The autonomy of higher education institutions and their financing in the Czech lands in 1848–1939

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F20%3A00114095" target="_blank" >RIV/00216224:14210/20:00114095 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/cesky-casopis-historicky/2020/cislo-1.ep/" target="_blank" >http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/cesky-casopis-historicky/2020/cislo-1.ep/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Autonomie vysokých škol a jejich financování v českých zemích v letech 1848–1939

Original language description

Praktická realizace „humboldtovského“ konceptu vysokých škol, opřeného o autonomní rozhodování a soulad výzkumu a výuky, se v českých zemích odehrála v období mezi reformou Leo Thuna (1849–1851) a uzavřením vysokých škol nacisty v roce 1939. Vysokým školám byla poskytnuta specifická forma autonomie, která je odlišovala od jiných autonomních svazků ve veřejné sféře především v tom, že vysoké školy nedisponovaly vlastním majetkem a byly proto plně závislé na přísunu státních financí. Hospodářská závislost na státu silně ovlivňovala představu reprezentací vysokých škol o vlastní společenské roli a identitě – na jednu stranu školy respektovaly svoji roli jako státního ústavu, na druhou se snažily v některých oblastech vystupovat jako samosprávná korporace. V textu jsou analyzovány rozdíly, které v tomto směru odlišovaly pražské univerzity se starobylou tradicí a povědomím někdejší držby vlastního jmění od ostatních univerzit v českých zemích a dále univerzity jako celek od technických vysokých škol. Právě na univerzitách, zvláště jejich humanitních fakultách se postupně prosadila extenzivně chápaná představa o autonomii a šířila se odtud do dalších oblastí vysokoškolského sektoru i celé společnosti. V tomto směru byla vysokoškolská autonomie pionýrem společenské plurality a proměny v náhledu na stát od hierarchického autoritativního pojetí k pojetí liberálně-demokratickému. Současně s vrcholem vysokoškolské autonomie mezi léty 1890–1930 narůstaly krizové příznaky tohoto způsobu správy. Text sleduje zvláště problémy spojené s neefektivním využíváním státem poskytnutých financí a majetku. Nefunkčnost „humboldtovského“ systému autonomie ve 30. letech vedla stát k zásahům do rozhodování vysokých škol o ekonomických otázkách a posléze omezování autonomie vysokých škol jako celku a hledání alternativního, postliberálního způsobu řízení tohoto společensky velmi důležitého sektoru špičkového vzdělávání a vědy.

Czech name

Autonomie vysokých škol a jejich financování v českých zemích v letech 1848–1939

Czech description

Praktická realizace „humboldtovského“ konceptu vysokých škol, opřeného o autonomní rozhodování a soulad výzkumu a výuky, se v českých zemích odehrála v období mezi reformou Leo Thuna (1849–1851) a uzavřením vysokých škol nacisty v roce 1939. Vysokým školám byla poskytnuta specifická forma autonomie, která je odlišovala od jiných autonomních svazků ve veřejné sféře především v tom, že vysoké školy nedisponovaly vlastním majetkem a byly proto plně závislé na přísunu státních financí. Hospodářská závislost na státu silně ovlivňovala představu reprezentací vysokých škol o vlastní společenské roli a identitě – na jednu stranu školy respektovaly svoji roli jako státního ústavu, na druhou se snažily v některých oblastech vystupovat jako samosprávná korporace. V textu jsou analyzovány rozdíly, které v tomto směru odlišovaly pražské univerzity se starobylou tradicí a povědomím někdejší držby vlastního jmění od ostatních univerzit v českých zemích a dále univerzity jako celek od technických vysokých škol. Právě na univerzitách, zvláště jejich humanitních fakultách se postupně prosadila extenzivně chápaná představa o autonomii a šířila se odtud do dalších oblastí vysokoškolského sektoru i celé společnosti. V tomto směru byla vysokoškolská autonomie pionýrem společenské plurality a proměny v náhledu na stát od hierarchického autoritativního pojetí k pojetí liberálně-demokratickému. Současně s vrcholem vysokoškolské autonomie mezi léty 1890–1930 narůstaly krizové příznaky tohoto způsobu správy. Text sleduje zvláště problémy spojené s neefektivním využíváním státem poskytnutých financí a majetku. Nefunkčnost „humboldtovského“ systému autonomie ve 30. letech vedla stát k zásahům do rozhodování vysokých škol o ekonomických otázkách a posléze omezování autonomie vysokých škol jako celku a hledání alternativního, postliberálního způsobu řízení tohoto společensky velmi důležitého sektoru špičkového vzdělávání a vědy.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

<a href="/en/project/GA19-01035S" target="_blank" >GA19-01035S: State funding and autonomous administration of higher education institutions 1849-1939</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Český časopis historický

ISSN

0862-6111

e-ISSN

—

Volume of the periodical

118

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

41

Pages from-to

68-108

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85084583087