Unchangeable Parts of the Constitution – Eternity Clauses and Other Limits on Constitutional Amendments: A Comparative Perspective on the Approaches of Constitution-Makers and Constitutional Courts in Selected European States

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10507838" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10507838 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Nezměnitelné části ústavy – klauzule věčnosti a další limity ústavních změn – komparativní pohled na přístupy ústavodárců a ústavních soudů ve vybraných evropských státech

Original language description

Příspěvek si klade za cíl porovnat vybrané ústavní systémy - český, slovenský, německý a italský - z hlediska problematiky nezměnitelných částí ústavy, ať už jsou explicitně vyjádřeny v tzv. klauzuli věčnosti, anebo jde o jiné implicitní limity, které představují nepřekročitelnou obsahovou mez pro ústavodárce při změnách ústavy.Konkrétně se u jmenovaných jurisdikcí zabývá otázkami: (i) způsobem zakotvení limitace změn ústavy v textu - tedy zda ústava obsahuje klauzuli věčnosti a jaká je její podoba; (ii) tím, jak jsou tato ustanovení interpretována, resp. jaké principy obsahují a jak široce je nezměnitelnost ústavy pojata; (iii) jaká je možná obrana proti případnému pokusu o změnu ústavy tam, kde to není přípustné - zejména, zda se ústavní soudy cítí v takovém případě příslušné k zásahu a jakým způsobem.V Ústavě České republiky je klauzule věčnosti pojata abstraktně v čl. 9 odst. 2, který zakazuje změnu &quot;podstatných náležitostí demokratického právního státu&quot;. Přestože byla inspirována německým vzorem, česká klauzule věčnosti se od něj zásadně liší. Klauzule věčnosti obsažená v čl. 79 odst. 3 německého Základního zákona je pojata jako přesnější vymezení náležitostí a principů - rozdělení federace na země, jejich participace v legislativním procesu a dále principy obsažené v čl. 1 a 20 Základního zákona. Italská Ústava obsahuje klauzuli věčnosti v čl. 139, který stroze stanoví, že &quot;republikánská forma nemůže být předmětem ústavní revize.&quot; Avšak italský Ústavní soud dovozuje, že kromě explicitní klauzule věčnosti existují i další nadústavní principy, které představují implicitní limity pro změny ústavy. Slovenská Ústava ve svém textu žádnou klauzuli věčnosti neobsahuje, přesto slovenský Ústavní soud dovodil, že slovenská Ústava obsahuje implicitní limity představované jejím materiálním jádrem.Ústavním soudům všech čtyř popisovaných států je společné to, že se cítí příslušné k obsahovému přezkumu ústavnosti změn ústavy a k případné derogaci ústavního zákona. Ve dvou případech (Česká republika a Slovensko) ústavní soud již zrušil ústavní normu, zatímco v Německu a Itálii k tomuto kroku dosud nepřistoupili.Příspěvek ukazuje, že podoba, rozsah, či dokonce absence explicitní limitace ještě nemusí sama o sobě nic vypovídat o tom, jak je množina nezměnitelných částí ústavy ve skutečnosti pojímána doktrínou i ústavními soudy. Případ Itálie demonstruje, že ústavněprávní realita může být vzdálena od toho, co se na první pohled jeví z textu ústavy, a to jak díky extenzivnímu výkladu, tak i díky nalézání implicitních limitů. Na příkladu Slovenska pak lze vidět, že ani absence explicitního limitu neznamená, že materiální jádro ústavy nebude doktrinálně nalezeno a následně aplikováno ústavním soudem.

Czech name

Nezměnitelné části ústavy – klauzule věčnosti a další limity ústavních změn – komparativní pohled na přístupy ústavodárců a ústavních soudů ve vybraných evropských státech

Czech description

Příspěvek si klade za cíl porovnat vybrané ústavní systémy - český, slovenský, německý a italský - z hlediska problematiky nezměnitelných částí ústavy, ať už jsou explicitně vyjádřeny v tzv. klauzuli věčnosti, anebo jde o jiné implicitní limity, které představují nepřekročitelnou obsahovou mez pro ústavodárce při změnách ústavy.Konkrétně se u jmenovaných jurisdikcí zabývá otázkami: (i) způsobem zakotvení limitace změn ústavy v textu - tedy zda ústava obsahuje klauzuli věčnosti a jaká je její podoba; (ii) tím, jak jsou tato ustanovení interpretována, resp. jaké principy obsahují a jak široce je nezměnitelnost ústavy pojata; (iii) jaká je možná obrana proti případnému pokusu o změnu ústavy tam, kde to není přípustné - zejména, zda se ústavní soudy cítí v takovém případě příslušné k zásahu a jakým způsobem.V Ústavě České republiky je klauzule věčnosti pojata abstraktně v čl. 9 odst. 2, který zakazuje změnu &quot;podstatných náležitostí demokratického právního státu&quot;. Přestože byla inspirována německým vzorem, česká klauzule věčnosti se od něj zásadně liší. Klauzule věčnosti obsažená v čl. 79 odst. 3 německého Základního zákona je pojata jako přesnější vymezení náležitostí a principů - rozdělení federace na země, jejich participace v legislativním procesu a dále principy obsažené v čl. 1 a 20 Základního zákona. Italská Ústava obsahuje klauzuli věčnosti v čl. 139, který stroze stanoví, že &quot;republikánská forma nemůže být předmětem ústavní revize.&quot; Avšak italský Ústavní soud dovozuje, že kromě explicitní klauzule věčnosti existují i další nadústavní principy, které představují implicitní limity pro změny ústavy. Slovenská Ústava ve svém textu žádnou klauzuli věčnosti neobsahuje, přesto slovenský Ústavní soud dovodil, že slovenská Ústava obsahuje implicitní limity představované jejím materiálním jádrem.Ústavním soudům všech čtyř popisovaných států je společné to, že se cítí příslušné k obsahovému přezkumu ústavnosti změn ústavy a k případné derogaci ústavního zákona. Ve dvou případech (Česká republika a Slovensko) ústavní soud již zrušil ústavní normu, zatímco v Německu a Itálii k tomuto kroku dosud nepřistoupili.Příspěvek ukazuje, že podoba, rozsah, či dokonce absence explicitní limitace ještě nemusí sama o sobě nic vypovídat o tom, jak je množina nezměnitelných částí ústavy ve skutečnosti pojímána doktrínou i ústavními soudy. Případ Itálie demonstruje, že ústavněprávní realita může být vzdálena od toho, co se na první pohled jeví z textu ústavy, a to jak díky extenzivnímu výkladu, tak i díky nalézání implicitních limitů. Na příkladu Slovenska pak lze vidět, že ani absence explicitního limitu neznamená, že materiální jádro ústavy nebude doktrinálně nalezeno a následně aplikováno ústavním soudem.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Ústavodárství

ISBN

978-80-7502-844-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

18

Pages from-to

203-220

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Pec pod Sněžkou

Event date

Apr 10, 2025

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—