Freud's "Little Hans" (the Lacanian way)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F21%3A10432926" target="_blank" >RIV/00216208:11410/21:10432926 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Freudův "malý Hans" (lacanovsky)

Original language description

V lednu 1908 pošle Freudovi jeden účastník vídeňských psychoanalytických středečních setkání svou obvyklou zprávu, jak se vyvíjí jeho téměř pětiletý syn Hans (Freuda takové údaje o dětech eminentně zajímaly), ovšem tentokrát ne dobrou: Hans má strach, že ho na ulici kousne kůň! Tak začíná historicky první psychoanalýza dítěte, trvající několik měsíců a prováděná netypicky samotným otcem, při několika Freudových radách na dálku a jednom osobním setkání s oběma &quot;kluky&quot; této rodiny (matku Freud znal, jednu dobu ji léčil a dokonce doporučil Hansovu otci, aby si ji vzal). Freudovu roli si chlapec ovšem velmi dobře uvědomoval, a naléhal, aby se &quot;profesorovi&quot; napsalo: zvláště jeho fantazie, uváděné otci jako Hele, co jsem myslel. Prostřednictvím rozvíjení vlastních fantazií se Hans, zdá se, uzdravuje, a když nakonec řekne &quot;Přišel instalatér a nejprve mi kleštěmi odebral zadek a dal mi jiný a potom pipíka. Řekl: Ukaž zadek a já jsem se musel otočit a potom řekl: Ukaž pipíka&quot;, chápou to otec a Freud, že Hans zdárně vyřešil svůj oidipský komplex: údajně žárlícího otce (koně) se už nemusí bát, získal od instalatéra větší úd, a vše bude pořádku. Asi ano, neboť v r. 1922 navštíví Freuda neznámý &quot;statný devatenáctiletý mládenec&quot;, jenž se představí jako &quot;malý Hans&quot;. Rodiče (když děti vyrostly) se rozvedli, a když Hans pomáhal otci stěhovat knihovnu, narazil na spis, v němž se podle jednoho detailu poznal: ale jinak si ze svého případu dětské neurózy (fobie) nic nepamatuje. Freud je spokojen, že se proroctví veřejnosti, jak dítěti analýza mohla ublížit, nenaplnila. Nicméně se s dalšími generacemi psychoanalytiků začaly objevovat re-interpretace případu. Z nich nejrozsáhlejší pochází od J. Lacana (1956/1957; publikováno 1994), který zpochybní pokračování fantazie do obdarování &quot;větším pipíkem&quot; a odmítne považovat Hansovo zvládnutí oidipského komplexu za modelové: Hans bude mít heterosexuální orientaci, ale jeho vztah k ženám bude poznamenán zvláštní rivalitou. Někdy k začátku 50. let se nešťastnou zmínkou ve vzpomínce otce na Freuda prozradí identita obou hlavních aktérů - Hans z toho má pramalou radost v milieu, kde žije: jedná se o Herberta Grafa, v té době už slavného operního režiséra v USA i v Evropě. V osobním životě to taková sláva nebyla. Patrně v r. 1927 si vzal první ženu, s níž měl v r. 1933 syna. Manželka údajně pila, brala drogy a udržovala dlouhodobě mimomanželský vztah; předávkovala se patrně v r. 1960, podle někoho šlo o sebevraždu. V r. 1966 se Herbert oženil podruhé. Jako dospělý chodil dvakrát na psychoanalýzu; snažil se zbavit nálepky &quot;malého Hanse&quot; a setkal se patrně kvůli tomu i s Annou Freudovou. V r. 1973, s nevyléčitelnou rakovinou ledviny, zemřel na následky pádu (!?), způsobeného &quot;pravděpodobně závratěmi při jeho stavu&quot;: jako onen kůň, kterého viděl upadnout a &quot;kopat nohama&quot; v dětství na vídeňské ulici. Předložená práce obsahuje nový překlad Freudovy &quot;Analýzy fobie pětiletého chlapce&quot; s komentářem pod čarou, dále kondenzaci Lacanova semináře o Hansovi (&quot;La relation d&apos;objet&quot;) opět s komentářem, nakonec alternativní, vlastní autorský pohled na Hansovu fobii, opřený o jiné než Lacanovo interpretační schéma.

