Being as Body: On Heidegger's Conception of Body

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F25%3A10496762" target="_blank" >RIV/00216208:11240/25:10496762 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Být na způsob těla: pokus o rekonstrukci Heideggerova pojetí tělesnosti

Original language description

Kniha je pokus o rekonstrukci čehosi jako Heideggerovo pojetí tělesnosti na základě jeho skoupých a nesystematických poznámek jednak ze dvou nietzschovských přednášek ze třicátých let 20. století, jednak ze dvou tzv. Zollikonských seminářů z let šedesátých. Demonstruje se na tom oprávněnost Heideggerova tvrzení, že tělo nelze vysvětlovat, nýbrž jen popisovat. Tělo je způsob bytí ve sdíleném světě, a proto jeho místo náleží do existenciální analytiky pobytu (něm. Dasein), a to jmenovitě pod existenciál rozpoložení (něm. Befindlichkeit). Fenomenologická deskripce těla a jeho tělesnění se tedy ukazuje být pravým příkladem toho, co Heidegger chápe a označuje jakožto Holzweg: neboli svážka, což je taková lesní cesta, jež náhle končí a nikam dál už nevede. Byť je to cesta marná, není však zbytečná, protože se na ní můžeme přesto dovědět leccos podstatného o tom, jak se to má s člověkem a se světem, v čemž podle Heideggerova i našeho porozumění disciplíně jménem &quot;filosofie&quot; má jít. A tak předložená kniha v první řadě ukazuje, co je to filosofie a znamená-li ještě pro nás něco.V nietzschovských přednáškách pojímá Heidegger tělo, které má své stavy, v opozici k tělesu, které disponuje vlastnostmi a ustrojeními. Zpřístupňující evidencí pro tělo jsou pocity, během kterých je tělo vsazeno do lidského (ale i zvířecího) &quot;být sebou&quot; (něm. Selbstsein). Prostřednictvím pocitů tělo ve svých stavech proudí či kmitá skrze nás, takže nejen, že jsme tělo, ale tělo máme. Máme ho tak, že je apriori zasazené do lidského &quot;bytí-tu&quot; či &quot;pobytu&quot; (něm. Dasein), kterým prokmitává jako vždy situačně naladěný počitek jsoucna, kterým jsme i jsoucna, kterým nejsme, čili prokmitává počitkem jsoucna v celku. Takto pochopené tělo vyzdvihuje, ba vytrhává lidský &quot;pobyt&quot; ven mimo sebe ke druhému lidskému nebo jinému mimolidskému jsoucnu, takže pomáhá naplňovat akt transcendování jsoucna v jeho celku, jak o tom Heidegger pojednal zejména v textu O bytnosti důvodu.V Zollikonských seminářích je v centru pozornosti spíše &quot;metoda&quot; či způsob zpřístupnění těla, jež podle Heideggera rozhoduje o tom, jako čemu mu budeme rozumět. Na příkladu jeho měření ukazuje, k jak reduktivnímu, objektivizujícímu a instrumentálnímu pojetí to vede a oč je tím ochuzeno lidské bytí ve světě. Dílčí popisné analýzy fenoménů lítosti, studu, gest modlících se rukou a bezděčného přejetí si rukou přes čelo mají ukazovat situační způsoby inter-essovaného bytí ve sdíleném světě. Klíčovým určením tělesnosti není již bezmála živelné proudění či kmitání, nýbrž to, co lze tlumočit patrně zbytečně složitým opisem &quot;projev gest tvářnosti&quot;, který se snaží uchovat a vyjádřit co nejširší významové pole německého slova Gebärde. Je to situačně zaujatý, koncentrovaný způsob chování, který naplňuje moc, či právě naopak ne-moc toho, jak se máme, nebo naopak nemáme pod kontrolou a v moci uvnitř daných nitrosvětských situačních kontextů čili toho, jakým způsobem vedeme svou existenci ve sdíleném světě. Tělesnost těla je ustavičnou událostí faktického naplňování vždy mého inter-essovaného &quot;být sebou&quot; prostřednictvím projevů gest tvářnosti, které se odehrává vždy již v mezilidském či mezidruhovém, tzn. tak či onak pojatém &quot;sociálním&quot; vztahu. Na tom všem Heidegger neustále opakuje svou tezi, že tělo nelze vysvětlit, ale pouze popsat a to k ustavení nějaké &quot;nauky&quot; prostě nestačí. Jakákoli koncepce či nauka o těle proto není z principu možná. Tím nepřímo opáčí všem námitkám, že v knize Bytí a čas opomněl tělo a tělesnost pojednat. Takováto výtka dosvědčuje nepochopení jak Heideggerova záměru, tak samotné záležitosti těla.

Czech name

Být na způsob těla: pokus o rekonstrukci Heideggerova pojetí tělesnosti

Czech description

Kniha je pokus o rekonstrukci čehosi jako Heideggerovo pojetí tělesnosti na základě jeho skoupých a nesystematických poznámek jednak ze dvou nietzschovských přednášek ze třicátých let 20. století, jednak ze dvou tzv. Zollikonských seminářů z let šedesátých. Demonstruje se na tom oprávněnost Heideggerova tvrzení, že tělo nelze vysvětlovat, nýbrž jen popisovat. Tělo je způsob bytí ve sdíleném světě, a proto jeho místo náleží do existenciální analytiky pobytu (něm. Dasein), a to jmenovitě pod existenciál rozpoložení (něm. Befindlichkeit). Fenomenologická deskripce těla a jeho tělesnění se tedy ukazuje být pravým příkladem toho, co Heidegger chápe a označuje jakožto Holzweg: neboli svážka, což je taková lesní cesta, jež náhle končí a nikam dál už nevede. Byť je to cesta marná, není však zbytečná, protože se na ní můžeme přesto dovědět leccos podstatného o tom, jak se to má s člověkem a se světem, v čemž podle Heideggerova i našeho porozumění disciplíně jménem &quot;filosofie&quot; má jít. A tak předložená kniha v první řadě ukazuje, co je to filosofie a znamená-li ještě pro nás něco.V nietzschovských přednáškách pojímá Heidegger tělo, které má své stavy, v opozici k tělesu, které disponuje vlastnostmi a ustrojeními. Zpřístupňující evidencí pro tělo jsou pocity, během kterých je tělo vsazeno do lidského (ale i zvířecího) &quot;být sebou&quot; (něm. Selbstsein). Prostřednictvím pocitů tělo ve svých stavech proudí či kmitá skrze nás, takže nejen, že jsme tělo, ale tělo máme. Máme ho tak, že je apriori zasazené do lidského &quot;bytí-tu&quot; či &quot;pobytu&quot; (něm. Dasein), kterým prokmitává jako vždy situačně naladěný počitek jsoucna, kterým jsme i jsoucna, kterým nejsme, čili prokmitává počitkem jsoucna v celku. Takto pochopené tělo vyzdvihuje, ba vytrhává lidský &quot;pobyt&quot; ven mimo sebe ke druhému lidskému nebo jinému mimolidskému jsoucnu, takže pomáhá naplňovat akt transcendování jsoucna v jeho celku, jak o tom Heidegger pojednal zejména v textu O bytnosti důvodu.V Zollikonských seminářích je v centru pozornosti spíše &quot;metoda&quot; či způsob zpřístupnění těla, jež podle Heideggera rozhoduje o tom, jako čemu mu budeme rozumět. Na příkladu jeho měření ukazuje, k jak reduktivnímu, objektivizujícímu a instrumentálnímu pojetí to vede a oč je tím ochuzeno lidské bytí ve světě. Dílčí popisné analýzy fenoménů lítosti, studu, gest modlících se rukou a bezděčného přejetí si rukou přes čelo mají ukazovat situační způsoby inter-essovaného bytí ve sdíleném světě. Klíčovým určením tělesnosti není již bezmála živelné proudění či kmitání, nýbrž to, co lze tlumočit patrně zbytečně složitým opisem &quot;projev gest tvářnosti&quot;, který se snaží uchovat a vyjádřit co nejširší významové pole německého slova Gebärde. Je to situačně zaujatý, koncentrovaný způsob chování, který naplňuje moc, či právě naopak ne-moc toho, jak se máme, nebo naopak nemáme pod kontrolou a v moci uvnitř daných nitrosvětských situačních kontextů čili toho, jakým způsobem vedeme svou existenci ve sdíleném světě. Tělesnost těla je ustavičnou událostí faktického naplňování vždy mého inter-essovaného &quot;být sebou&quot; prostřednictvím projevů gest tvářnosti, které se odehrává vždy již v mezilidském či mezidruhovém, tzn. tak či onak pojatém &quot;sociálním&quot; vztahu. Na tom všem Heidegger neustále opakuje svou tezi, že tělo nelze vysvětlit, ale pouze popsat a to k ustavení nějaké &quot;nauky&quot; prostě nestačí. Jakákoli koncepce či nauka o těle proto není z principu možná. Tím nepřímo opáčí všem námitkám, že v knize Bytí a čas opomněl tělo a tělesnost pojednat. Takováto výtka dosvědčuje nepochopení jak Heideggerova záměru, tak samotné záležitosti těla.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-246-6102-5

Number of pages

93

Publisher name

Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—