The Phenomenon of Conspiracy Theories in the Digital Age

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10513876" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10513876 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Fenomén konspiračních teorií v digitálním věku

Original language description

Nebyla by asi nadsázka říct, že konspirační teorie jsou lidstvu vlastní už odnepaměti. Tento fenomén ovšem není pouze nadčasový, konspirační teorie také neznají hranice. V průběhu dějin se většina konspiračních teorií zrodila v Evropě, ještě v 19. století Evropa v tomto fenoménu dominovala. Hlavní hnací motor těchto starších konspiračních teorií (který přetrvává do dnešních dní) byl antisemitismus. V průběhu 20. století Evropu na trůnu producentů konspiračních teorií vystřídaly Spojené státy americké. Rychlý rozvoj těchto teorií ve Spojených státech umožnilo nejen liberální prostředí ve vztahu ke svobodě slova, ale také nové prostředky masové komunikace a zejména pak internet.Tato práce si tedy klade za cíl následující. Prvně je nutné zodpovědět otázku, co to vůbec jsou konspirační teorie. Jedná se o otázku nejobecnější. Konspirační teorie se označují různě, nejčastěji jsou však označovány jednoduše jako příběhy (narativy). To ovšem není celá definice, na konspiračních teoriích jsou zajímavé právě jejich specifické rysy. Britský filozof Quassim Cassan ve své knize Konspirační teorie popisuje právě pět specifických rysů. Pokud určitě &quot;vyprávění&quot; naplňuje těchto 5 rysů, je možné ho podle Q. Cassana označit za konspirační teorii.Poté co odpovím na otázku, co to jsou konspirační teorie, mohu přikročit k tomu, kdo konspirační teorie produkuje, proč tak činí (co je jeho cílem) a na koho míří neboli kdo je &quot;konzument&quot; těchto teorií. Klíčové je přitom uvědomění, že konspirační teorie jsou politický nástroj. Jejich účelem je prosazovat určité politické a ideologické cíle. Nebylo by správné tvrzení, že dnes se konspirační teorie stávají mainstream (ony jím byly vždy), ale dnes jsou více viditelné než dříve. To ukážu i na příkladu tzv. superkonspirace QAnon.Dalším ústředním tématem, kterým se budu ve svém příspěvku zabývat bude vliv internetu na konspirační teorie. V poslední 15 letech se výrazně zvedl počet studií, které se věnují vlivu internetu na konspirační teorie. Ve společnosti převládá pocit, že dnes díky internetu věří v konspirační teorie mnohem více lidí. Zajímavostí je, že tomu tak úplně být nemusí. Výzkumy srovnávající míru víry v konspirační teorie v minulosti a nyní nezjišťují významné odchylky. Výzkumy potvrzeným faktem však je, že konspirační teorie se v dnešní době šíří mnohem rychleji než kdy dřív.Po důkladnějším rozboru výše uvedených částí se v poslední části v rychlosti zaměřím na případovou studii Alexe Jonese a jeho webu InfoWars. Jones je jeden z nejznámějších konspiračních teoretiků na světě. Jeho klipy mají pravidelně statisíce až miliony zhlédnutí. Je však potřeba dodat, že Jones je stejně dobrý obchodník, jako je šiřitel konspiračních teorií. Poukáži tedy i na &quot;obchodní&quot; účel konspiračních teorií a na fakt, že konspirační teorie mohou konspirátory dostat až do soudní síně.

Czech name

Fenomén konspiračních teorií v digitálním věku

Czech description

Nebyla by asi nadsázka říct, že konspirační teorie jsou lidstvu vlastní už odnepaměti. Tento fenomén ovšem není pouze nadčasový, konspirační teorie také neznají hranice. V průběhu dějin se většina konspiračních teorií zrodila v Evropě, ještě v 19. století Evropa v tomto fenoménu dominovala. Hlavní hnací motor těchto starších konspiračních teorií (který přetrvává do dnešních dní) byl antisemitismus. V průběhu 20. století Evropu na trůnu producentů konspiračních teorií vystřídaly Spojené státy americké. Rychlý rozvoj těchto teorií ve Spojených státech umožnilo nejen liberální prostředí ve vztahu ke svobodě slova, ale také nové prostředky masové komunikace a zejména pak internet.Tato práce si tedy klade za cíl následující. Prvně je nutné zodpovědět otázku, co to vůbec jsou konspirační teorie. Jedná se o otázku nejobecnější. Konspirační teorie se označují různě, nejčastěji jsou však označovány jednoduše jako příběhy (narativy). To ovšem není celá definice, na konspiračních teoriích jsou zajímavé právě jejich specifické rysy. Britský filozof Quassim Cassan ve své knize Konspirační teorie popisuje právě pět specifických rysů. Pokud určitě &quot;vyprávění&quot; naplňuje těchto 5 rysů, je možné ho podle Q. Cassana označit za konspirační teorii.Poté co odpovím na otázku, co to jsou konspirační teorie, mohu přikročit k tomu, kdo konspirační teorie produkuje, proč tak činí (co je jeho cílem) a na koho míří neboli kdo je &quot;konzument&quot; těchto teorií. Klíčové je přitom uvědomění, že konspirační teorie jsou politický nástroj. Jejich účelem je prosazovat určité politické a ideologické cíle. Nebylo by správné tvrzení, že dnes se konspirační teorie stávají mainstream (ony jím byly vždy), ale dnes jsou více viditelné než dříve. To ukážu i na příkladu tzv. superkonspirace QAnon.Dalším ústředním tématem, kterým se budu ve svém příspěvku zabývat bude vliv internetu na konspirační teorie. V poslední 15 letech se výrazně zvedl počet studií, které se věnují vlivu internetu na konspirační teorie. Ve společnosti převládá pocit, že dnes díky internetu věří v konspirační teorie mnohem více lidí. Zajímavostí je, že tomu tak úplně být nemusí. Výzkumy srovnávající míru víry v konspirační teorie v minulosti a nyní nezjišťují významné odchylky. Výzkumy potvrzeným faktem však je, že konspirační teorie se v dnešní době šíří mnohem rychleji než kdy dřív.Po důkladnějším rozboru výše uvedených částí se v poslední části v rychlosti zaměřím na případovou studii Alexe Jonese a jeho webu InfoWars. Jones je jeden z nejznámějších konspiračních teoretiků na světě. Jeho klipy mají pravidelně statisíce až miliony zhlédnutí. Je však potřeba dodat, že Jones je stejně dobrý obchodník, jako je šiřitel konspiračních teorií. Poukáži tedy i na &quot;obchodní&quot; účel konspiračních teorií a na fakt, že konspirační teorie mohou konspirátory dostat až do soudní síně.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

14

Pages from-to

131-144

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Jindřichův Hradec

Event date

Jul 28, 2025

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—