The attitude towards sites of historical interest (particularly Jewish sites) in the Czech lands during the period of socialism - the viewpoint of state bodies on the importance of historic sites of interest, including their use in the field of tourism

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F22%3A10456271" target="_blank" >RIV/00216208:11240/22:10456271 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=g75rlTKDkG" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=g75rlTKDkG</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.31577/EtnoRozpra.2022.29.2.03" target="_blank" >10.31577/EtnoRozpra.2022.29.2.03</a>

Result language

čeština

Original language name

Vztah k památkám (zejména židovským) v českých zemích v období (radikálního) socialismu - pohled státních orgánů

Original language description

Na úvod analyzuje text, co všechno se zahrnovalo pod pojem památka v jednotlivých etapách moderních českých dějin. Současně ukazuje, jak a proč se živelný zájem o památky transformoval v zájem vědecký. Hlavní pozornost je však věnována vztahu české společnosti k památkám a památkové péči po druhé světové válce. Studie objasňuje, proč se většinové pozornosti těšily především pražské památky s nejvyšší možnou národní hodnotou (Staroměstské náměstí, Hrad, Karolinum, Betlémská kaple, letohrádek Hvězda). Dále objasňuje, jaký význam státní orgány přičítaly menšinovým (především židovským) památkám jak v Praze, tak v regionech. Text konstatuje, že se vybrané pražské židovské památky v padesátých letech sice dočkaly opravy, protože se počítalo s jejich turistickým využitím, další (včetně turisticky atraktivních) však chátraly. Z ideologických důvodů byla věnována péče Terezínu. Jeho paměťová hodnota byla ovšem propagandisticky využita. Oběti šoa byli v padesátých letech 20. století charakterizovány jako bojovníci za socialismus. Jako katastrofální lze pak označit poválečný stav židovských památek v regionech, přičemž za socialismu se dočkaly oprav pouze dvě regionální synagogy (v Plzni a v Holešově). Pokračovala také devastace nechráněných židovských hřbitovů, nacházejících se zpravidla na odlehlých místech. Jejich náhrobky se stávaly vyhledávaným stavebním materiálem. Náznaky změny ve vztahu k regionálním židovským památkám se objevily až na sklonku tzv. normalizace.

Czech name

Vztah k památkám (zejména židovským) v českých zemích v období (radikálního) socialismu - pohled státních orgánů

Czech description

Na úvod analyzuje text, co všechno se zahrnovalo pod pojem památka v jednotlivých etapách moderních českých dějin. Současně ukazuje, jak a proč se živelný zájem o památky transformoval v zájem vědecký. Hlavní pozornost je však věnována vztahu české společnosti k památkám a památkové péči po druhé světové válce. Studie objasňuje, proč se většinové pozornosti těšily především pražské památky s nejvyšší možnou národní hodnotou (Staroměstské náměstí, Hrad, Karolinum, Betlémská kaple, letohrádek Hvězda). Dále objasňuje, jaký význam státní orgány přičítaly menšinovým (především židovským) památkám jak v Praze, tak v regionech. Text konstatuje, že se vybrané pražské židovské památky v padesátých letech sice dočkaly opravy, protože se počítalo s jejich turistickým využitím, další (včetně turisticky atraktivních) však chátraly. Z ideologických důvodů byla věnována péče Terezínu. Jeho paměťová hodnota byla ovšem propagandisticky využita. Oběti šoa byli v padesátých letech 20. století charakterizovány jako bojovníci za socialismus. Jako katastrofální lze pak označit poválečný stav židovských památek v regionech, přičemž za socialismu se dočkaly oprav pouze dvě regionální synagogy (v Plzni a v Holešově). Pokračovala také devastace nechráněných židovských hřbitovů, nacházejících se zpravidla na odlehlých místech. Jejich náhrobky se stávaly vyhledávaným stavebním materiálem. Náznaky změny ve vztahu k regionálním židovským památkám se objevily až na sklonku tzv. normalizace.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Etnologické rozpravy / Ethnological Papers

ISSN

1335-5074

e-ISSN

—

Volume of the periodical

29

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

SK - SLOVAKIA

Number of pages

18

Pages from-to

45-62

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—