Czechoslovak-South Slavic League in Moravian Ostrava

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F20%3A00121212" target="_blank" >RIV/00216224:14210/20:00121212 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.szm.cz/media/docs/szmb-3-20-www-604731717cdaa.pdf" target="_blank" >http://www.szm.cz/media/docs/szmb-3-20-www-604731717cdaa.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Československo-jihoslovanská liga v Moravské Ostravě

Original language description

Autorka se v práci věnuje působení Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě v meziválečné době. Nastiňuje, jak se tento celostátní spolek snažil o posilování československo-jugoslávské vzájemnosti a podporu vzájemných styků. V praktické rovině se tyto úkoly a cíle naplňovaly především prostřednictvím organizováním činnosti osvětové a kulturní, činností překladatelskou či podporou rozvoje turismu na Jadran. Československo-jihoslovanská liga se svými odbory se těšila oficiální podpoře státu, především ministerstev zahraničí a školství. Měla tak blízko k organizaci oficiální a jako taková byla nositelem a spolutvůrcem oficiálního obrazu Jihoslovanů a Jugoslávie. Autorka v příspěvku přináší pohled na činnost odboru spolku v Moravské Ostravě, a to především na základě studia dochovaných archivních materiálů v Archivu města Ostravy (fond Československo-jihoslovanská liga – odbor v Moravské Ostravě) a na základě informací a příspěvků z dobových spolkových časopisů – Československo-jihoslovanské ligy (1921–1930) a Československo-jihoslovanské revue (1931–1939). Autorka dochází ke zjištění, že odbor Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě – fungující především díky Václavu Papouškovi, Jaroslavu Havlíčkovi (a Jaroslavu Bláhovi v Českém Těšíně) – vznikl ve třicátých letech, tj. v druhé dekádě fungování celostátního spolku, který v té době měl už mít vyřešeny všechny organizační a administrativní záležitosti. I přesto komunikace s ústředím nefungovala ideálně, obzvláště ve finančních otázkách, kdy se moravskoostravský odbor nemohl na nic spolehnout. Autorka na základě dochovaných materiálů pak konstatuje, že nejzáslužnější aktivity tohoto odboru v rámci československo-jugoslávských vztahů byly aktivity na poli osvětovém – pokud si odbor mohl dovolit pořádat kurzy srbochorvatského jazyka, navštěvoval je vysoký počet posluchačů. Také se odbor mohl pochlubit aktivně vystupujícím studentským kroužkem fungujícím pod jeho křídly. Kulturně-vzdělávací význam měly též pravidelně se konající konverzační večírky, které v této podobě snad nepořádal žádný jiný odbor. Autorka také neopomenula skutečnost, že moravskoostravský odbor si ovšem dokázal prosadit také své zájmy v okolí – v Českém Těšíně velmi aktivně vystupoval studentský kroužek při místním gymnáziu, který se snažil o československo-jugoslávské sbližování, především prostřednictvím jazykových kurzů, přednášek a korespondencí se studenty z Jugoslávie. Autorka dochází k závěru, že i přesto, že moravskoostravský odbor (stejně jako i ty další) se potýkal s řadou problémů – ty souvisely především s finančním zabezpečením odborů a stárnutím svých členů (proto ke konci trvání spolku můžeme sledovat jistý úpadek jeho činnosti) – tak tento odbor celostátního vzájemnostního spolku v Moravské Ostravě zanechal alespoň určitou stopu v rámci československo-jugoslávské spolupráce během meziválečné doby.

Czech name

Československo-jihoslovanská liga v Moravské Ostravě

Czech description

Autorka se v práci věnuje působení Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě v meziválečné době. Nastiňuje, jak se tento celostátní spolek snažil o posilování československo-jugoslávské vzájemnosti a podporu vzájemných styků. V praktické rovině se tyto úkoly a cíle naplňovaly především prostřednictvím organizováním činnosti osvětové a kulturní, činností překladatelskou či podporou rozvoje turismu na Jadran. Československo-jihoslovanská liga se svými odbory se těšila oficiální podpoře státu, především ministerstev zahraničí a školství. Měla tak blízko k organizaci oficiální a jako taková byla nositelem a spolutvůrcem oficiálního obrazu Jihoslovanů a Jugoslávie. Autorka v příspěvku přináší pohled na činnost odboru spolku v Moravské Ostravě, a to především na základě studia dochovaných archivních materiálů v Archivu města Ostravy (fond Československo-jihoslovanská liga – odbor v Moravské Ostravě) a na základě informací a příspěvků z dobových spolkových časopisů – Československo-jihoslovanské ligy (1921–1930) a Československo-jihoslovanské revue (1931–1939). Autorka dochází ke zjištění, že odbor Československo-jihoslovanské ligy v Moravské Ostravě – fungující především díky Václavu Papouškovi, Jaroslavu Havlíčkovi (a Jaroslavu Bláhovi v Českém Těšíně) – vznikl ve třicátých letech, tj. v druhé dekádě fungování celostátního spolku, který v té době měl už mít vyřešeny všechny organizační a administrativní záležitosti. I přesto komunikace s ústředím nefungovala ideálně, obzvláště ve finančních otázkách, kdy se moravskoostravský odbor nemohl na nic spolehnout. Autorka na základě dochovaných materiálů pak konstatuje, že nejzáslužnější aktivity tohoto odboru v rámci československo-jugoslávských vztahů byly aktivity na poli osvětovém – pokud si odbor mohl dovolit pořádat kurzy srbochorvatského jazyka, navštěvoval je vysoký počet posluchačů. Také se odbor mohl pochlubit aktivně vystupujícím studentským kroužkem fungujícím pod jeho křídly. Kulturně-vzdělávací význam měly též pravidelně se konající konverzační večírky, které v této podobě snad nepořádal žádný jiný odbor. Autorka také neopomenula skutečnost, že moravskoostravský odbor si ovšem dokázal prosadit také své zájmy v okolí – v Českém Těšíně velmi aktivně vystupoval studentský kroužek při místním gymnáziu, který se snažil o československo-jugoslávské sbližování, především prostřednictvím jazykových kurzů, přednášek a korespondencí se studenty z Jugoslávie. Autorka dochází k závěru, že i přesto, že moravskoostravský odbor (stejně jako i ty další) se potýkal s řadou problémů – ty souvisely především s finančním zabezpečením odborů a stárnutím svých členů (proto ke konci trvání spolku můžeme sledovat jistý úpadek jeho činnosti) – tak tento odbor celostátního vzájemnostního spolku v Moravské Ostravě zanechal alespoň určitou stopu v rámci československo-jugoslávské spolupráce během meziválečné doby.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Časopis slezského muzea, série B, vědy historické

ISSN

1211-3131

e-ISSN

—

Volume of the periodical

69

Issue of the periodical within the volume

3

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

29

Pages from-to

235-263

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—