Base flow reduction due to surface water and groundwater evapotranspiration from wetlands of Liběchovka catchment: Comparison of measurements and calculation by Oudin’s method

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11310%2F23%3A10477434" target="_blank" >RIV/00216208:11310/23:10477434 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=mO5BO1JoKw" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=mO5BO1JoKw</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2023.01" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2023.01</a>

Result language

čeština

Original language name

Snížení základního odtoku kvůli evapotranspiraci povrchové a podzemní vody z mokřadů v povodí Liběchovky: Porovnání měření a výpočtu Oudinovou metodou

Original language description

Tato práce zkoumá vliv evapotranspirace (ET) na ztráty podzemní a povrchové vody v mokřadech. Srážky dopadající na povrch terénu jsou nejprve vystaveny ET v půdě (primární ET) a poté část z nich tvoří základní (podzemní) odtok. Podzemní a povrchová voda vstupující do mokřadů podléhá v letním období ET podruhé (sekundární ET), a to i v období, kdy je mimo mokřady půda suchá a ET je tak mimo mokřady minimální. Při úvahách o ET mokřadů je proto důležité si uvědomit, že naprostá většina zde spotřebovávané vody pochází z oblastí mimo mokřad a zdrojem vody je základní odtok, který již ET v půdě prošel. ET mokřadů je blízká potenciální ET, která je limitována jen dostupným teplem pro konverzi kapalné vody na vodní páru, a zejména v dlouhých suchých obdobích je tedy vyšší než v okolní krajině. Zkoumání primární i sekundární ET je nezbytné pro pochopení vodního cyklu, navíc se význam této složky bude v důsledku klimatické změny ještě zvyšovat. Globální nárůst teplot přináší větší spotřebu vody ET. Představa o množství vody, které může být ET spotřebováno, je zásadní například při provádění revitalizací, zejména v nižších polohách České republiky (Horáček - Kašpárek, ed. 2011). Určováním ET na základě kolísání hladiny podzemní vody se zabýval již White (1932). Dvě modifikace klasické Whiteovy metody umožňující použití pro větší rozpětí přírodních podmínek přináší například Gribovszki et al. (2008). Nevýhodou je nutnost znát storativitu prostředí, jejíž určení je v nehomogenních podmínkách mokřadu obtížné. V této práci byl proto využit jiný přístup. ET mokřadu byla zkoumána skrze kolísání průtoku drobného vodního toku protékajícího mokřadem. Vztahu mezi kolísáním průtoku vodního toku a ET se intenzivně věnovali například Bond et al. (2002), Moore et al. (2011) nebo Graham et al. (2012), jednalo se však o jiné klimatické podmínky (mírné oceánské klima západního Oregonu nebo semiaridní klima středního Idaha). V této práci byl vliv ET zkoumán v mokřadu ležícím v horním povodí Liběchovky (Pátek 2022). Nachází se v hydrogeologickém rajonu 4522 Křída Liběchovky a Pšovky. Jedná se o teplou až mírně teplou klimatickou oblast. V letech 1981-2010 dosahovala v povodí Liběchovky průměrná roční teplota 8,2 °C a průměrný roční úhrn srážek 595 mm/rok (Kůrková et al. 2016). Odhadovaná roční evapotranspirace dle modelu BILAN pro roky 1981-2010 činí 476 mm/rok, a tedy 80% srážkového úhrnu (Kůrková et al. 2016). Tento mokřad byl vybrán, protože jím protéká drobný vodní tok, jehož hlavním zdrojem vodnosti je podzemní voda z kvádrových pískovců. Průtok vodního toku je proto v čase značně stálý a je tak naděje změřit úbytek průtoku způsobovaný ET. Cílem bylo změřit pokles průtoku vodního toku způsobený ET a srovnat měřená data s výpočtem ET pomocí Oudinovy metody.

Czech name

Snížení základního odtoku kvůli evapotranspiraci povrchové a podzemní vody z mokřadů v povodí Liběchovky: Porovnání měření a výpočtu Oudinovou metodou

Czech description

Tato práce zkoumá vliv evapotranspirace (ET) na ztráty podzemní a povrchové vody v mokřadech. Srážky dopadající na povrch terénu jsou nejprve vystaveny ET v půdě (primární ET) a poté část z nich tvoří základní (podzemní) odtok. Podzemní a povrchová voda vstupující do mokřadů podléhá v letním období ET podruhé (sekundární ET), a to i v období, kdy je mimo mokřady půda suchá a ET je tak mimo mokřady minimální. Při úvahách o ET mokřadů je proto důležité si uvědomit, že naprostá většina zde spotřebovávané vody pochází z oblastí mimo mokřad a zdrojem vody je základní odtok, který již ET v půdě prošel. ET mokřadů je blízká potenciální ET, která je limitována jen dostupným teplem pro konverzi kapalné vody na vodní páru, a zejména v dlouhých suchých obdobích je tedy vyšší než v okolní krajině. Zkoumání primární i sekundární ET je nezbytné pro pochopení vodního cyklu, navíc se význam této složky bude v důsledku klimatické změny ještě zvyšovat. Globální nárůst teplot přináší větší spotřebu vody ET. Představa o množství vody, které může být ET spotřebováno, je zásadní například při provádění revitalizací, zejména v nižších polohách České republiky (Horáček - Kašpárek, ed. 2011). Určováním ET na základě kolísání hladiny podzemní vody se zabýval již White (1932). Dvě modifikace klasické Whiteovy metody umožňující použití pro větší rozpětí přírodních podmínek přináší například Gribovszki et al. (2008). Nevýhodou je nutnost znát storativitu prostředí, jejíž určení je v nehomogenních podmínkách mokřadu obtížné. V této práci byl proto využit jiný přístup. ET mokřadu byla zkoumána skrze kolísání průtoku drobného vodního toku protékajícího mokřadem. Vztahu mezi kolísáním průtoku vodního toku a ET se intenzivně věnovali například Bond et al. (2002), Moore et al. (2011) nebo Graham et al. (2012), jednalo se však o jiné klimatické podmínky (mírné oceánské klima západního Oregonu nebo semiaridní klima středního Idaha). V této práci byl vliv ET zkoumán v mokřadu ležícím v horním povodí Liběchovky (Pátek 2022). Nachází se v hydrogeologickém rajonu 4522 Křída Liběchovky a Pšovky. Jedná se o teplou až mírně teplou klimatickou oblast. V letech 1981-2010 dosahovala v povodí Liběchovky průměrná roční teplota 8,2 °C a průměrný roční úhrn srážek 595 mm/rok (Kůrková et al. 2016). Odhadovaná roční evapotranspirace dle modelu BILAN pro roky 1981-2010 činí 476 mm/rok, a tedy 80% srážkového úhrnu (Kůrková et al. 2016). Tento mokřad byl vybrán, protože jím protéká drobný vodní tok, jehož hlavním zdrojem vodnosti je podzemní voda z kvádrových pískovců. Průtok vodního toku je proto v čase značně stálý a je tak naděje změřit úbytek průtoku způsobovaný ET. Cílem bylo změřit pokles průtoku vodního toku způsobený ET a srovnat měřená data s výpočtem ET pomocí Oudinovy metody.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

<a href="/en/project/SS02030040" target="_blank" >SS02030040: Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy o geologických výzkumech v roce (Geoscience Research Reports)

ISSN

0514-8057

e-ISSN

2336-5757

Volume of the periodical

56

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

7

Pages from-to

3-9

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85177832108