Three Against Dualism: Postcolonial Re/interpretations of Hybrid Figures of Chicana Femininity

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F17%3A10367276" target="_blank" >RIV/00216208:11240/17:10367276 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.genderonline.cz/uploads/ca1a4af5c1d3c59b02fce94e0bae31eb719b1c6c_gender-2-2017-stat-3-jiroutova-kynclova.pdf" target="_blank" >http://www.genderonline.cz/uploads/ca1a4af5c1d3c59b02fce94e0bae31eb719b1c6c_gender-2-2017-stat-3-jiroutova-kynclova.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.13060/25706578.2017.18.2.371" target="_blank" >10.13060/25706578.2017.18.2.371</a>

Result language

čeština

Original language name

Tři proti dualismu: Postkoloniální re/interpretace hybridních postav chicanské femininity

Original language description

Představa znásilnění a tabuizované míšení ras leží podle mexického spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu, Octavia Paze, v samém jádru mexické a chicanské národní identity. Taková idea implicitně odkazuje k dědictví kolonialismu a momentu, kdy měl Hernán Cortés pojmout za manželku/milenku indigenní tlumočnici La Malinche - první z diskutovaných archetypálních postav zamýšleného článku. La Malinche se dle historických pramenů stala zprostředkovatelkou jazykového, kulturního i mezi-rasového kontaktu a sehrála tak roli matky mestictví. Jelikož však Paz traktuje vztah kolonizátora a překladatelky jako vztah veskrze mocenský a sexuální, dochází v kontextu androcentrické a a &quot;postkoloniální&quot; společnosti k Malinchině viktimizaci jakožto oběti znásilnění na straně jedné a zrádkyně národa na straně druhé. Malinchino provinění pramení z dvojnásobné tabuizace, a sice ze vztahu kolonizované s kolonizátorem, respektive vztahu &quot;barevné&quot; ženy s bílým mužem. Malinchinou tragédií pak dále je, že syn, který se ze vztahu narodí je otcem odvezen do Španělska a Malinche o své dítě přichází. Právě moment, kdy je matce odepřena péče o dítě, je určujícím momentem toho, kým se stává La Llorona, Plačící žena, druhá významná postava mexické a chicanské kultury a folkloru. La Llorona je dle jedné verze mýtu matkou, jež utopí své děti, než aby nebyla svědkyní toho, kterak jí jsou odňaty a ona nemůže ovlivňovat jejich výchovu. Za takový zločin ji stihne prokletí - musí navždy bloudit a své utonulé děti hledat u vodních zdrojů. La Llorona je tak reprezentací nevyzpytatelné femininity a bolestně selhávajícího mateřství, je obávaným zlým duchem a ženou, které je třeba se vyhýbat. Kvůli svému negativnímu vymezení stojí po boku La Malinche. Protikladem zmíněných mýtických postav je ikonická Panna Maria Guadalupská, matka Krista neposkvrněná hříchem, jež je preskripcí &quot;správné&quot; a žádoucí mexické či chicanské femininity. Právě Virgen de Guadalupe lze však z hlediska genderového a postkoloniálního číst jako výraznou hybridní postavu, která je prosřednicí mezi La Malinhce a La Lloronou. Všechny archetypální žehy spojuje mateřství, jež je definováno ztrátou dětí, a taktéž rasová hybridita, neboť La Virgen je původně indigenní bohyní přetvořenou importovaným katolicismem v ikonu latinskoamerické religiozity, tudíž barva její kůže svědčí o mestictví. Článek na třech příkladech archetypálních modelů mexické a chicanské femininity a s využitím genderu a rasy jako základních analytických kategorií analyzuje způsoby, jimiž se kolonizace otisk(ova)la do konstrukcí ne/žádoucích femininit a diskutuje problematiku mexického, respektive chicanského mužství, jež s ohledem na intersekcionalitu s kategoriemi rasy a třídy je ve vztahu ke kolonizující &quot;bílé&quot; maskulinitě v problematické vyjednávající pozici.

Czech name

Tři proti dualismu: Postkoloniální re/interpretace hybridních postav chicanské femininity

Czech description

Představa znásilnění a tabuizované míšení ras leží podle mexického spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu, Octavia Paze, v samém jádru mexické a chicanské národní identity. Taková idea implicitně odkazuje k dědictví kolonialismu a momentu, kdy měl Hernán Cortés pojmout za manželku/milenku indigenní tlumočnici La Malinche - první z diskutovaných archetypálních postav zamýšleného článku. La Malinche se dle historických pramenů stala zprostředkovatelkou jazykového, kulturního i mezi-rasového kontaktu a sehrála tak roli matky mestictví. Jelikož však Paz traktuje vztah kolonizátora a překladatelky jako vztah veskrze mocenský a sexuální, dochází v kontextu androcentrické a a &quot;postkoloniální&quot; společnosti k Malinchině viktimizaci jakožto oběti znásilnění na straně jedné a zrádkyně národa na straně druhé. Malinchino provinění pramení z dvojnásobné tabuizace, a sice ze vztahu kolonizované s kolonizátorem, respektive vztahu &quot;barevné&quot; ženy s bílým mužem. Malinchinou tragédií pak dále je, že syn, který se ze vztahu narodí je otcem odvezen do Španělska a Malinche o své dítě přichází. Právě moment, kdy je matce odepřena péče o dítě, je určujícím momentem toho, kým se stává La Llorona, Plačící žena, druhá významná postava mexické a chicanské kultury a folkloru. La Llorona je dle jedné verze mýtu matkou, jež utopí své děti, než aby nebyla svědkyní toho, kterak jí jsou odňaty a ona nemůže ovlivňovat jejich výchovu. Za takový zločin ji stihne prokletí - musí navždy bloudit a své utonulé děti hledat u vodních zdrojů. La Llorona je tak reprezentací nevyzpytatelné femininity a bolestně selhávajícího mateřství, je obávaným zlým duchem a ženou, které je třeba se vyhýbat. Kvůli svému negativnímu vymezení stojí po boku La Malinche. Protikladem zmíněných mýtických postav je ikonická Panna Maria Guadalupská, matka Krista neposkvrněná hříchem, jež je preskripcí &quot;správné&quot; a žádoucí mexické či chicanské femininity. Právě Virgen de Guadalupe lze však z hlediska genderového a postkoloniálního číst jako výraznou hybridní postavu, která je prosřednicí mezi La Malinhce a La Lloronou. Všechny archetypální žehy spojuje mateřství, jež je definováno ztrátou dětí, a taktéž rasová hybridita, neboť La Virgen je původně indigenní bohyní přetvořenou importovaným katolicismem v ikonu latinskoamerické religiozity, tudíž barva její kůže svědčí o mestictví. Článek na třech příkladech archetypálních modelů mexické a chicanské femininity a s využitím genderu a rasy jako základních analytických kategorií analyzuje způsoby, jimiž se kolonizace otisk(ova)la do konstrukcí ne/žádoucích femininit a diskutuje problematiku mexického, respektive chicanského mužství, jež s ohledem na intersekcionalitu s kategoriemi rasy a třídy je ve vztahu ke kolonizující &quot;bílé&quot; maskulinitě v problematické vyjednávající pozici.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60205 - Literary theory

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Gender a výzkum / Gender and Research

ISSN

2570-6578

e-ISSN

—

Volume of the periodical

18

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

22

Pages from-to

56-77

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—