Spontaneous forest development combined with pioneer ecology

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11310%2F24%3A10491865" target="_blank" >RIV/00216208:11310/24:10491865 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Spontánní vývoj lesa v kombinaci s ekologií pionýrů

Original language description

V tomto příspěvku budeme porovnávat vývoj lesa na výsypkách po těžbě hnědého uhlí ve dvou situacích. V první, kdy po těžbě a nasypání byly výsypky v průběhu technické rekultivace urovnány a osázeny výsadbou olší, a v situaci druhé, kdy plochy byly zcela ponechány samovolnému vývoji.Výsledky ukazují, že plochy ponechané samovolnému vývoji jsou osidlovány pionýrskými druhy, nejčastěji vrbou jívou, břízou a osikou, méně často pak borovicí. Zhruba mezi 20 a 30 rokem dochází na spontánně zarostlých plochách k zapojení korun stromů. V této době se také v podrostu začínají objevovat pozdně sukcesní druhy, zejména dub, buk a smrk. Zároveň dochází přerůstání jív břízami a osikami, a ty pak dominují stromovému patru u ploch 40 až 50 let starých, u 90letých a starších ploch dochází k vývoji smíšeného lesa dominovaného dubem a bukem, s příměsí smrku a přežívajících pionýrských dřevin (břízy a osiky).Ukazuje se, že pro samovolné zarůstání porostu je klíčové, aby plochy zůstaly neurovnány. Urovnání ploch a s tím související utužení významným způsobem omezuje uchycení a rozvoj dřevité vegetace. Porovnáme-li vývoj rekultivovaných a nerekultivovaných porostů, pak v iniciálních fázích vývoje, tedy v porostu starém 5 až 10 let, rostou olšové výsadby jednoznačně rychleji a dosahují větší produkce biomasy. Nicméně již u 30letých a starších ploch není rozdíl patrný a v řadě případů je růst pionýrských dřevin, zejména bříz a osik, rychlejší než růst rekultivovaných porostů olší.

Czech name

Spontánní vývoj lesa v kombinaci s ekologií pionýrů

Czech description

V tomto příspěvku budeme porovnávat vývoj lesa na výsypkách po těžbě hnědého uhlí ve dvou situacích. V první, kdy po těžbě a nasypání byly výsypky v průběhu technické rekultivace urovnány a osázeny výsadbou olší, a v situaci druhé, kdy plochy byly zcela ponechány samovolnému vývoji.Výsledky ukazují, že plochy ponechané samovolnému vývoji jsou osidlovány pionýrskými druhy, nejčastěji vrbou jívou, břízou a osikou, méně často pak borovicí. Zhruba mezi 20 a 30 rokem dochází na spontánně zarostlých plochách k zapojení korun stromů. V této době se také v podrostu začínají objevovat pozdně sukcesní druhy, zejména dub, buk a smrk. Zároveň dochází přerůstání jív břízami a osikami, a ty pak dominují stromovému patru u ploch 40 až 50 let starých, u 90letých a starších ploch dochází k vývoji smíšeného lesa dominovaného dubem a bukem, s příměsí smrku a přežívajících pionýrských dřevin (břízy a osiky).Ukazuje se, že pro samovolné zarůstání porostu je klíčové, aby plochy zůstaly neurovnány. Urovnání ploch a s tím související utužení významným způsobem omezuje uchycení a rozvoj dřevité vegetace. Porovnáme-li vývoj rekultivovaných a nerekultivovaných porostů, pak v iniciálních fázích vývoje, tedy v porostu starém 5 až 10 let, rostou olšové výsadby jednoznačně rychleji a dosahují větší produkce biomasy. Nicméně již u 30letých a starších ploch není rozdíl patrný a v řadě případů je růst pionýrských dřevin, zejména bříz a osik, rychlejší než růst rekultivovaných porostů olší.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

10511 - Environmental sciences (social aspects to be 5.7)

Project

<a href="/en/project/TQ03000234" target="_blank" >TQ03000234: Ameliorative potential of pioneer tree species in restoration of calamitous clearings and degraded sites</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů