The Responsibility of Literary Creators for the Deepening of Nationalism in Yugoslavia at the End of the 1970s and in the First Half of the 1980s

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F22%3A00128193" target="_blank" >RIV/00216224:14210/22:00128193 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století

Original language description

Studie se zabývá obdobím přelomu 70. a 80. let 20. století v Jugoslávii, kdy se v této zemi začaly v literatuře ve větší míře projevovat nacionalistické tendence. Ty přispěly ke vzniku vlny resentimentího nacionalismu, jenž byl jednou z příčin rozpadu socialistické Jugoslávie. Poukazuje na změnu jugoslávské ideologie, již přinesla ústava z roku 1974. Ta mj. způsobila uzavírání se jednotlivých republik a také autonomních oblastí do vlastních hranic a omezovala efektivní možnost působení jugoslávského federálního centra. Ukazuje také na střet konzervativních a liberálních komunistických frakcí ve Svazu komunistů Jugoslávie, který v některých jugoslávských republikách (Srbsko a Slovinsko) vedl k odmítnutí tvrdých zásahů proti pracím s nevhodným nacionalistickým obsahem. Dělo se tak i proto, aby byla zdůrazněna odlišnost jugoslávského typu socialismu od státně dirigistického socialismu sovětského bloku. Studie rozebírá témata, která začali nacionalističtí spisovatelé nejprve v Srbsku (a právě Srbsko je centrem zájmu práce) zpracovávat. Jednalo se především o: reminiscence na druhou světovou válku a ustašovské masakry v Hercegovině, Lice a jinde; o domnělé nerovnoprávné postavení Srbska v jugoslávské federaci (přítomnost dvou autonomních oblastí, které v té době byly již jen de iure součástí Srbska, ale jinak prováděly samostatnou politiku); o popírání zásluh Srbska na osvobození „porobených bratří“ a vznik Jugoslávie po první světové válce a hlavního údělu Srbů v protifašistickém boji ve válce druhé. Objevovaly se také práce o nekomunistickém srbském, tzv. četnickém odboji, který byl v době socialistické Jugoslávie považován za kolaborantský a jugoslávskému lidu nepřátelský. Ve studii se na základě archivních výzkumů ukazují postoje jednotlivých komunistických proudů vůči nacionalismu a antisocialistickým silám. Autor se v práci šířeji zabývá především dílem Dobrici Čosiće, Vuka Draškoviće a Jovana Raduloviće, okrajově pak i jinými srbskými autory.

Czech name

Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století

Czech description

Studie se zabývá obdobím přelomu 70. a 80. let 20. století v Jugoslávii, kdy se v této zemi začaly v literatuře ve větší míře projevovat nacionalistické tendence. Ty přispěly ke vzniku vlny resentimentího nacionalismu, jenž byl jednou z příčin rozpadu socialistické Jugoslávie. Poukazuje na změnu jugoslávské ideologie, již přinesla ústava z roku 1974. Ta mj. způsobila uzavírání se jednotlivých republik a také autonomních oblastí do vlastních hranic a omezovala efektivní možnost působení jugoslávského federálního centra. Ukazuje také na střet konzervativních a liberálních komunistických frakcí ve Svazu komunistů Jugoslávie, který v některých jugoslávských republikách (Srbsko a Slovinsko) vedl k odmítnutí tvrdých zásahů proti pracím s nevhodným nacionalistickým obsahem. Dělo se tak i proto, aby byla zdůrazněna odlišnost jugoslávského typu socialismu od státně dirigistického socialismu sovětského bloku. Studie rozebírá témata, která začali nacionalističtí spisovatelé nejprve v Srbsku (a právě Srbsko je centrem zájmu práce) zpracovávat. Jednalo se především o: reminiscence na druhou světovou válku a ustašovské masakry v Hercegovině, Lice a jinde; o domnělé nerovnoprávné postavení Srbska v jugoslávské federaci (přítomnost dvou autonomních oblastí, které v té době byly již jen de iure součástí Srbska, ale jinak prováděly samostatnou politiku); o popírání zásluh Srbska na osvobození „porobených bratří“ a vznik Jugoslávie po první světové válce a hlavního údělu Srbů v protifašistickém boji ve válce druhé. Objevovaly se také práce o nekomunistickém srbském, tzv. četnickém odboji, který byl v době socialistické Jugoslávie považován za kolaborantský a jugoslávskému lidu nepřátelský. Ve studii se na základě archivních výzkumů ukazují postoje jednotlivých komunistických proudů vůči nacionalismu a antisocialistickým silám. Autor se v práci šířeji zabývá především dílem Dobrici Čosiće, Vuka Draškoviće a Jovana Raduloviće, okrajově pak i jinými srbskými autory.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů