Brain-Computer Interface and the Freedom of Thought - A Danger for Mental Autonomy?

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10514122" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10514122 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Brain-Computer Interface a svoboda myšlení – hrozba pro duševní autonomii člověka?

Original language description

Svoboda myšlení jako absolutní zákonem neomezitelné právo je zakotveno v čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (podobnou úpravu obsahují i Evropská úmluva o lidských právech, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o lidských právech). Smyslem tohoto práva je vnitřní autonomie jednotlivce a soudy se jím samostatně příliš nezabývají. Často je ukotveno společně s právem na ochranu svědomí a náboženské svobody, a vnějším odrazem svobody myšlení pak je svoboda projevu, která je omezitelná, s pestrou judikaturou; nicméně k samotné svobodě myšlení, kromě její absolutní povahy, je toho poskrovnu.Technologie propojující mozek a počítač, též nazývané jako neurální rozhraní nebo brain-computer interface (BCI), umožňují bezprostřední komunikaci mezi lidským mozkem a externím zařízením. Senzory zaznamenávají signály přímo z mozku, ty mohou být dále pomocí algoritmů nebo strojového učení zpracovány na vzorce spojené s konkrétními myšlenkami nebo představami. Tyto mohou být dále převedeny na příkazy.Z funkčního hlediska lze rozlišit dvě kategorie BCI. Čtecí, které monitorují a interpretují mozkovou aktivitu uživatele bez zásahu do mozkových funkcí. A zapisovací, které stimulací nebo modifikací aktivity neuronů aktivně zasahují do mozkových funkcí. Specifickou podskupinou BCI je pak technologie neurofeedback (NF) která umožňuje lidem vědomě ovlivňovat vlastní mozkové vlny, za účelem například zvýšení koncentrace, relaxace nebo zvládání úzkosti.Využití těchto technologií je již dnes široké a stále se rozšiřuje: ovládání zařízení, protézy – končetin i náhrady smyslů, při léčbě neurologických onemocnění, dochází i ke komerčním aplikacím technologií. Využití poznatků neurovědy a aplikace těchto technologií v kontextu práva bývá skloňováno například v dokazování subjektivní stránky pachatele v rámci trestního řízení, posuzování schopností lidí pro účely zaměstnání, zkoumání reakcí spotřebitelů na reklamy, nebo posuzování nemajetkové újmy.Původně etické otázky (neuroethics) spojené s novými technologiemi a novými přístupy zásahů do soukromí, integrity a důstojnosti člověka se postupně více a více začaly zkoumat jako nové právní výzvy a začalo se o nich mluvit jako o neuroprávu (neurolaw). Samotný pojem neuroprávo vznikl nejspíše na počátku 90. let, příznačně v souvislosti s trestním právem. V současnosti je v neuroprávu rozeznatelná ambice zavést nová lidská práva, jako je právo na kognitivní svobodu (zákaz ovlivňování), na duševní soukromí (sběr a nakládání s daty), duševní integritu (zákaz ovládání implantátů třetí osobou), na psychologickou kontinuitu (zákaz mazání či vkládání vzpomínek) a další.Že se nejedná o science-fiction dokládá novela ústavy v Chile v roce 2021, zavádějící ochranu mozkové aktivity a shromážděných dat a neurotechnologie kategorizuje podle využití. Etickými otázkami neurotechnologií s přesahem do práva se aktuálně zabývá expertní komise UNESCO. Vznikl i kritizovaný modelový zákon regionální mezivládní organizace Latinskoamerického Parlamentu (Parlatino).Je nepochybné, že BCI mají potenciál způsobit revoluci v lidských právech. Některé nové výzvy nás možná donutí změnit naše uvažování o právu na soukromí a o autonomii člověka, integritě i důstojnosti. Totiž technologie, které nejenže odkrývají funkci mozku, ale také mohou mozkovou aktivitu upravovat, podstatně mění pravidla hry o lidském myšlení a tedy i o svobodě myšlení. Představa Benjamina Constanta o lidském myšlení jako nedobytné tvrzi a svatyni, do které nemůže proniknout žádná moc, tak prismatem neurotechnologií podléhá erozi.Příspěvek by se mohl dotknout i možných způsobů zavedení ochrany, ať již prostřednictvím zcela nových specifických lidských práv nebo výkladem již v současnosti rozpoznaných lidských práv. Rozšíření současných práv by mohlo proběhnout legislativní změnou, posunem či rozšířením výkladu, soft law dokumenty. Diskutované jsou samozřejmě i koncepce dílčí, předpokládající například zavedení jen některého klíčového práva ve spíše minimalistické podobě. Jedná se tak o téma aktuální a otevřené.

Czech name

Brain-Computer Interface a svoboda myšlení – hrozba pro duševní autonomii člověka?

Czech description

Svoboda myšlení jako absolutní zákonem neomezitelné právo je zakotveno v čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (podobnou úpravu obsahují i Evropská úmluva o lidských právech, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o lidských právech). Smyslem tohoto práva je vnitřní autonomie jednotlivce a soudy se jím samostatně příliš nezabývají. Často je ukotveno společně s právem na ochranu svědomí a náboženské svobody, a vnějším odrazem svobody myšlení pak je svoboda projevu, která je omezitelná, s pestrou judikaturou; nicméně k samotné svobodě myšlení, kromě její absolutní povahy, je toho poskrovnu.Technologie propojující mozek a počítač, též nazývané jako neurální rozhraní nebo brain-computer interface (BCI), umožňují bezprostřední komunikaci mezi lidským mozkem a externím zařízením. Senzory zaznamenávají signály přímo z mozku, ty mohou být dále pomocí algoritmů nebo strojového učení zpracovány na vzorce spojené s konkrétními myšlenkami nebo představami. Tyto mohou být dále převedeny na příkazy.Z funkčního hlediska lze rozlišit dvě kategorie BCI. Čtecí, které monitorují a interpretují mozkovou aktivitu uživatele bez zásahu do mozkových funkcí. A zapisovací, které stimulací nebo modifikací aktivity neuronů aktivně zasahují do mozkových funkcí. Specifickou podskupinou BCI je pak technologie neurofeedback (NF) která umožňuje lidem vědomě ovlivňovat vlastní mozkové vlny, za účelem například zvýšení koncentrace, relaxace nebo zvládání úzkosti.Využití těchto technologií je již dnes široké a stále se rozšiřuje: ovládání zařízení, protézy – končetin i náhrady smyslů, při léčbě neurologických onemocnění, dochází i ke komerčním aplikacím technologií. Využití poznatků neurovědy a aplikace těchto technologií v kontextu práva bývá skloňováno například v dokazování subjektivní stránky pachatele v rámci trestního řízení, posuzování schopností lidí pro účely zaměstnání, zkoumání reakcí spotřebitelů na reklamy, nebo posuzování nemajetkové újmy.Původně etické otázky (neuroethics) spojené s novými technologiemi a novými přístupy zásahů do soukromí, integrity a důstojnosti člověka se postupně více a více začaly zkoumat jako nové právní výzvy a začalo se o nich mluvit jako o neuroprávu (neurolaw). Samotný pojem neuroprávo vznikl nejspíše na počátku 90. let, příznačně v souvislosti s trestním právem. V současnosti je v neuroprávu rozeznatelná ambice zavést nová lidská práva, jako je právo na kognitivní svobodu (zákaz ovlivňování), na duševní soukromí (sběr a nakládání s daty), duševní integritu (zákaz ovládání implantátů třetí osobou), na psychologickou kontinuitu (zákaz mazání či vkládání vzpomínek) a další.Že se nejedná o science-fiction dokládá novela ústavy v Chile v roce 2021, zavádějící ochranu mozkové aktivity a shromážděných dat a neurotechnologie kategorizuje podle využití. Etickými otázkami neurotechnologií s přesahem do práva se aktuálně zabývá expertní komise UNESCO. Vznikl i kritizovaný modelový zákon regionální mezivládní organizace Latinskoamerického Parlamentu (Parlatino).Je nepochybné, že BCI mají potenciál způsobit revoluci v lidských právech. Některé nové výzvy nás možná donutí změnit naše uvažování o právu na soukromí a o autonomii člověka, integritě i důstojnosti. Totiž technologie, které nejenže odkrývají funkci mozku, ale také mohou mozkovou aktivitu upravovat, podstatně mění pravidla hry o lidském myšlení a tedy i o svobodě myšlení. Představa Benjamina Constanta o lidském myšlení jako nedobytné tvrzi a svatyni, do které nemůže proniknout žádná moc, tak prismatem neurotechnologií podléhá erozi.Příspěvek by se mohl dotknout i možných způsobů zavedení ochrany, ať již prostřednictvím zcela nových specifických lidských práv nebo výkladem již v současnosti rozpoznaných lidských práv. Rozšíření současných práv by mohlo proběhnout legislativní změnou, posunem či rozšířením výkladu, soft law dokumenty. Diskutované jsou samozřejmě i koncepce dílčí, předpokládající například zavedení jen některého klíčového práva ve spíše minimalistické podobě. Jedná se tak o téma aktuální a otevřené.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

50501 - Law

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

10

Pages from-to

79-88

Publisher name

Leges

Place of publication

Praha

Event location

Jindřichův Hradec

Event date

Jul 28, 2025

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—