Transnational Democracy and Human Rights: Beck's Implementation of Cosmopolitanism and Habermas' Perspective on Democratic Juridification

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F17%3A10372087" target="_blank" >RIV/00216208:11240/17:10372087 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Transnacionální demokracie a lidská práva: Beckovo uplatňování kosmopolitismu a Habermasova perspektiva demokratické juridifikace

Original language description

Současné rozvětvené diskuse o společném evropském modu vivendi jsou do značné míry určovány diskusemi mezi obhájci evropské integrace a evropského statutu na straně jedné a euroskeptiky kriticky upozorňujícími na slábnutí národního státu, nedostatečnost demokratických mechanismů souvisejících s byrokratizací, neúčinnost společné evropské měny, absenci a nemožnost vybudovat evropskou kulturu a řadu dalších problematických bodů na straně druhé. V souvislostech této strukturace perspektiv je vhodné hned na začátku uvést, že před několika lety zesnulý sociolog Ulrich Beck stejně tak jako jeden z nejvlivnějších evropských názorových vůdců Jürgen Habermas patří do skupiny zastánců obhajujících reformování Evropské unie, společnou měnu i legitimitu evropských institucí včetně jejich správy, apod. Strukturální podobnosti Beckova a Habermasova pohledu na evropskou problematiku jsou dále umocněny i tím, že jejich metodologická východiska jsou ukotvena v paradigmatu Kritické teorie a do značné míry překrývajícím se pojmovém aparátu; zatímco Habermas spatřuje emancipativní východisko v komunikaci a poradní demokracii v souvislosti s korelátem historické formy veřejnosti, Beck podrobně rozpracovává svoji koncepci kosmopolitanismu, postupně nahrazující politiky národních států stejně tak jako světonázory jejich občanů (Beck and Beck-Gernsheim: 190). Ulrich Beck i Jürgen Habermas se zamýšleli nad otázkami transnacionální demokracie, Evropské Unie, demokratické juridifikace, lidských práv a zejména významu porušování lidské důstojnosti. Jejich úvahy jsou věnovány i podstatě kosmopolitanismu, účinnosti Mezinárodního trestního soudu, husté síti nadnárodních organizací a legitimitě přednosti nadnárodního práva před národním právem (uskutečňovaného především prostřednictvím struktur Organizace Spojených Národů (OSN)), mocenským vlivem znovuobnovení německého státu v globálních souvislostech, apod. Přes řadu podobností jejich perspektiv se v této stati pokusíme zvýraznit distinkce mezi Beckovým a Habermasovým pojetím institucionálních předpokladů evropského prostoru, jejich konceptualizací lidských práv a kritickými postoji vůči politice německé kancléřky Angely Merkelové.

Czech name

Transnacionální demokracie a lidská práva: Beckovo uplatňování kosmopolitismu a Habermasova perspektiva demokratické juridifikace

Czech description

Současné rozvětvené diskuse o společném evropském modu vivendi jsou do značné míry určovány diskusemi mezi obhájci evropské integrace a evropského statutu na straně jedné a euroskeptiky kriticky upozorňujícími na slábnutí národního státu, nedostatečnost demokratických mechanismů souvisejících s byrokratizací, neúčinnost společné evropské měny, absenci a nemožnost vybudovat evropskou kulturu a řadu dalších problematických bodů na straně druhé. V souvislostech této strukturace perspektiv je vhodné hned na začátku uvést, že před několika lety zesnulý sociolog Ulrich Beck stejně tak jako jeden z nejvlivnějších evropských názorových vůdců Jürgen Habermas patří do skupiny zastánců obhajujících reformování Evropské unie, společnou měnu i legitimitu evropských institucí včetně jejich správy, apod. Strukturální podobnosti Beckova a Habermasova pohledu na evropskou problematiku jsou dále umocněny i tím, že jejich metodologická východiska jsou ukotvena v paradigmatu Kritické teorie a do značné míry překrývajícím se pojmovém aparátu; zatímco Habermas spatřuje emancipativní východisko v komunikaci a poradní demokracii v souvislosti s korelátem historické formy veřejnosti, Beck podrobně rozpracovává svoji koncepci kosmopolitanismu, postupně nahrazující politiky národních států stejně tak jako světonázory jejich občanů (Beck and Beck-Gernsheim: 190). Ulrich Beck i Jürgen Habermas se zamýšleli nad otázkami transnacionální demokracie, Evropské Unie, demokratické juridifikace, lidských práv a zejména významu porušování lidské důstojnosti. Jejich úvahy jsou věnovány i podstatě kosmopolitanismu, účinnosti Mezinárodního trestního soudu, husté síti nadnárodních organizací a legitimitě přednosti nadnárodního práva před národním právem (uskutečňovaného především prostřednictvím struktur Organizace Spojených Národů (OSN)), mocenským vlivem znovuobnovení německého státu v globálních souvislostech, apod. Přes řadu podobností jejich perspektiv se v této stati pokusíme zvýraznit distinkce mezi Beckovým a Habermasovým pojetím institucionálních předpokladů evropského prostoru, jejich konceptualizací lidských práv a kritickými postoji vůči politice německé kancléřky Angely Merkelové.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50601 - Political science

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Riziková společnost a globální ohrožení: Ke kritické teorii Ulricha Becka

ISBN

978-80-7419-251-7

Number of pages of the result

17

Pages from-to

273-289

Number of pages of the book

372

Publisher name

Sociologické nakladatelství (SLON)

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—