On the Side of the Monarchy with Sympathy for the “Serbian Enemy”. What War Diaries can tell us

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F17%3A00098993" target="_blank" >RIV/00216224:14210/17:00098993 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Na straně monarchie, se sympatiemi k „srbskému nepříteli“. O čem také vyprávějí válečné deníky

Original language description

Memoáry účastníků první světové války vycházely po první světové válce velmi často. Skutečnosti jsou v nich ovšem časem i politickými požadavky poválečné doby mnohdy v některých ohledech pozměněny. Originálních válečných deníků, které jejich autoři tvořili přímo v zákopech či během tažení, a neměli tedy příliš času na „přikrašlování historie“, se však mnoho nedochovalo. Zejména ne těch, jejichž tvůrci zůstali po celou dobu války „věrni císaři“, byť si o smyslu války mysleli své. Válečný deník nadporučíka 20. horské brigády XIX. sboru rakousko-uherské armády Hynka Doležala je toho dobrým svědectvím. Jeho deník, založený prakticky výhradně na fotografické dokumentaci, je přitom zcela ojedinělý. Autor, působící ve štábu brigády, měl po celou dobu balkánského tažení možnost fotografovat a fotografie také vyvolávat. Jeho deník je tak zevrubnou dokumentací polního tažení, které pro brigádu začalo v zimních měsících roku 1914 v Bosně, v roce 1915 pokračovalo do Srbska a v následujícím roce dále do Černé Hory, Albánie a Makedonie, odkud na podzim 1918 brigáda ustoupila po průlomu tzv. Soluňské fronty zpět do rozpadající se monarchie. I přesto, že byl Doležal příslušníkem rakouské armády, je z popisek jeho fotografií zřejmé autorovo češství a také sympatie k „srbskému a černohorskému nepříteli“. Ve svém deníku autor shromažďoval nejen své fotografie, ale také komerční fotografie z míst, kde právě působil. V deníku tak vylepil i fotografie srbské a černohorské panovnické rodiny, všímal si jejich osudů, i života prostých balkánských venkovanů. Z fotografií srbských a černohorských zajatců a popisků k nim je cítit jeho sympatie s „poraženým nepřítelem“. Autor si také zásadně vybíral ubytování v srbských rodinách, které svojí autoritou dokázal chránit. Celý deník je tak nejen svědectvím válečných operací, ale také důležitým etnografickým pramenem a dokladem smýšlení vysoce postaveného českého důstojníka v rakousko-uherské armádě.

Czech name

Na straně monarchie, se sympatiemi k „srbskému nepříteli“. O čem také vyprávějí válečné deníky

Czech description

Memoáry účastníků první světové války vycházely po první světové válce velmi často. Skutečnosti jsou v nich ovšem časem i politickými požadavky poválečné doby mnohdy v některých ohledech pozměněny. Originálních válečných deníků, které jejich autoři tvořili přímo v zákopech či během tažení, a neměli tedy příliš času na „přikrašlování historie“, se však mnoho nedochovalo. Zejména ne těch, jejichž tvůrci zůstali po celou dobu války „věrni císaři“, byť si o smyslu války mysleli své. Válečný deník nadporučíka 20. horské brigády XIX. sboru rakousko-uherské armády Hynka Doležala je toho dobrým svědectvím. Jeho deník, založený prakticky výhradně na fotografické dokumentaci, je přitom zcela ojedinělý. Autor, působící ve štábu brigády, měl po celou dobu balkánského tažení možnost fotografovat a fotografie také vyvolávat. Jeho deník je tak zevrubnou dokumentací polního tažení, které pro brigádu začalo v zimních měsících roku 1914 v Bosně, v roce 1915 pokračovalo do Srbska a v následujícím roce dále do Černé Hory, Albánie a Makedonie, odkud na podzim 1918 brigáda ustoupila po průlomu tzv. Soluňské fronty zpět do rozpadající se monarchie. I přesto, že byl Doležal příslušníkem rakouské armády, je z popisek jeho fotografií zřejmé autorovo češství a také sympatie k „srbskému a černohorskému nepříteli“. Ve svém deníku autor shromažďoval nejen své fotografie, ale také komerční fotografie z míst, kde právě působil. V deníku tak vylepil i fotografie srbské a černohorské panovnické rodiny, všímal si jejich osudů, i života prostých balkánských venkovanů. Z fotografií srbských a černohorských zajatců a popisků k nim je cítit jeho sympatie s „poraženým nepřítelem“. Autor si také zásadně vybíral ubytování v srbských rodinách, které svojí autoritou dokázal chránit. Celý deník je tak nejen svědectvím válečných operací, ale také důležitým etnografickým pramenem a dokladem smýšlení vysoce postaveného českého důstojníka v rakousko-uherské armádě.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Od Moravy k Moravě III. Z historie česko-srbských vztahů

ISBN

9788087709191

Number of pages of the result

33

Pages from-to

109-141

Number of pages of the book

354

Publisher name

Matice moravská

Place of publication

Brno

UT code for WoS chapter

—