Major Trends in the Conception of Ethnographic Museum Materials in the Works of Czech Ethnologists and Museologists before 1989

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F21%3A00123613" target="_blank" >RIV/00216224:14210/21:00123613 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/10/r3-2021.pdf#page=14" target="_blank" >http://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/10/r3-2021.pdf#page=14</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989

Original language description

Etnografický materiál v muzeích se jako výzkumné téma objevuje již v období přelomu 19. a 20. století jako přímý důsledek pražské národopisné výstavy. K intenzivnějšímu rozvoji jeho reflexe nicméně došlo až v období po roce 1918, a to zejména v souvislosti s podporou regionálního bádání v oblasti lidové kultury (např. Stránská, Václavík) a prosazováním obecně muzeologických principů (Lábek, Svoboda). Ke komplexnějšímu uchopení daného fenoménu však došlo až s nástupem komunistického režimu. Tehdejší specifické prostředí vytvářelo vhodné podmínky pro vznik unikátních koncepcí, které usilovaly o úzké propojení teorie a praxe a tematicky se orientovaly zejména na oblast sbírkotvorné, prezentační a edukační činnosti muzeí. Badatelský zájem se rozdělil do dvou hlavních linií. Pro první byla charakteristická především snaha o analýzu autentického movitého materiálu (Kunz, Johnová, Suk), druhý proud pracoval s širším pojetím etnografického sbírkového předmětu, do nějž zahrnoval stavební a přírodní prvky a současně výrazně akcentoval nehmotné kulturní dědictví (Langer, Štika). Zvláštní postavení pak mělo dílo Josefa Beneše, který se na základě dosavadních poznatků pokusil vytvořit ucelený systém zvaný etnografická muzeologie.

Czech name

Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989

Czech description

Etnografický materiál v muzeích se jako výzkumné téma objevuje již v období přelomu 19. a 20. století jako přímý důsledek pražské národopisné výstavy. K intenzivnějšímu rozvoji jeho reflexe nicméně došlo až v období po roce 1918, a to zejména v souvislosti s podporou regionálního bádání v oblasti lidové kultury (např. Stránská, Václavík) a prosazováním obecně muzeologických principů (Lábek, Svoboda). Ke komplexnějšímu uchopení daného fenoménu však došlo až s nástupem komunistického režimu. Tehdejší specifické prostředí vytvářelo vhodné podmínky pro vznik unikátních koncepcí, které usilovaly o úzké propojení teorie a praxe a tematicky se orientovaly zejména na oblast sbírkotvorné, prezentační a edukační činnosti muzeí. Badatelský zájem se rozdělil do dvou hlavních linií. Pro první byla charakteristická především snaha o analýzu autentického movitého materiálu (Kunz, Johnová, Suk), druhý proud pracoval s širším pojetím etnografického sbírkového předmětu, do nějž zahrnoval stavební a přírodní prvky a současně výrazně akcentoval nehmotné kulturní dědictví (Langer, Štika). Zvláštní postavení pak mělo dílo Josefa Beneše, který se na základě dosavadních poznatků pokusil vytvořit ucelený systém zvaný etnografická muzeologie.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60500 - Other Humanities and the Arts

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Národopisná revue

ISSN

0862-8351

e-ISSN

—

Volume of the periodical

31

Issue of the periodical within the volume

3

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

16

Pages from-to

188-203

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85122145859