Diagnostics and therapy of ADHD : adult patients and clients in addictology

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F18%3A10383758" target="_blank" >RIV/00216208:11410/18:10383758 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216208:11110/18:10383758

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Diagnostika a terapie ADHD : dospělí pacienti a klienti v adiktologii

Original language description

ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) je označení pro skupinu geneticky přenášených neurobiologických dysfunkcí, které u postižené osoby snižují schopnost zaměřit a udržet pozornost, přizpůsobovat aktivitu a ovládat impulzy. Celosvětově se prevalence ADHD v dospělosti pohybuje mezi 2,5 - 4,3 %. U přibližně 15 % dětí přetrvává porucha ADHD až do dospělosti, u zhruba 50 % přetrvávají jen některé symptomy. V populaci uživatelů návykových látek existuje vyšší frekvence výskytu syndromu ADHD než v populaci neuživatelů. Dospělí se syndromem ADHD užívající návykové látky mají také zvýšené riziko onemocnění jinou psychiatrickou poruchou oproti těm, kteří mají pouze jednu z těchto dvou diagnóz. Diagnostika ADHD v dospělosti je obecně založená na klinickém obraze onemocnění a jeho detailní vývojové charakteristice. Diagnostická kritéria ADHD v dospělosti se v některých oblastech překrývají s diagnostickými vodítky pro poruchy osobnosti, a není tak v klinické praxi jednoduché je spolehlivě odlišit a stanovit, o jakou kterou komorbiditu se jedná, případně v jakém jsou etiologickém vztahu. Zásadní vliv na průběh i zkreslení výsledku mohou u adiktologických pacientů na diagnostiku ADHD mít především dva faktory: (a) akutní intoxikace či rezidua akutní intoxikace (výrazně především u skupiny stimulancií), (b) rezidua způsobená dlouhodobým užíváním určité skupiny látek (opět především stimulancií či alkoholu). Obecně pak poruchy osobnosti a ADHD představují u uživatelů návykových látek jednu z nejčastějších komorbidit. Tento fakt reprezentuje vysoce rizikový a komplikující faktor z hlediska správné diagnostiky, indikace léčebných metod, postupů a celkového výsledku léčby. Výskyt symptomů, případně reziduí ADHD v dospělosti znamená pro daného jedince často výrazné potíže v osobním, sociálním i pracovním životě. Pacienti mohou prožívat vyšší míru frustrace, agresivity a interpersonálních konfliktů. To vše je mj. činí více vulnerabilnější vůči právě užívání návykových látek, především pak stimulancií. Kniha na základě přehledu psychodiagnostických metod relevantních pro české prostředí a zkušeností z psychiatrické a psychologické praxe naznačena doporučení a možnosti pro klinickou práci s touto skupinou pacientů jak z hlediska farmakoterapii, tak psychoterapie. Seznamuje současně čtenáře s dalšími úskalími u této specifické skupiny komorbidních klientů a pacientů a současně nabízí hlubší zamyšlení nad úskalími jejich léčby v zařízeních jako jsou terapeutické komunity. Právě v jejich kontextu proběhl původní tuzemský výzkumný projekt, jehož některé výsledky doplňují vybrané kapitoly knihy. Symptomy ADHD totiž mohou mít mj. za následek také vyšší procento předčasných vypadnutí z programu (drop-out), vyšší koncentraci konfliktů atd. Přitom časná diagnostika a správně nasazená a aplikovaná léčba by v budoucnu mohly významně ovlivnit pozitivní výsledek léčby a vést tak k dosažení vyšší kvality života a úspoře značných finančních prostředků investovaných do tohoto segmentu léčby. Cílem dalšího výzkumu a klinického zájmu o tyto fenémny by tak mělo být především ověření souvislosti mezi ADHD u dospělých pacientů léčících se ze závislosti na návykových látkách (nejen) v terapeutických komunitách, specifickými deficity kognitivních a exekutivních funkcí a jejich dopadu na průběh a výsledek léčby a zhoršenou schopnost adaptability.

