v případě třech ústav pobaltských zemí (tedy Estonska, Lotyšska a Litvy). Tyto země jsou vhodné ke komparaci, jelikož všechny tři vstoupily do EU v roce 2004, a tak se musely s přizpůsobením vlastních ústav vstupu do EU zabývat ve stejný čas. Státy navíc spojuje geografická, historická, zčásti jazyková a kulturní blízkost.V centru pozornosti příspěvku budou integrační ustanovení v ústavách, tedy ta ustanovení, která vymezují na ústavní úrovni vztah vnitrostátního právního řádu vůči evropskému právu, případně která umožňují či podmiňují členství v EU. Nejprve se zaměřím na legislativní proces vedoucí k přijetí těchto ustanovení, případně společenské či politické okolnosti jejich přijímání. Dále rozeberu samotný text těchto ustanovení a jeho interpretaci vnitrostátními soudy.Hlavním cílem příspěvku totiž bude porovnání ústavněprávních a společenských východisek při přijímání novel ústav s výsledným textem a následně soudní interpretací. V závěru porovnám jednotlivé procesy třech zmíněných zemí a zhodnotím, zdali nové texty ústav odpovídaly očekáváním či obavám vyjádřeným v legislativním procesu (či mimo něj), a to i v kontextu soudního výkladu. Jelikož Lisabonská smlouva zčásti proměnila charakter EU a příspěvek klade důraz na okolnosti ústavních změn, jejichž vliv v čase slábne, budu se zabývat především soudními rozhodnutími vydanými v době do účinnosti Lisabonské smlouvy.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Ústavodárství

ISBN

978-80-7502-844-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

13

Pages from-to

153-165

Publisher name

Nakladatelství Leges, s. r. o.

Place of publication

Praha

Event location

Pec pod Sněžkou

Event date

Apr 10, 2025

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—