Czech name

Freudův "malý Hans" (lacanovsky)

Czech description

V lednu 1908 pošle Freudovi jeden účastník vídeňských psychoanalytických středečních setkání svou obvyklou zprávu, jak se vyvíjí jeho téměř pětiletý syn Hans (Freuda takové údaje o dětech eminentně zajímaly), ovšem tentokrát ne dobrou: Hans má strach, že ho na ulici kousne kůň! Tak začíná historicky první psychoanalýza dítěte, trvající několik měsíců a prováděná netypicky samotným otcem, při několika Freudových radách na dálku a jednom osobním setkání s oběma &quot;kluky&quot; této rodiny (matku Freud znal, jednu dobu ji léčil a dokonce doporučil Hansovu otci, aby si ji vzal). Freudovu roli si chlapec ovšem velmi dobře uvědomoval, a naléhal, aby se &quot;profesorovi&quot; napsalo: zvláště jeho fantazie, uváděné otci jako Hele, co jsem myslel. Prostřednictvím rozvíjení vlastních fantazií se Hans, zdá se, uzdravuje, a když nakonec řekne &quot;Přišel instalatér a nejprve mi kleštěmi odebral zadek a dal mi jiný a potom pipíka. Řekl: Ukaž zadek a já jsem se musel otočit a potom řekl: Ukaž pipíka&quot;, chápou to otec a Freud, že Hans zdárně vyřešil svůj oidipský komplex: údajně žárlícího otce (koně) se už nemusí bát, získal od instalatéra větší úd, a vše bude pořádku. Asi ano, neboť v r. 1922 navštíví Freuda neznámý &quot;statný devatenáctiletý mládenec&quot;, jenž se představí jako &quot;malý Hans&quot;. Rodiče (když děti vyrostly) se rozvedli, a když Hans pomáhal otci stěhovat knihovnu, narazil na spis, v němž se podle jednoho detailu poznal: ale jinak si ze svého případu dětské neurózy (fobie) nic nepamatuje. Freud je spokojen, že se proroctví veřejnosti, jak dítěti analýza mohla ublížit, nenaplnila. Nicméně se s dalšími generacemi psychoanalytiků začaly objevovat re-interpretace případu. Z nich nejrozsáhlejší pochází od J. Lacana (1956/1957; publikováno 1994), který zpochybní pokračování fantazie do obdarování &quot;větším pipíkem&quot; a odmítne považovat Hansovo zvládnutí oidipského komplexu za modelové: Hans bude mít heterosexuální orientaci, ale jeho vztah k ženám bude poznamenán zvláštní rivalitou. Někdy k začátku 50. let se nešťastnou zmínkou ve vzpomínce otce na Freuda prozradí identita obou hlavních aktérů - Hans z toho má pramalou radost v milieu, kde žije: jedná se o Herberta Grafa, v té době už slavného operního režiséra v USA i v Evropě. V osobním životě to taková sláva nebyla. Patrně v r. 1927 si vzal první ženu, s níž měl v r. 1933 syna. Manželka údajně pila, brala drogy a udržovala dlouhodobě mimomanželský vztah; předávkovala se patrně v r. 1960, podle někoho šlo o sebevraždu. V r. 1966 se Herbert oženil podruhé. Jako dospělý chodil dvakrát na psychoanalýzu; snažil se zbavit nálepky &quot;malého Hanse&quot; a setkal se patrně kvůli tomu i s Annou Freudovou. V r. 1973, s nevyléčitelnou rakovinou ledviny, zemřel na následky pádu (!?), způsobeného &quot;pravděpodobně závratěmi při jeho stavu&quot;: jako onen kůň, kterého viděl upadnout a &quot;kopat nohama&quot; v dětství na vídeňské ulici. Předložená práce obsahuje nový překlad Freudovy &quot;Analýzy fobie pětiletého chlapce&quot; s komentářem pod čarou, dále kondenzaci Lacanova semináře o Hansovi (&quot;La relation d&apos;objet&quot;) opět s komentářem, nakonec alternativní, vlastní autorský pohled na Hansovu fobii, opřený o jiné než Lacanovo interpretační schéma.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50101 - Psychology (including human - machine relations)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7530-322-6

Number of pages

441

Publisher name

Malvern

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—