Changes in the Settlement Structure of the Czech Republic after 1991

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11310%2F25%3A10502165" target="_blank" >RIV/00216208:11310/25:10502165 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=fhJxyJEnKB" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=fhJxyJEnKB</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Změny v sídelní struktuře ČR po roce 1991

Original language description

Sídelní struktura a změny počtu bydlících obyvatel patří mezi velmi stabilní ukazatele v rámci socioekonomického vývoje společnosti. Socioekonomické změny se i přesto postupně propisují do změn počtu obyvatel, a tím i do sídelní struktury. Regiony, které jsou dlouhodobě ze sociálně-ekonomického hlediska atraktivní, jsou také zpravidla atraktivní pro bydlení. Naopak území dlouhodobě nerozvojová ztrácejí svoji populační sílu. Proto je možné prostřednictvím změn počtu obyvatel podle různých typů území nebo podle rozdílných řádovostních úrovní hodnotit i rozvojový potenciál rozvoje sídelní struktury. V článku jsou sledovány změny počtu obyvatel v období 1991-2021, tedy v uplynulých 30 letech relativně stabilního územního, ale i socioekonomického rozvoje v České republice. Hodnocen je vývoj na regionální úrovni, kterou reprezentují v ČR kraje, a na mikroregionální úrovni reprezentované správními obvody obcí s rozšířenou působností. Řádovostní pohled, tedy sledování změn vývoje osídlení podle velikostních kategorií obcí, umožňuje hodnotit změny v rozmístění populace a změny ve významu sídel podle jejich velikosti. Vlastní hodnocení je provedeno za celé sledované území a dále zvlášť za jádro (centrum dané územní jednotky) a za jeho zázemí, tedy za všechny další jednotky v území. Tento pohled umožňuje dobře odlišit dynamiku vývoje mezi jádrem a jeho zázemím. Výsledky studie dokládají postupující změnu trendů populačního vývoje a přesun dominantního rozvoje z měst do venkovských obcí v suburbánním zázemí měst. Z hlediska vývoje počtu obyvatel se území ČR dále výrazně diferenciuje. Mezi významně ztrátové patří především území Moravskoslezského kraje, a to jak strukturálně postižené Ostravsko, tak i periferní území Krnovska, a dále poté celé území Jesenicka v Olomouckém kraji. Podobně populačně ztrátové je také Zlínsko se stabilizovanou populací bydlící v relativně velkých obcích. Jiné strukturálně postižené území - Ústecko a částečně i Karlovarsko, na rozdíl od Ostravska nejsou zatížena významnou ztrátou populace. Růstové jsou v celku nepřekvapivě především metropolitní, resp. suburbánní zázemí velkých měst, a to včetně hlavní české rozvojové osy Plzeň-Praha-Liberec, resp. Hradec Králové.

Czech name

Změny v sídelní struktuře ČR po roce 1991

Czech description

Sídelní struktura a změny počtu bydlících obyvatel patří mezi velmi stabilní ukazatele v rámci socioekonomického vývoje společnosti. Socioekonomické změny se i přesto postupně propisují do změn počtu obyvatel, a tím i do sídelní struktury. Regiony, které jsou dlouhodobě ze sociálně-ekonomického hlediska atraktivní, jsou také zpravidla atraktivní pro bydlení. Naopak území dlouhodobě nerozvojová ztrácejí svoji populační sílu. Proto je možné prostřednictvím změn počtu obyvatel podle různých typů území nebo podle rozdílných řádovostních úrovní hodnotit i rozvojový potenciál rozvoje sídelní struktury. V článku jsou sledovány změny počtu obyvatel v období 1991-2021, tedy v uplynulých 30 letech relativně stabilního územního, ale i socioekonomického rozvoje v České republice. Hodnocen je vývoj na regionální úrovni, kterou reprezentují v ČR kraje, a na mikroregionální úrovni reprezentované správními obvody obcí s rozšířenou působností. Řádovostní pohled, tedy sledování změn vývoje osídlení podle velikostních kategorií obcí, umožňuje hodnotit změny v rozmístění populace a změny ve významu sídel podle jejich velikosti. Vlastní hodnocení je provedeno za celé sledované území a dále zvlášť za jádro (centrum dané územní jednotky) a za jeho zázemí, tedy za všechny další jednotky v území. Tento pohled umožňuje dobře odlišit dynamiku vývoje mezi jádrem a jeho zázemím. Výsledky studie dokládají postupující změnu trendů populačního vývoje a přesun dominantního rozvoje z měst do venkovských obcí v suburbánním zázemí měst. Z hlediska vývoje počtu obyvatel se území ČR dále výrazně diferenciuje. Mezi významně ztrátové patří především území Moravskoslezského kraje, a to jak strukturálně postižené Ostravsko, tak i periferní území Krnovska, a dále poté celé území Jesenicka v Olomouckém kraji. Podobně populačně ztrátové je také Zlínsko se stabilizovanou populací bydlící v relativně velkých obcích. Jiné strukturálně postižené území - Ústecko a částečně i Karlovarsko, na rozdíl od Ostravska nejsou zatížena významnou ztrátou populace. Růstové jsou v celku nepřekvapivě především metropolitní, resp. suburbánní zázemí velkých měst, a to včetně hlavní české rozvojové osy Plzeň-Praha-Liberec, resp. Hradec Králové.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

50701 - Cultural and economic geography

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Urbanismus a územní rozvoj

ISSN

1212-0855

e-ISSN

—

Volume of the periodical

28

Issue of the periodical within the volume

4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

13

Pages from-to

10-22

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—