Constitutional laws as a tool for non-systemic interventions in the separation of powers by the National Council of the Slovak Republic
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10505883" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10505883 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Ústavní zákony jako nástroj nesystémových zásahů do dělby moci ze strany Národní rady Slovenské republiky
Original language description
Příspěvek se zabývá problematikou přijímání ústavních zákonů na Slovensku, přičemž z desítek přijatých ústavních zákonů se zaměřuje na ty, které mohou představovat zásahy do dělby moci. Úprava dělby moci patří mezi základní otázky ústavního práva a státověda ji konstantně řadí do ústavní materie, a tak zaměřit se v příspěvku obecně na ústavní zákony mající co do činění s dělbou moci by znamenalo rezignovat na vymezení tématu a v důsledku se zabývat ústavními zákony obecně. Příspěvek se proto zaměřuje konkrétně na ústavní zákony, kterými Národní rada do dělby moci zasahuje nikoliv z hlediska její obecné konstrukce, ale takovým způsobem, kdy zásahy Národní rady postrádají systémovost a případně mají za následek, byť drobné, vychýlení dělby moci ve prospěch Národní rady. Úprava procesu přijímání ústavního zákona ve slovenské Ústavě se od úpravy procesu přijímání běžného zákona liší pouze požadavkem souhlasu alespoň třípětinové většiny poslanců Národní rady oproti běžnému požadavku nadpoloviční většiny přítomných poslanců, a jedná se tak o Ústavu s velmi nízkou rigiditou. Na Slovensku bylo od roku 1993 přijato 46 ústavních zákonů, ve 22 případech se jednalo o přímou novelu Ústavy Slovenské republiky. Jako východisko pro identifikaci ústavních zákonů splňujících kritérium nesystémových zásahů do dělby moci je použito dělení ústavních zákonů, které používá Boris Balog. Ten vymezuje kategorii ústavních zákonů, které ústava nepředpokládá, a právě na základě zařazení do ní jsou identifikovány tři ústavní zákony přijaté v průběhu různých volebních období Národní rady a představující shora charakterizované zásahy do dělby moci. Příspěvek se tak zabývá konkrétně ústavními zákony přijatými v souvislosti se zapojením orgánu Národní rady do řízení podle zákona o ochraně utajovaných skutečností, zrušením Mečiarových amnestií a prověrkami soudců. Čtvrtý ústavní zákon, kterému je věnována v příspěvku pozornost, nespadá do Balogem vymezené kategorie, avšak s předchozími těsně souvisí. Tímto ústavním zákonem byla ústavnímu soudu odňata pravomoc rozhodovat o souladu ústavního zákona s ústavou v reakci na jeho předchozí judikaturu.
Czech name
Ústavní zákony jako nástroj nesystémových zásahů do dělby moci ze strany Národní rady Slovenské republiky
Czech description
Příspěvek se zabývá problematikou přijímání ústavních zákonů na Slovensku, přičemž z desítek přijatých ústavních zákonů se zaměřuje na ty, které mohou představovat zásahy do dělby moci. Úprava dělby moci patří mezi základní otázky ústavního práva a státověda ji konstantně řadí do ústavní materie, a tak zaměřit se v příspěvku obecně na ústavní zákony mající co do činění s dělbou moci by znamenalo rezignovat na vymezení tématu a v důsledku se zabývat ústavními zákony obecně. Příspěvek se proto zaměřuje konkrétně na ústavní zákony, kterými Národní rada do dělby moci zasahuje nikoliv z hlediska její obecné konstrukce, ale takovým způsobem, kdy zásahy Národní rady postrádají systémovost a případně mají za následek, byť drobné, vychýlení dělby moci ve prospěch Národní rady. Úprava procesu přijímání ústavního zákona ve slovenské Ústavě se od úpravy procesu přijímání běžného zákona liší pouze požadavkem souhlasu alespoň třípětinové většiny poslanců Národní rady oproti běžnému požadavku nadpoloviční většiny přítomných poslanců, a jedná se tak o Ústavu s velmi nízkou rigiditou. Na Slovensku bylo od roku 1993 přijato 46 ústavních zákonů, ve 22 případech se jednalo o přímou novelu Ústavy Slovenské republiky. Jako východisko pro identifikaci ústavních zákonů splňujících kritérium nesystémových zásahů do dělby moci je použito dělení ústavních zákonů, které používá Boris Balog. Ten vymezuje kategorii ústavních zákonů, které ústava nepředpokládá, a právě na základě zařazení do ní jsou identifikovány tři ústavní zákony přijaté v průběhu různých volebních období Národní rady a představující shora charakterizované zásahy do dělby moci. Příspěvek se tak zabývá konkrétně ústavními zákony přijatými v souvislosti se zapojením orgánu Národní rady do řízení podle zákona o ochraně utajovaných skutečností, zrušením Mečiarových amnestií a prověrkami soudců. Čtvrtý ústavní zákon, kterému je věnována v příspěvku pozornost, nespadá do Balogem vymezené kategorie, avšak s předchozími těsně souvisí. Tímto ústavním zákonem byla ústavnímu soudu odňata pravomoc rozhodovat o souladu ústavního zákona s ústavou v reakci na jeho předchozí judikaturu.
Classification
Type
D - Article in proceedings
CEP classification
—
OECD FORD branch
50501 - Law
Result continuities
Project
—
Continuities
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Others
Publication year
2025
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Article name in the collection
Ústavodárství
ISBN
978-80-7502-844-0
ISSN
—
e-ISSN
—
Number of pages
15
Pages from-to
137-151
Publisher name
Nakladatelství Leges, s. r. o.
Place of publication
Praha
Event location
Pec pod Sněžkou
Event date
Apr 10, 2025
Type of event by nationality
CST - Celostátní akce
UT code for WoS article
—