Science and Faith in Russian Modernism

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F18%3A00124654" target="_blank" >RIV/00216224:14210/18:00124654 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Věda a víra v ruské moderně

Original language description

Přední spisovatelé ruské moderny prošli univerzitním vzděláním postaveným na základech pozitivistické filozofie, což vedlo k jejich snaze přenést velké množství racionálních poznatků do umělecké sféry. Charakteristickým příkladem je tvorba dvou ruských symbolistů Valerije Brjusova a Andreje Bělého, kteří své exaktní vzdělání úspěšně uplatnili ve svých uměleckých textech (Brjusov v historii, Bělý v matematice a filologii). Belyj tak učinil ve svých esejích sestavených do knihy Symbolismus (1910) a v experimentální Poemě o telefonech - Glosolalii (1917). Systém eurythmie Rudolfa Steinera uplatnil básník při studiu vztahu pohybů, jimiž se tvoří zvuky a slova vyjadřující duchovní podstatu člověka. Studium lingvistiky bylo inspirací pro Belyho básnickou tvorbu. Typickým příkladem zájmu o historii, vrcholícího v ruské literatuře v době modernismu, je esoterický román Valerije Brjusova Ohnivý anděl (1907). Do složité sítě fantasmagorických výjevů, jejichž interpretace probíhá na hranici fikce a reality, jsou v románu zakomponovány vědecké linie (zaměřené na okultní literaturu). Ambivalentní pozici zaujímá v románu známý učenec Agrippa z Nettesheimu. Vědecká literatura tvoří nedílnou součást literárních děl obou autorů a víra se pro ně stává silným inspiračním zdrojem.

Czech name

Věda a víra v ruské moderně

Czech description

Přední spisovatelé ruské moderny prošli univerzitním vzděláním postaveným na základech pozitivistické filozofie, což vedlo k jejich snaze přenést velké množství racionálních poznatků do umělecké sféry. Charakteristickým příkladem je tvorba dvou ruských symbolistů Valerije Brjusova a Andreje Bělého, kteří své exaktní vzdělání úspěšně uplatnili ve svých uměleckých textech (Brjusov v historii, Bělý v matematice a filologii). Belyj tak učinil ve svých esejích sestavených do knihy Symbolismus (1910) a v experimentální Poemě o telefonech - Glosolalii (1917). Systém eurythmie Rudolfa Steinera uplatnil básník při studiu vztahu pohybů, jimiž se tvoří zvuky a slova vyjadřující duchovní podstatu člověka. Studium lingvistiky bylo inspirací pro Belyho básnickou tvorbu. Typickým příkladem zájmu o historii, vrcholícího v ruské literatuře v době modernismu, je esoterický román Valerije Brjusova Ohnivý anděl (1907). Do složité sítě fantasmagorických výjevů, jejichž interpretace probíhá na hranici fikce a reality, jsou v románu zakomponovány vědecké linie (zaměřené na okultní literaturu). Ambivalentní pozici zaujímá v románu známý učenec Agrippa z Nettesheimu. Vědecká literatura tvoří nedílnou součást literárních děl obou autorů a víra se pro ně stává silným inspiračním zdrojem.

Type

J_imp - Article in a specialist periodical, which is included in the Web of Science database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60205 - Literary theory

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

GERMANOSLAVICA-ZEITSCHRIFT FUR GERMANO-SLAWISCHE STUDIEN

ISSN

1210-9029

e-ISSN

—

Volume of the periodical

29

Issue of the periodical within the volume

Sondernummer

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

8

Pages from-to

85-92

UT code for WoS article

000526414900008

EID of the result in the Scopus database

—