The Struggle between Will and Affection: The Theological Background of Kant's Anthropology in the "Critique of Practical Reason"

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11270%2F24%3A10491848" target="_blank" >RIV/00216208:11270/24:10491848 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=4z4Y_lBSlP" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=4z4Y_lBSlP</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.46854/fc.2024.4r.597" target="_blank" >10.46854/fc.2024.4r.597</a>

Result language

čeština

Original language name

Souboj vůle s náklonností: teologické pozadí Kantovy antropologie v "Kritice čistého rozumu"

Original language description

Kant ve své praktické filosofii odkrývá principy etiky, které jsou založené v čistém rozumu, a jsou tedy nezávislé jak na empirické antropologii, tak na teologii. Přesto lze tvrdit, že jeho úvahy o povaze mravnosti jsou podmíněny pojetím člověka, které zformovala křesťanská teologie, a to zejména v luterské tradici.V tomto článku chce autorka ukázat, že toto teologické pozadí není přítomné pouze ve spise Náboženství v hranicích čistého rozumu, který představuje Kantův racionální výklad základních křesťanských theologumen, nýbrž že Kant z něho vychází i v Kritice praktického rozumu a ve své praktické filosofii vůbec. Proto také ani koncept radikálního zla, který představuje Kantovu interpretaci učení o dědičném hříchu, ani koncept &quot;revoluce v smýšlení&quot;, který je výkladem teologického pojmu milosti, jak je Kant rozvíjí ve svém spise o náboženství, nemohou být chápány jako popření dosavadních principů Kantovy praktické filosofie. Jde naopak o jejich domyšlení a zvýslovnění jejich implicitního teologického pozadí (což je však současně nepřipravuje o jejich filosofickou přesvědčivost).

Czech name

Souboj vůle s náklonností: teologické pozadí Kantovy antropologie v "Kritice čistého rozumu"

Czech description

Kant ve své praktické filosofii odkrývá principy etiky, které jsou založené v čistém rozumu, a jsou tedy nezávislé jak na empirické antropologii, tak na teologii. Přesto lze tvrdit, že jeho úvahy o povaze mravnosti jsou podmíněny pojetím člověka, které zformovala křesťanská teologie, a to zejména v luterské tradici.V tomto článku chce autorka ukázat, že toto teologické pozadí není přítomné pouze ve spise Náboženství v hranicích čistého rozumu, který představuje Kantův racionální výklad základních křesťanských theologumen, nýbrž že Kant z něho vychází i v Kritice praktického rozumu a ve své praktické filosofii vůbec. Proto také ani koncept radikálního zla, který představuje Kantovu interpretaci učení o dědičném hříchu, ani koncept &quot;revoluce v smýšlení&quot;, který je výkladem teologického pojmu milosti, jak je Kant rozvíjí ve svém spise o náboženství, nemohou být chápány jako popření dosavadních principů Kantovy praktické filosofie. Jde naopak o jejich domyšlení a zvýslovnění jejich implicitního teologického pozadí (což je však současně nepřipravuje o jejich filosofickou přesvědčivost).

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60303 - Theology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Filosofický časopis

ISSN

0015-1831

e-ISSN

2570-9232

Volume of the periodical

72

Issue of the periodical within the volume

4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

17

Pages from-to

579-595

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85218742260