Mattheson's Libretto Boris Goudenow in the Context of the First Pseudo-Demetrius Dramatic Works
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F23%3A00130518" target="_blank" >RIV/00216224:14210/23:00130518 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://viewer.joomag.com/om-0123-web/0931910001679005586?short&" target="_blank" >https://viewer.joomag.com/om-0123-web/0931910001679005586?short&</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Matthesonovo libreto k opeře Boris Goudenow v kontextu prvních lžidimitrijovských dramatických děl
Original language description
Příspěvek zkoumá libreto opery Boris Goudenow (1710) skladatele a teoretika Johanna Matthesona v kontextu lžidimitrijovských dramatických děl vzniklých přibližně do konce baroka. Lžidimitrijovská dramatická díla, tj. díla, která líčí události v Rusku na počátku 17. století a v nichž vystupuje postava Lžidimitrije I. a často i Borise Godunova, nejsou v evropské literární historii nijak vzácným jevem. Nejvíce jich vzniklo v 19. století v Německu a v Rusku, kde další a mnohem slavnější operu o carovi Borisi Godunovovi napsal Modest P. Musorgskij. První dramatici se začali zabývat oběma panovníky, Godunovem a zejména Lžidimitrem I., až několik let po smrti obou carů. Vůbec první drama o Lžidimitriji I. napsal ve Španělsku Lope de Vega, po něm následovali italští autoři a koncem baroka se stejné téma objevilo i v Anglii. Srovnání těchto dramatických děl ukazuje, že převládající náboženství v domovině autorů hrálo významnou roli v jejich chápání postav Lžidimitrije a Borise, což souviselo i s prameny, z nichž čerpali informace při studiu námětu. V katolických zemích zpravidla využívali spíše jezuitské a katolické prameny, a proto chápali Lžidimitrije I. jako právoplatného nástupce a ctnostného katolíka, tedy opak toho, jak byl popisován v hagiografických a historiografických dílech v Rusku. V protestantských zemích hrála náboženská povaha dobrodružství Lžidimitrije druhořadou roli. Nejinak je tomu i v případě opery Matthesona, který k Borisi Goudanovi napsal nejen hudbu, ale i libreto. Ve své opeře zobrazil období, kdy Godunov údajně předstíral, že se nechal přemluvit k nástupu na trůn, ale jeho postava není záporná (na rozdíl od Borise v katolických dramatech) a jeho peripetie stojí v pozadí milostných zápletek.
Czech name
Matthesonovo libreto k opeře Boris Goudenow v kontextu prvních lžidimitrijovských dramatických děl
Czech description
Příspěvek zkoumá libreto opery Boris Goudenow (1710) skladatele a teoretika Johanna Matthesona v kontextu lžidimitrijovských dramatických děl vzniklých přibližně do konce baroka. Lžidimitrijovská dramatická díla, tj. díla, která líčí události v Rusku na počátku 17. století a v nichž vystupuje postava Lžidimitrije I. a často i Borise Godunova, nejsou v evropské literární historii nijak vzácným jevem. Nejvíce jich vzniklo v 19. století v Německu a v Rusku, kde další a mnohem slavnější operu o carovi Borisi Godunovovi napsal Modest P. Musorgskij. První dramatici se začali zabývat oběma panovníky, Godunovem a zejména Lžidimitrem I., až několik let po smrti obou carů. Vůbec první drama o Lžidimitriji I. napsal ve Španělsku Lope de Vega, po něm následovali italští autoři a koncem baroka se stejné téma objevilo i v Anglii. Srovnání těchto dramatických děl ukazuje, že převládající náboženství v domovině autorů hrálo významnou roli v jejich chápání postav Lžidimitrije a Borise, což souviselo i s prameny, z nichž čerpali informace při studiu námětu. V katolických zemích zpravidla využívali spíše jezuitské a katolické prameny, a proto chápali Lžidimitrije I. jako právoplatného nástupce a ctnostného katolíka, tedy opak toho, jak byl popisován v hagiografických a historiografických dílech v Rusku. V protestantských zemích hrála náboženská povaha dobrodružství Lžidimitrije druhořadou roli. Nejinak je tomu i v případě opery Matthesona, který k Borisi Goudanovi napsal nejen hudbu, ale i libreto. Ve své opeře zobrazil období, kdy Godunov údajně předstíral, že se nechal přemluvit k nástupu na trůn, ale jeho postava není záporná (na rozdíl od Borise v katolických dramatech) a jeho peripetie stojí v pozadí milostných zápletek.
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)
Result continuities
Project
—
Continuities
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Others
Publication year
2023
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Opus musicum
ISSN
0862-8505
e-ISSN
—
Volume of the periodical
55
Issue of the periodical within the volume
1
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
11
Pages from-to
6-16
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
—