Conflict of Tradition and Modernity: Creation and Demise of Place of Memory on the Example of the Cave and Church of St. Prokop in the Prokopské Valley in Prague

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F21%3A10438037" target="_blank" >RIV/00216208:11240/21:10438037 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=aDUo-1GgjS" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=aDUo-1GgjS</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Střet tradice a modernity: vznik a zánik místa paměti na příkladu jeskyně a kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí v Praze

Original language description

Článek si klade za cíl přispět v současných humanitních vědách hojně rozvinuté diskuzi o využití pojmů kolektivní paměť a místa paměti v (post)moderní historiografii vědy za účelem podpory rozvoje historického vědomí ve společnosti. Autor se snaží nastínit význam míst paměti v topografickém (tedy vlastním) smyslu slova pro utváření identity společenství s využitím pramenů historické geografie a zachytit jeho symbolickou proměnu v delším časovém období od středověku až do současnosti. Zaměřuje se především na vytváření obrazu místa paměti v pramenech umělecké povahy - v malířství a literatuře. Vzhledem ke své metodologické povaze tak příspěvek náleží interdisciplinárnímu výzkumu propojujícímu geografii s kulturní antropologií, obecnými a literárními dějinami nebo dějinami mentalit a okrajově se také dotýká imagologických studií. Po teoretickém úvodu, kde se vysvětlují základní pojmy jako je vizualizace místa, kulturní paměť krajiny, sakralizace a desakralizace krajiny, česká krajina, je tato problematika ilustrována na příkladu jeskyně a kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí. Nejprve je sledován vývoj kultu sv. Prokopa v kontextu vzrůstajícího zájmu o tohoto světce v českém prostředí a úspěšném pokusu přenést legendu o svatém Prokopovi ze Sázavského kláštera do zemského centra Prahy. Tento narativ byl spjat s Prokopským údolím ještě před výstavbou kostela svatého Prokopa právě v souvislosti s údajnou Prokopskou jeskyní, která je zmiňována už v díle B. Balbína a další barokní (jezuitských) autorů. Po výstavbě kostela sv. Prokopa v letech 1711-1712 (jakožto křesťanské formě vizualizace poutního místa), obnově poustevnického života a pořádání pravidelných poutí v 18. století byla tato oblast již běžně spojována s prokopskou legendou. Takto bylo toto místo paměti reflektováno např. v topografických dílech M. Vogta (1729), K. V. Zapa (1835, 1848), F. Krásla (1895) a v grafikách a vedutách F. B. Wernera (kolem 1740), A. K. Balzera (1790), A. J. Gareise (1826) atd. S rozvojem národního hnutí byl v symbolické rovině více akcentován vlastenecký aspekt místa, což můžeme pozorovat např. při posunu k národnímu chápání dobového náboženského svátku a ve světském vnímání Svatoprokopské pouti. Tento jev lze analyzovat i v uměleckých dílech, kde se duchovní rozměr Prokopského údolí více posouvá do roviny hledání dědictví ideálního obrazu české krajiny. Téma jeskyně, kostela a pouzi se stává typickou scenérií a kulisou &quot;národních&quot; příběhů v uměleckých dílech J. Berglera (1805), J. Mánesa (1841), J. Richtera (1850), A. Kosárka (1857), K. Světlé (1873), J. Arbese (1890) atd. Třetí transformací bylo sledované místo paměti podrobeno z důvodu rozmachu průmyslové revoluce a rozvoj těžby vápence v Prokopském lomu, kdy se agrární pražská příměstská (venkovská) krajina proměnila v průmyslovou a městskou krajinu. Tento aspekt se opět projevil v umění, například v národopisném článku o Prokopském údolí v Ottových Čechách (1900), románech G. Meyrinka (1930), nebo v námětech obrazů V. Špály (1913), J. Konůpka a dalších. Demolice zpřístupněné části jeskyně, špatný statický stav kostela, využití okolí poutního místa pro potřeby čs. armády a nepřízeň vládnoucího režimu nakonec vyústil v definitivní zánik svatoprokopské tradice a duchovního charakteru místa paměti.

