All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Rationality, Emotional Cognition and Problem of Truth in Philosophy of František Mareš

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F16%3A00089750" target="_blank" >RIV/00216224:14210/16:00089750 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Racionalita, citové poznání a problém pravdivosti ve filosofii Františka Mareše

  • Original language description

    V díle českého idealistického filosofa Františka Mareše (1857-1942) figurují dva druhy lidského poznání: smyslově-rozumové (vědecké) a citové. Mareš se stal na základě četby Kantovy Kritiky čistého rozumu konvencionalistou: Přírodní vědy omezené apriorními formami lidského poznání podle něj nejsou schopny plně postihnout skutečnost. Jejich poznatky jsou sice prakticky užitečné a napomáhají orientaci člověka ve světě, netvoří však poznání adekvátní a úplné. Kanta pak Mareš překračuje svou koncepcí citového poznání, jemuž se ukazuje niterná (ideální) podstata skutečnosti. Ovšem pravdy citového poznání nemohou být plně dostupné lidskému rozumu, který je omezen vlastními apriorními formami. Proto nejsme schopni podat jejich stoprocentně přesvědčivý důkaz, ani je plně pochopit. Ve svém příspěvku se budu zabývat vztahem a pravdivostním statusem obou druhů poznání.

  • Czech name

    Racionalita, citové poznání a problém pravdivosti ve filosofii Františka Mareše

  • Czech description

    V díle českého idealistického filosofa Františka Mareše (1857-1942) figurují dva druhy lidského poznání: smyslově-rozumové (vědecké) a citové. Mareš se stal na základě četby Kantovy Kritiky čistého rozumu konvencionalistou: Přírodní vědy omezené apriorními formami lidského poznání podle něj nejsou schopny plně postihnout skutečnost. Jejich poznatky jsou sice prakticky užitečné a napomáhají orientaci člověka ve světě, netvoří však poznání adekvátní a úplné. Kanta pak Mareš překračuje svou koncepcí citového poznání, jemuž se ukazuje niterná (ideální) podstata skutečnosti. Ovšem pravdy citového poznání nemohou být plně dostupné lidskému rozumu, který je omezen vlastními apriorními formami. Proto nejsme schopni podat jejich stoprocentně přesvědčivý důkaz, ani je plně pochopit. Ve svém příspěvku se budu zabývat vztahem a pravdivostním statusem obou druhů poznání.

Classification

  • Type

    O - Miscellaneous

  • CEP classification

    AA - Philosophy and religion

  • OECD FORD branch

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Others

  • Publication year

    2016

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů