Gospel according to Pullman : the influence of fantastic literature on the development of empathy and mentalization

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F22%3A00126560" target="_blank" >RIV/00216224:14210/22:00126560 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/145177/1_BohemicaLitteraria_25-2022-1_6.pdf?sequence=1" target="_blank" >https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/145177/1_BohemicaLitteraria_25-2022-1_6.pdf?sequence=1</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/BL2022-1-4" target="_blank" >10.5817/BL2022-1-4</a>

Result language

čeština

Original language name

Evangelium podle Pullmana : vliv fantastické literatury na rozvoj empatie a mentalizace

Original language description

Předkládaná studie vychází z poznatků současné kognitivní vědy a zabývá se otázkou, jakým způsobem četba literární fikce ovlivňuje kognitivní a afektivní schopnosti a dovednosti čtenáře, zejména jeho schopnost empatie a mentalizace. Navazuje na teze Marka Oziewicze a Marii Nikolajevy, které nejsou v českém prostředí příliš rozšířené, totiž že fantastická literatura je v tomto ohledu více kognitivně stimulující než literatura mimetická, neboť interpretace fantastických fikčních světů vede k náročnějším myšlenkovým experimentům. Teze obou badatelů jsou demonstrovány na románové trilogii britského spisovatele Philipa Pullmana Jeho temné esence (1995–2005), jejíž interpretace vyžaduje značné kognitivní úsilí. Čtenář se v ní totiž seznamuje s fantastickým fikčním světem, kde abstraktní pojmy jako duše, víra či vědění nabývají konkrétních podob. Výsledky analýzy Pullmanovy trilogie podporují jednak obecná tvrzení kognitivní literární vědy, tedy že četba literární fikce rozvíjí teorii mysli, jednak že fantastika může být v tomto ohledu přínosnější

Czech name

Evangelium podle Pullmana : vliv fantastické literatury na rozvoj empatie a mentalizace

Czech description

Předkládaná studie vychází z poznatků současné kognitivní vědy a zabývá se otázkou, jakým způsobem četba literární fikce ovlivňuje kognitivní a afektivní schopnosti a dovednosti čtenáře, zejména jeho schopnost empatie a mentalizace. Navazuje na teze Marka Oziewicze a Marii Nikolajevy, které nejsou v českém prostředí příliš rozšířené, totiž že fantastická literatura je v tomto ohledu více kognitivně stimulující než literatura mimetická, neboť interpretace fantastických fikčních světů vede k náročnějším myšlenkovým experimentům. Teze obou badatelů jsou demonstrovány na románové trilogii britského spisovatele Philipa Pullmana Jeho temné esence (1995–2005), jejíž interpretace vyžaduje značné kognitivní úsilí. Čtenář se v ní totiž seznamuje s fantastickým fikčním světem, kde abstraktní pojmy jako duše, víra či vědění nabývají konkrétních podob. Výsledky analýzy Pullmanovy trilogie podporují jednak obecná tvrzení kognitivní literární vědy, tedy že četba literární fikce rozvíjí teorii mysli, jednak že fantastika může být v tomto ohledu přínosnější

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60206 - Specific literatures

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Bohemica Litteraria

ISSN

1213-2144

e-ISSN

2336-4394

Volume of the periodical

25

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

21

Pages from-to

55-75

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85137227343