Three decades since finishing the Water Management Development in South Moravia project (1989-2019)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F20%3A10405456" target="_blank" >RIV/00216208:11410/20:10405456 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Třicet let od ukončení projektu "Vodohospodářská výstavba jižní Moravy"

Original language description

Říční krajinu tvoří řada dílčích ekosystémů, z nichž zejména intenzivně jsou vnímány řeka, niva, aluviální usazeniny s podzemní vodou, stojaté vody (odstavená ramena, tůně, poříční jezera) a další systémy v oblasti záplavového území (ŠTĚRBA a kol. 2008). Lužní lesy patří mezi habitaty, které mohou být obhospodařovány v širokém spektru typů managementu od samovolného vývoje až po velmi intenzivní disturbanční management, přičemž zvolený typ péče může odrážet i další cíle ochrany přírody (HÄRTEL &amp; KŘENOVÁ 2009). Všechny dílčí ekosystémy mají těsnou nebo i volnější vazbu na vlastní řeku, která je v podstatě vytvořila a pokud by nebylo zásahů člověka do krajiny, nadále by je ovlivňovala i pozměňovala a svým způsobem udržovala. Říční krajina v oblasti dolních úseků Moravy a Dyje nad jejich soutokem nejdéle odolávala antropogenímu tlaku a v podstatě až do sedmdesátých let minulého století si uchovávala do značné míry původní podobu a funkčnost. Dřívější dílčí zásahy zejména v podobě úprav částí koryta řeky Moravy (okolí Hodonína) a řeky Dyje (nad soutokem se Svratkou) a v Břeclavi neměly zásadní vliv na celkovou charakteristiku předmětné oblasti. Teprve realizace komplexu terénních úprav, staveb a dalších zásahů v oblasti říční nivy dolních částí řek Moravy a Dyje nad jejich soutokem v rámci tzv. &quot;Vodohospodářské výstavby jižní Moravy&quot; (dále VVJM) postupně od roku 1970 do roku 1990 zásadně změnily charakter a funkce tamější říční krajiny. Podrobný popis celého projektu, jednotlivých částí a staveb včetně změn trasy říčních koryt i projektované průtokové poměry a jejich manipulovatelnost v jednotlivých úsecích Moravy a Dyje uvádí studie PAVLÍKA a kol. (1983), MATĚJÍČKA (1990), VESELÉHO (2004). Rozsáhlý seznam publikovaných článků, studií a zpráv (např. KLOUPAR 2003, PRAX a kol. 2005, LUSK a kol. 1996b, 2000a, 2002, 2004d, 2017, 2017a, SUCHOMEL a kol. 2017) umožnil vypracovat inventuru vývoje, změn a stavu hydrologických ekosystémů a jejich rybích společenstev v říční krajině dolních částí toků Moravy a Dyje, a to v časovém období třiceti let od ukončení VVJM do současnosti.

Czech name

Třicet let od ukončení projektu "Vodohospodářská výstavba jižní Moravy"

Czech description

Říční krajinu tvoří řada dílčích ekosystémů, z nichž zejména intenzivně jsou vnímány řeka, niva, aluviální usazeniny s podzemní vodou, stojaté vody (odstavená ramena, tůně, poříční jezera) a další systémy v oblasti záplavového území (ŠTĚRBA a kol. 2008). Lužní lesy patří mezi habitaty, které mohou být obhospodařovány v širokém spektru typů managementu od samovolného vývoje až po velmi intenzivní disturbanční management, přičemž zvolený typ péče může odrážet i další cíle ochrany přírody (HÄRTEL &amp; KŘENOVÁ 2009). Všechny dílčí ekosystémy mají těsnou nebo i volnější vazbu na vlastní řeku, která je v podstatě vytvořila a pokud by nebylo zásahů člověka do krajiny, nadále by je ovlivňovala i pozměňovala a svým způsobem udržovala. Říční krajina v oblasti dolních úseků Moravy a Dyje nad jejich soutokem nejdéle odolávala antropogenímu tlaku a v podstatě až do sedmdesátých let minulého století si uchovávala do značné míry původní podobu a funkčnost. Dřívější dílčí zásahy zejména v podobě úprav částí koryta řeky Moravy (okolí Hodonína) a řeky Dyje (nad soutokem se Svratkou) a v Břeclavi neměly zásadní vliv na celkovou charakteristiku předmětné oblasti. Teprve realizace komplexu terénních úprav, staveb a dalších zásahů v oblasti říční nivy dolních částí řek Moravy a Dyje nad jejich soutokem v rámci tzv. &quot;Vodohospodářské výstavby jižní Moravy&quot; (dále VVJM) postupně od roku 1970 do roku 1990 zásadně změnily charakter a funkce tamější říční krajiny. Podrobný popis celého projektu, jednotlivých částí a staveb včetně změn trasy říčních koryt i projektované průtokové poměry a jejich manipulovatelnost v jednotlivých úsecích Moravy a Dyje uvádí studie PAVLÍKA a kol. (1983), MATĚJÍČKA (1990), VESELÉHO (2004). Rozsáhlý seznam publikovaných článků, studií a zpráv (např. KLOUPAR 2003, PRAX a kol. 2005, LUSK a kol. 1996b, 2000a, 2002, 2004d, 2017, 2017a, SUCHOMEL a kol. 2017) umožnil vypracovat inventuru vývoje, změn a stavu hydrologických ekosystémů a jejich rybích společenstev v říční krajině dolních částí toků Moravy a Dyje, a to v časovém období třiceti let od ukončení VVJM do současnosti.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

10618 - Ecology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Bulletin Lampetra

ISBN

978-80-87964-24-8

Number of pages of the result

56

Pages from-to

81-136

Number of pages of the book

220

Publisher name

Český svaz ochránců přírody

Place of publication

Vlašim

UT code for WoS chapter

—