Sepulchral sculpture of the 1890´s – early works of Bohumil Kafka, Josef Mařatka and Stanislav Sucharda

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F17%3A00098738" target="_blank" >RIV/00216224:14210/17:00098738 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Sepulkrální sochařství devadesátých let – rané práce Bohumila Kafky, Josefa Mařatky a Stanislava Suchardy

Original language description

Příspěvek se zabývá ranými sepulkrálními realizacemi Bohumila Kafky, Josefa Mařatky a Stanislava Suchardy. Náhrobní tvorbě věnoval největší pozornost Bohumil Kafka, jehož dílo je i díky rozsáhlé pozůstalosti dokumentováno nejlépe. Jeho Pieta z roku 1898 se nachází na hřbitově v Březině u Mnichova Hradiště, Krucifix z téhož roku určený pro náhrobek A. Watzina na Olšanských hřbitovech je dnes doložen pouze fotografií z Kafkovy pozůstalosti. Nejslavnější Kafkovy náhrobky pocházejí z období po roce 1900: náhrobek Karla Maydla z roku 1904 a náhrobek Josefa Kaizla se sochou Objetí lásky a smrti z let 1906–7. Málo známé jsou Kafkovy mimopražské realizace: náhrobek malíře S. H. Pinkase a jeho manželky v Sázavě, náhrobek H. Schiktanze v Nekoři a náhrobek manželů Benešových v Kožlanech. Pieta Josefa Mařatky pro náhrobek rodiny Ullmannovy na hřbitově v Příbrami vznikla rovněž v roce 1898. Ve srovnání s Kafkovou Pietou je Mařatkova práce více ovlivněna Myslbekem a obecně akademickým, ke klasicismu směřujícím sochařstvím. Pozdější Mařatkovy náhrobky tento klasický modus neopouštějí, sepulkrální tvorba však představuje u Mařatky téma spíš ojedinělé. Naopak v díle Stanislava Suchardy, který patřil k nejstarší generaci Myslbekových žáků, nalezneme těchto zakázek celou řadu. Doposud neznámé bylo provedení jeho slavného reliéfu Ukolébavka (1891-1892) na náhrobku Boženy Dostálové v Libici nad Cidlinou. Z roku 1898 pochází též proslavený Suchardův reliéf Poklad na námět Erbenovy Kytice, který byl jako náhrobek uplatněn vícekrát. Všechny zmiňované náhrobky tvoří velmi zajímavou skupinu děl z konce devadesátých let 19. století, jež přes rozdílné zaměření sochařů vykazují některé společné rysy. Zároveň všechna tato raná a ne zcela známá díla ozřejmují počátky tvorby jednotlivých sochařů a naznačují mnohé k jejich pozdějšímu směřování.

Czech name

Sepulkrální sochařství devadesátých let – rané práce Bohumila Kafky, Josefa Mařatky a Stanislava Suchardy

Czech description

Příspěvek se zabývá ranými sepulkrálními realizacemi Bohumila Kafky, Josefa Mařatky a Stanislava Suchardy. Náhrobní tvorbě věnoval největší pozornost Bohumil Kafka, jehož dílo je i díky rozsáhlé pozůstalosti dokumentováno nejlépe. Jeho Pieta z roku 1898 se nachází na hřbitově v Březině u Mnichova Hradiště, Krucifix z téhož roku určený pro náhrobek A. Watzina na Olšanských hřbitovech je dnes doložen pouze fotografií z Kafkovy pozůstalosti. Nejslavnější Kafkovy náhrobky pocházejí z období po roce 1900: náhrobek Karla Maydla z roku 1904 a náhrobek Josefa Kaizla se sochou Objetí lásky a smrti z let 1906–7. Málo známé jsou Kafkovy mimopražské realizace: náhrobek malíře S. H. Pinkase a jeho manželky v Sázavě, náhrobek H. Schiktanze v Nekoři a náhrobek manželů Benešových v Kožlanech. Pieta Josefa Mařatky pro náhrobek rodiny Ullmannovy na hřbitově v Příbrami vznikla rovněž v roce 1898. Ve srovnání s Kafkovou Pietou je Mařatkova práce více ovlivněna Myslbekem a obecně akademickým, ke klasicismu směřujícím sochařstvím. Pozdější Mařatkovy náhrobky tento klasický modus neopouštějí, sepulkrální tvorba však představuje u Mařatky téma spíš ojedinělé. Naopak v díle Stanislava Suchardy, který patřil k nejstarší generaci Myslbekových žáků, nalezneme těchto zakázek celou řadu. Doposud neznámé bylo provedení jeho slavného reliéfu Ukolébavka (1891-1892) na náhrobku Boženy Dostálové v Libici nad Cidlinou. Z roku 1898 pochází též proslavený Suchardův reliéf Poklad na námět Erbenovy Kytice, který byl jako náhrobek uplatněn vícekrát. Všechny zmiňované náhrobky tvoří velmi zajímavou skupinu děl z konce devadesátých let 19. století, jež přes rozdílné zaměření sochařů vykazují některé společné rysy. Zároveň všechna tato raná a ne zcela známá díla ozřejmují počátky tvorby jednotlivých sochařů a naznačují mnohé k jejich pozdějšímu směřování.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Epigraphica & Sepulcralia 7

ISBN

9788086890951

ISSN

2336-3363

e-ISSN

—

Number of pages

21

Pages from-to

191-211

Publisher name

Artefactum, nakladatelství Útavu dějin umění AV ČR, v.v.i.

Place of publication

Praha

Event location

Praha

Event date

Jan 1, 2016

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—