Max Weber's 'leadership democracy' and its resonances in Czech sociology
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F19%3A10403811" target="_blank" >RIV/00216208:11240/19:10403811 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
"Vůdcovská demokracie" podle Maxe Webera a její ohlasy v české sociologii
Original language description
Cílem kapitoly je představit koncepci vůdcovské demokracie podle Maxe a Alfreda Webera a přiblížit její recepci v české sociologii meziválečného období. Nejprve je koncepce vůdcovské demokracie rekonstruována podle výroků M. Webera zejména ve spisech Parlament a vláda v nově uspořádaném Německu, Politika jako povolání a Hospodářství a společnost. Pojem vůdcovské demokracie je paradoxní tím, že má znamenat antiautoritářskou reinterpretaci charismatu, charisma je však vždy základem autority. Empirickou podobu vůdcovské demokracie představuje plebiscitní demokracie a její nejrůznější historická ztělesnění jako revoluční diktatury nebo bonapartismus. Ve výkladu je věnována pozornost také německé diskusi na téma, zda koncepce vůdcovské demokracie a Weberova podpora přímé volbě hlavy státu sehrály během 20. a 30. let XX. století významnou roli v utváření intelektuálního zázemí příznivého přijetí vůdcovského principu v nacionálním socialismu. V protikladu k této tezi zdůrazňuje předložená interpretace sice elitářský, ale současně autenticky demokratický charakter vůdcovské demokracie. K podobnému závěru dospívá také výklad o koncepci vůdcovské demokracie zastávané jedním z předních liberálů výmarské doby Alfredem Weberem, který na rozdíl od svého bratra Maxe Webera vůdcovskou demokracii spojoval spíše s kompetencí než s charismatem. V meziválečném Československu weberovská koncepce vůdcovské demokracie ovlivnila Jana Mertla, který byl ve 30. letech jedním z obhájců přímé volby československého prezidenta. Vůdcovská demokracie a s ní úzce spojené téma výběru schopných politických osobností sehrály důležitou úlohu také v politické sociologii Heinze Otto Zieglera. V Zieglerově rané práci z 20. let o politickém systému Německa je koncepce vůdcovské demokracie v pojetí ovlivněném Alfredem Weberem základem pro obhajobu poměrného volebního systému. Úvod a závěr kapitoly poukazuje na zásadní přínos Miloše Havelky k recepci Weberovy sociologie v českých sociálních vědách.
Czech name
"Vůdcovská demokracie" podle Maxe Webera a její ohlasy v české sociologii
Czech description
Cílem kapitoly je představit koncepci vůdcovské demokracie podle Maxe a Alfreda Webera a přiblížit její recepci v české sociologii meziválečného období. Nejprve je koncepce vůdcovské demokracie rekonstruována podle výroků M. Webera zejména ve spisech Parlament a vláda v nově uspořádaném Německu, Politika jako povolání a Hospodářství a společnost. Pojem vůdcovské demokracie je paradoxní tím, že má znamenat antiautoritářskou reinterpretaci charismatu, charisma je však vždy základem autority. Empirickou podobu vůdcovské demokracie představuje plebiscitní demokracie a její nejrůznější historická ztělesnění jako revoluční diktatury nebo bonapartismus. Ve výkladu je věnována pozornost také německé diskusi na téma, zda koncepce vůdcovské demokracie a Weberova podpora přímé volbě hlavy státu sehrály během 20. a 30. let XX. století významnou roli v utváření intelektuálního zázemí příznivého přijetí vůdcovského principu v nacionálním socialismu. V protikladu k této tezi zdůrazňuje předložená interpretace sice elitářský, ale současně autenticky demokratický charakter vůdcovské demokracie. K podobnému závěru dospívá také výklad o koncepci vůdcovské demokracie zastávané jedním z předních liberálů výmarské doby Alfredem Weberem, který na rozdíl od svého bratra Maxe Webera vůdcovskou demokracii spojoval spíše s kompetencí než s charismatem. V meziválečném Československu weberovská koncepce vůdcovské demokracie ovlivnila Jana Mertla, který byl ve 30. letech jedním z obhájců přímé volby československého prezidenta. Vůdcovská demokracie a s ní úzce spojené téma výběru schopných politických osobností sehrály důležitou úlohu také v politické sociologii Heinze Otto Zieglera. V Zieglerově rané práci z 20. let o politickém systému Německa je koncepce vůdcovské demokracie v pojetí ovlivněném Alfredem Weberem základem pro obhajobu poměrného volebního systému. Úvod a závěr kapitoly poukazuje na zásadní přínos Miloše Havelky k recepci Weberovy sociologie v českých sociálních vědách.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50401 - Sociology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Dějiny, smysl a modernita. K 75. narozeninám Miloše Havelky
ISBN
978-80-7571-039-0
Number of pages of the result
21
Pages from-to
129-149
Number of pages of the book
439
Publisher name
Masarykův ústav a Archiv AV ČR; Fakulta humanitních studií UK
Place of publication
Praha
UT code for WoS chapter
—