Czech name

Střet tradice a modernity: vznik a zánik místa paměti na příkladu jeskyně a kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí v Praze

Czech description

Článek si klade za cíl přispět v současných humanitních vědách hojně rozvinuté diskuzi o využití pojmů kolektivní paměť a místa paměti v (post)moderní historiografii vědy za účelem podpory rozvoje historického vědomí ve společnosti. Autor se snaží nastínit význam míst paměti v topografickém (tedy vlastním) smyslu slova pro utváření identity společenství s využitím pramenů historické geografie a zachytit jeho symbolickou proměnu v delším časovém období od středověku až do současnosti. Zaměřuje se především na vytváření obrazu místa paměti v pramenech umělecké povahy - v malířství a literatuře. Vzhledem ke své metodologické povaze tak příspěvek náleží interdisciplinárnímu výzkumu propojujícímu geografii s kulturní antropologií, obecnými a literárními dějinami nebo dějinami mentalit a okrajově se také dotýká imagologických studií. Po teoretickém úvodu, kde se vysvětlují základní pojmy jako je vizualizace místa, kulturní paměť krajiny, sakralizace a desakralizace krajiny, česká krajina, je tato problematika ilustrována na příkladu jeskyně a kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí. Nejprve je sledován vývoj kultu sv. Prokopa v kontextu vzrůstajícího zájmu o tohoto světce v českém prostředí a úspěšném pokusu přenést legendu o svatém Prokopovi ze Sázavského kláštera do zemského centra Prahy. Tento narativ byl spjat s Prokopským údolím ještě před výstavbou kostela svatého Prokopa právě v souvislosti s údajnou Prokopskou jeskyní, která je zmiňována už v díle B. Balbína a další barokní (jezuitských) autorů. Po výstavbě kostela sv. Prokopa v letech 1711-1712 (jakožto křesťanské formě vizualizace poutního místa), obnově poustevnického života a pořádání pravidelných poutí v 18. století byla tato oblast již běžně spojována s prokopskou legendou. Takto bylo toto místo paměti reflektováno např. v topografických dílech M. Vogta (1729), K. V. Zapa (1835, 1848), F. Krásla (1895) a v grafikách a vedutách F. B. Wernera (kolem 1740), A. K. Balzera (1790), A. J. Gareise (1826) atd. S rozvojem národního hnutí byl v symbolické rovině více akcentován vlastenecký aspekt místa, což můžeme pozorovat např. při posunu k národnímu chápání dobového náboženského svátku a ve světském vnímání Svatoprokopské pouti. Tento jev lze analyzovat i v uměleckých dílech, kde se duchovní rozměr Prokopského údolí více posouvá do roviny hledání dědictví ideálního obrazu české krajiny. Téma jeskyně, kostela a pouzi se stává typickou scenérií a kulisou &quot;národních&quot; příběhů v uměleckých dílech J. Berglera (1805), J. Mánesa (1841), J. Richtera (1850), A. Kosárka (1857), K. Světlé (1873), J. Arbese (1890) atd. Třetí transformací bylo sledované místo paměti podrobeno z důvodu rozmachu průmyslové revoluce a rozvoj těžby vápence v Prokopském lomu, kdy se agrární pražská příměstská (venkovská) krajina proměnila v průmyslovou a městskou krajinu. Tento aspekt se opět projevil v umění, například v národopisném článku o Prokopském údolí v Ottových Čechách (1900), románech G. Meyrinka (1930), nebo v námětech obrazů V. Špály (1913), J. Konůpka a dalších. Demolice zpřístupněné části jeskyně, špatný statický stav kostela, využití okolí poutního místa pro potřeby čs. armády a nepřízeň vládnoucího režimu nakonec vyústil v definitivní zánik svatoprokopské tradice a duchovního charakteru místa paměti.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Historická geografie (Historical Geography.)

ISSN

0323-0988

e-ISSN

—

Volume of the periodical

47

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

42

Pages from-to

53-94

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—