Czech name

Diagnostika a terapie ADHD : dospělí pacienti a klienti v adiktologii

Czech description

ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) je označení pro skupinu geneticky přenášených neurobiologických dysfunkcí, které u postižené osoby snižují schopnost zaměřit a udržet pozornost, přizpůsobovat aktivitu a ovládat impulzy. Celosvětově se prevalence ADHD v dospělosti pohybuje mezi 2,5 - 4,3 %. U přibližně 15 % dětí přetrvává porucha ADHD až do dospělosti, u zhruba 50 % přetrvávají jen některé symptomy. V populaci uživatelů návykových látek existuje vyšší frekvence výskytu syndromu ADHD než v populaci neuživatelů. Dospělí se syndromem ADHD užívající návykové látky mají také zvýšené riziko onemocnění jinou psychiatrickou poruchou oproti těm, kteří mají pouze jednu z těchto dvou diagnóz. Diagnostika ADHD v dospělosti je obecně založená na klinickém obraze onemocnění a jeho detailní vývojové charakteristice. Diagnostická kritéria ADHD v dospělosti se v některých oblastech překrývají s diagnostickými vodítky pro poruchy osobnosti, a není tak v klinické praxi jednoduché je spolehlivě odlišit a stanovit, o jakou kterou komorbiditu se jedná, případně v jakém jsou etiologickém vztahu. Zásadní vliv na průběh i zkreslení výsledku mohou u adiktologických pacientů na diagnostiku ADHD mít především dva faktory: (a) akutní intoxikace či rezidua akutní intoxikace (výrazně především u skupiny stimulancií), (b) rezidua způsobená dlouhodobým užíváním určité skupiny látek (opět především stimulancií či alkoholu). Obecně pak poruchy osobnosti a ADHD představují u uživatelů návykových látek jednu z nejčastějších komorbidit. Tento fakt reprezentuje vysoce rizikový a komplikující faktor z hlediska správné diagnostiky, indikace léčebných metod, postupů a celkového výsledku léčby. Výskyt symptomů, případně reziduí ADHD v dospělosti znamená pro daného jedince často výrazné potíže v osobním, sociálním i pracovním životě. Pacienti mohou prožívat vyšší míru frustrace, agresivity a interpersonálních konfliktů. To vše je mj. činí více vulnerabilnější vůči právě užívání návykových látek, především pak stimulancií. Kniha na základě přehledu psychodiagnostických metod relevantních pro české prostředí a zkušeností z psychiatrické a psychologické praxe naznačena doporučení a možnosti pro klinickou práci s touto skupinou pacientů jak z hlediska farmakoterapii, tak psychoterapie. Seznamuje současně čtenáře s dalšími úskalími u této specifické skupiny komorbidních klientů a pacientů a současně nabízí hlubší zamyšlení nad úskalími jejich léčby v zařízeních jako jsou terapeutické komunity. Právě v jejich kontextu proběhl původní tuzemský výzkumný projekt, jehož některé výsledky doplňují vybrané kapitoly knihy. Symptomy ADHD totiž mohou mít mj. za následek také vyšší procento předčasných vypadnutí z programu (drop-out), vyšší koncentraci konfliktů atd. Přitom časná diagnostika a správně nasazená a aplikovaná léčba by v budoucnu mohly významně ovlivnit pozitivní výsledek léčby a vést tak k dosažení vyšší kvality života a úspoře značných finančních prostředků investovaných do tohoto segmentu léčby. Cílem dalšího výzkumu a klinického zájmu o tyto fenémny by tak mělo být především ověření souvislosti mezi ADHD u dospělých pacientů léčících se ze závislosti na návykových látkách (nejen) v terapeutických komunitách, specifickými deficity kognitivních a exekutivních funkcí a jejich dopadu na průběh a výsledek léčby a zhoršenou schopnost adaptability.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

30312 - Substance abuse

Project

<a href="/en/project/GA14-07822S" target="_blank" >GA14-07822S: The effect of ADHD on particular psychological functions, life-skills and quality of life among clients of therapeutic communities for addictions</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-271-0387-4

Number of pages

204

Publisher name

Grada

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—