On the confessional causes ofthe Thirty Years' War
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11280%2F19%3A10420180" target="_blank" >RIV/00216208:11280/19:10420180 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
KE KONFESNÍM PŘÍČINÁM TŘICETILETÉ VÁLKY
Original language description
Církevní rozkol spojený s evropskou reformací přinesl do života nové církve vznikající na území států, regionů a měst. Základem jejich legálního, politického a doktrinálního života se stalo vyznání, kterým se nové církve úplně oddělily od původní římskokatolické církve. Nejvýznamnějším z nich, nejen jediným, se stalo augsburské vyznání (Confessio Augustana), zejména o luteráni (1530). Další fáze konfesionalizace říše začala náboženským mírem v Augsburgu (1555), který již sledoval Ferdinand I. Otázka křesťanské pravdy - společná pro všechna vyznání, nebyla a nemohla být vyřešena jím, jako jedním vedly sem cesty z rostoucí evropské náboženské krize. Pouze církevní rada, která by spojila státníky a teology všech zpovědnických stran, mohla otevřít otázku společné pravdy a pokusit se ji vyřešit. Na společném základě křesťanské pravdy se tedy sjednocení denominací nenaplnilo. Augsburský mír byl nezbytným, ale také nedostatečným politicko-administrativním kompromisem. Náboženská válka byla tedy připravena na budoucnost, na evropská léta 1618-1648. Třicetiletá válka se na kratší či delší dobu dotkla všech evropských zemí, včetně Turecka, které ovládlo část území jihovýchodní Evropy. Samotné financování těchto válek se stalo obrovskou ekonomickou zátěží pro zúčastněné evropské mocnosti, jejichž armády rostly rychleji než jejich zdroje příjmu.
Czech name
KE KONFESNÍM PŘÍČINÁM TŘICETILETÉ VÁLKY
Czech description
Církevní rozkol spojený s evropskou reformací přinesl do života nové církve vznikající na území států, regionů a měst. Základem jejich legálního, politického a doktrinálního života se stalo vyznání, kterým se nové církve úplně oddělily od původní římskokatolické církve. Nejvýznamnějším z nich, nejen jediným, se stalo augsburské vyznání (Confessio Augustana), zejména o luteráni (1530). Další fáze konfesionalizace říše začala náboženským mírem v Augsburgu (1555), který již sledoval Ferdinand I. Otázka křesťanské pravdy - společná pro všechna vyznání, nebyla a nemohla být vyřešena jím, jako jedním vedly sem cesty z rostoucí evropské náboženské krize. Pouze církevní rada, která by spojila státníky a teology všech zpovědnických stran, mohla otevřít otázku společné pravdy a pokusit se ji vyřešit. Na společném základě křesťanské pravdy se tedy sjednocení denominací nenaplnilo. Augsburský mír byl nezbytným, ale také nedostatečným politicko-administrativním kompromisem. Náboženská válka byla tedy připravena na budoucnost, na evropská léta 1618-1648. Třicetiletá válka se na kratší či delší dobu dotkla všech evropských zemí, včetně Turecka, které ovládlo část území jihovýchodní Evropy. Samotné financování těchto válek se stalo obrovskou ekonomickou zátěží pro zúčastněné evropské mocnosti, jejichž armády rostly rychleji než jejich zdroje příjmu.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60303 - Theology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
TRIDSAŤROČNÁ VOJNA A NÁBOŽENSKÁ OTÁZKA V STREDNEJ EURÓPE
ISBN
978-80-555-2596-9
Number of pages of the result
6
Pages from-to
87-92
Number of pages of the book
317
Publisher name
Vydavatefstvo Prešovskej univerzity v Prešove, Prešov 2019
Place of publication
Prešov
UT code for WoS chapter
—