Enlightenment Visuality as a Means of Spreading Knowledge?

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F20%3A00118386" target="_blank" >RIV/00216224:14210/20:00118386 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.ucl.cas.cz/cs/cornova" target="_blank" >https://www.ucl.cas.cz/cs/cornova</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51305/cor.2020.02.05" target="_blank" >10.51305/cor.2020.02.05</a>

Result language

čeština

Original language name

Osvícenská vizualita jako proces šíření vědění?

Original language description

Historikové umění již vícekrát upozornili na zásadní proměnu společenské funkce výtvarného umění v českých zemích kolem roku 1800 a na nový ideál měšťanské vizuality. Vizuální kultura osvícenské éry byla rovněž interpretována jako určitý „pohyb vědění“ napříč různými kulturními sférami. V reakci na diskusní tezi Daniely Tinkové o osvícenství jako procesu šíření a demokratizace vědění a rozšiřování informačních sítí rozvíjí předkládaný text tyto úvahy a zamýšlí se též nad dalšími možnostmi konceptualizace umění doby osvícenství v českých zemích. Připomíná, že nová kulturní centra a sféry průniku sociability různých skupin obyvatelstva přinášely nejen změny v organizaci sdílení informací o výtvarném umění, ale i novou situaci, kdy výměna znalostí probíhající napříč různými sociálními a vzdělaneckými sférami již nesledovala dříve jasněji vyznačené profesní hranice, které utvářely původní terminologii a metodologii daného oboru. Na jedné straně se například profesionální umělci pouštějí do studia nejrůznějších vědních oborů, zatímco naopak tradiční humanistický umělecko-teoretický diskurz se stával polem nejen pro diletující „amatéry“, ale rovněž pro novou vrstvu profesionálních znalců a kritiků umění bez formálního uměleckého vzdělání. Znalosti o umění se tak stávají svébytnou oblastí vědění, součástí výchovy, zdrojem kulturní a historické paměti a projevem patriotismu i osobní identity. Podobný posun lze zaznamenat i ve sféře „vidění“, která byla v době osvícenství formována ambicemi na rozšíření tradičního spektra konzumentů a recipientů umění prostřednictvím esteticky změřené výchovy a vzdělávání. Patrná je též snaha o naplnění ideálu veřejného umění na základě moderního kritéria „vkusu“ s cílem eliminovat přetrvávající sociální bariéry a kulturní monopol tradičních aristokratických elit a formovat představy o měšťanské vizuální kultuře (sentimentalita, přehodnocení hierarchie žánrů, výuka kresby, rozmach grafického umění atd.). Výše zmíněný pohyb vědění pak výrazně usnadnil recipientům rovněž orientaci na trhu s uměním (umělecké výstavy, kritiky, inzerce), poskytl jim vlastní měřítka a kritéria pro hodnocení kvality umělecké produkce, jakož i obecně vizuality počínající industriální éry (veřejně přístupné umělecké sbírky, průmyslové výstavy, první muzea atd.), a tím v míře dříve netušené zpřístupnil svět výtvarného umění nejširší veřejnosti.

Czech name

Osvícenská vizualita jako proces šíření vědění?

Czech description

Historikové umění již vícekrát upozornili na zásadní proměnu společenské funkce výtvarného umění v českých zemích kolem roku 1800 a na nový ideál měšťanské vizuality. Vizuální kultura osvícenské éry byla rovněž interpretována jako určitý „pohyb vědění“ napříč různými kulturními sférami. V reakci na diskusní tezi Daniely Tinkové o osvícenství jako procesu šíření a demokratizace vědění a rozšiřování informačních sítí rozvíjí předkládaný text tyto úvahy a zamýšlí se též nad dalšími možnostmi konceptualizace umění doby osvícenství v českých zemích. Připomíná, že nová kulturní centra a sféry průniku sociability různých skupin obyvatelstva přinášely nejen změny v organizaci sdílení informací o výtvarném umění, ale i novou situaci, kdy výměna znalostí probíhající napříč různými sociálními a vzdělaneckými sférami již nesledovala dříve jasněji vyznačené profesní hranice, které utvářely původní terminologii a metodologii daného oboru. Na jedné straně se například profesionální umělci pouštějí do studia nejrůznějších vědních oborů, zatímco naopak tradiční humanistický umělecko-teoretický diskurz se stával polem nejen pro diletující „amatéry“, ale rovněž pro novou vrstvu profesionálních znalců a kritiků umění bez formálního uměleckého vzdělání. Znalosti o umění se tak stávají svébytnou oblastí vědění, součástí výchovy, zdrojem kulturní a historické paměti a projevem patriotismu i osobní identity. Podobný posun lze zaznamenat i ve sféře „vidění“, která byla v době osvícenství formována ambicemi na rozšíření tradičního spektra konzumentů a recipientů umění prostřednictvím esteticky změřené výchovy a vzdělávání. Patrná je též snaha o naplnění ideálu veřejného umění na základě moderního kritéria „vkusu“ s cílem eliminovat přetrvávající sociální bariéry a kulturní monopol tradičních aristokratických elit a formovat představy o měšťanské vizuální kultuře (sentimentalita, přehodnocení hierarchie žánrů, výuka kresby, rozmach grafického umění atd.). Výše zmíněný pohyb vědění pak výrazně usnadnil recipientům rovněž orientaci na trhu s uměním (umělecké výstavy, kritiky, inzerce), poskytl jim vlastní měřítka a kritéria pro hodnocení kvality umělecké produkce, jakož i obecně vizuality počínající industriální éry (veřejně přístupné umělecké sbírky, průmyslové výstavy, první muzea atd.), a tím v míře dříve netušené zpřístupnil svět výtvarného umění nejširší veřejnosti.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Cornova : Revue české společnosti pro výzkum 18. století

ISSN

1804-6983

e-ISSN

—

Volume of the periodical

10

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

6

Pages from-to

45-50

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—