Tha analysis of the cariogenic bacteria and yeasts in students of Dentistry - pilot study.

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14110%2F18%3A00106919" target="_blank" >RIV/00216224:14110/18:00106919 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Analýza kariogenních bakterií a kvasinek u studentů zubního lékařství - pilotní studie

Original language description

Úvod a cíle: Zubní kaz je infekční onemocnění, na jehož vzniku a rozvoji se podílejí kariogenní bakterie a dle novějších studií také kvasinky. Při prevenci tohoto onemocnění tvrdých zubních tkání hraje důležitou roli orální hygiena. Cílem této pilotní studie bylo analyzovat vybrané mikroorganizmy a orální status studentů zubního lékařství, abychom mohli definovat úroveň jejich orální hygieny a celkové riziko vzniku a rozvoje zubního kazu. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na jejich zdravotní stav, orální hygienu a stravu. Celkově zdravé studenty (bez diabetes mellitus, autoimunitních onemocnění apod.), kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub). Od studentů jsme odebrali vzorky sulkulární tekutiny a zubního plaku ze zubu 36 a stanovili jsme přítomnost kvasinek pomocí MALDI-TOF techniky a kariogenních bakterií (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) metodikou qPCR. Výsledky jsme statisticky zpracovali s využitím softwaru Statistica verze 13.2. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 v Brně jsme zařadili 72 studentů zubního lékařství (50 žen a 22 mužů), průměrného věku 22,9 let ± 2,3 (směrodatná odchylka) s průměrným body mass indexem 22,0±2,9 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 9,7 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8]. Všichni respondenti si čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 43,6 % studentů jsme prokázali kvasinky, z toho u 38,0 % se jednalo o Candida albicans a u 5,6 % o Candida dubliniensis, která však byla identifikována pouze u studentů s KPE 5. Mezi skupinami studentů s KPE&lt;5 a s KPE 5 jsme statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis nenalezli (P=0,077). Počet bakterií S. mutans ve vzorku řádově alespoň 103 byl zjištěn pouze u jedné osoby, zatímco na Lactobacillus sp. bylo slabě pozitivních (řádově103-104bakterií) 13,9 % vzorků. Přítomnost Actinomyces sp. byla zaznamenána u všech osob (minimálně 103 bakterií ve vzorku), avšak jen u jedné osoby byl detekován silně pozitivní výsledek (počet bakterií vyšší než 106). Medián procentuálního zastoupení 3 stanovovaných bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 2 % (minimum-maximum, 0-11 %). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny a až na jednu výjimku jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Tento fakt dokládá, že v etiopatogenezi zubního kazu mohou hrát roli také jiné faktory, např. genetické predispozice jedince. Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a S. mutans při vzniku zubního kazu je třeba dalšího výzkumu.

Czech name

Analýza kariogenních bakterií a kvasinek u studentů zubního lékařství - pilotní studie

Czech description

Úvod a cíle: Zubní kaz je infekční onemocnění, na jehož vzniku a rozvoji se podílejí kariogenní bakterie a dle novějších studií také kvasinky. Při prevenci tohoto onemocnění tvrdých zubních tkání hraje důležitou roli orální hygiena. Cílem této pilotní studie bylo analyzovat vybrané mikroorganizmy a orální status studentů zubního lékařství, abychom mohli definovat úroveň jejich orální hygieny a celkové riziko vzniku a rozvoje zubního kazu. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na jejich zdravotní stav, orální hygienu a stravu. Celkově zdravé studenty (bez diabetes mellitus, autoimunitních onemocnění apod.), kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub). Od studentů jsme odebrali vzorky sulkulární tekutiny a zubního plaku ze zubu 36 a stanovili jsme přítomnost kvasinek pomocí MALDI-TOF techniky a kariogenních bakterií (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) metodikou qPCR. Výsledky jsme statisticky zpracovali s využitím softwaru Statistica verze 13.2. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 v Brně jsme zařadili 72 studentů zubního lékařství (50 žen a 22 mužů), průměrného věku 22,9 let ± 2,3 (směrodatná odchylka) s průměrným body mass indexem 22,0±2,9 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 9,7 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8]. Všichni respondenti si čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 43,6 % studentů jsme prokázali kvasinky, z toho u 38,0 % se jednalo o Candida albicans a u 5,6 % o Candida dubliniensis, která však byla identifikována pouze u studentů s KPE 5. Mezi skupinami studentů s KPE&lt;5 a s KPE 5 jsme statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis nenalezli (P=0,077). Počet bakterií S. mutans ve vzorku řádově alespoň 103 byl zjištěn pouze u jedné osoby, zatímco na Lactobacillus sp. bylo slabě pozitivních (řádově103-104bakterií) 13,9 % vzorků. Přítomnost Actinomyces sp. byla zaznamenána u všech osob (minimálně 103 bakterií ve vzorku), avšak jen u jedné osoby byl detekován silně pozitivní výsledek (počet bakterií vyšší než 106). Medián procentuálního zastoupení 3 stanovovaných bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 2 % (minimum-maximum, 0-11 %). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny a až na jednu výjimku jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Tento fakt dokládá, že v etiopatogenezi zubního kazu mohou hrát roli také jiné faktory, např. genetické predispozice jedince. Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a S. mutans při vzniku zubního kazu je třeba dalšího výzkumu.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

30208 - Dentistry, oral surgery and medicine

Project

<a href="/en/project/NV17-30439A" target="_blank" >NV17-30439A: Advanced biotechnological and behavioral approaches in dental caries research and prevention strategies</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů