From an activist to a breast-feeding mother : Impact of motherhood on consumer behaviour of environmentally oriented women

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14230%2F20%3A00115789" target="_blank" >RIV/00216224:14230/20:00115789 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Z aktivistky kojící matkou : Dopad mateřství na spotřební chování environmentalistek

Original language description

Některé ženy považují narození dítěte za nejšťastnější okamžik v životě. Žena se stává matkou, zodpovědnou za život druhého člověka. U pro-environmentálně smýšlející ženy se však role matky může dostat do konfliktu s rolí environmentalistky. Radost z narození dítěte provázejí různá spotřebitelská dilemata, a tak i ženy, jež jsou v ochraně přírody jinak velmi zásadové, začnou své dosavadní hodnoty i styl života přehodnocovat. Jedna věc je omezovat za účelem ochrany přírody své vlastní potřeby, druhá omezit potřeby dítěte. Příspěvek představuje závěry výzkumu Zelených matek – pro-environmentálně smýšlejících žen, jimž se narodilo první dítě. Jak se tyto ženy se změnami svých spotřebních návyků vypořádávají? Je pro ně narození dítěte spíše motorem, nebo brzdou v cestě k ekologicky uvědomělému spotřebitelství? Výzkum je součástí bakalářské práce zpracované na Katedře environmentálních studií FSS MU. Prostřednictvím pětice hloubkových rozhovorů se ukázalo, že i po narození dítěte se Zelené matky nadále snaží svou každodenní spotřebu snižovat. Využívají látkové pleny, nakupují v second handech a lokálních obchodech, nejedí maso – a jsou rovněž občansky angažované v rozvoji místa, kde žijí. Zároveň ale zažívají momenty, kdy se dostávají se svým dosavadním environmentálním přesvědčením do konfliktu. Zejména ve chvílích únavy a vyčerpání se u některých konzumních činností hranice přijatelnosti posunuly. Výzkum otevírá k úvaze některá navazující témata: Jak se mění postoje Zelených matek v čase, třeba ve chvíli, kdy se vrací z rodičovské dovolené zpět do práce? Jakou roli zastává u pro-environmentálně žijících rodin v období po narození prvního dítěte otec? Je adekvátní vysvětlovat úpadek radikality ve spotřebě samotným fyzickým faktem narození dítěte, tím že ženě přibývají nové starosti, nebo spíše proměnou její sociální role? Na téma Zelených matek také v současné chvíli navazuje výzkum dobrovolně bezdětných žen z důvodu klimatické krize. Jak je toto rozhodnutí nemít děti, případně mít dětí méně, motivováno a vyjednáváno? Ve Velké Británii existuje například hnutí Birthstrike, ke kterému se hlásí více než 500 žen, a které tlačí na politiky, že dokud nebudou při řešení klimatické krize radikálnější, odmítají přivést na tento svět své dítě. Jak se liší postoj k ekologické angažovanosti u Zelených matek a u žen, které se rozhodly si dítě odepřít? Je narození dítěte u pro-environmentálně smýšlející ženy považováno za dar, nebo dluh přírodě?

Czech name

Z aktivistky kojící matkou : Dopad mateřství na spotřební chování environmentalistek

Czech description

Některé ženy považují narození dítěte za nejšťastnější okamžik v životě. Žena se stává matkou, zodpovědnou za život druhého člověka. U pro-environmentálně smýšlející ženy se však role matky může dostat do konfliktu s rolí environmentalistky. Radost z narození dítěte provázejí různá spotřebitelská dilemata, a tak i ženy, jež jsou v ochraně přírody jinak velmi zásadové, začnou své dosavadní hodnoty i styl života přehodnocovat. Jedna věc je omezovat za účelem ochrany přírody své vlastní potřeby, druhá omezit potřeby dítěte. Příspěvek představuje závěry výzkumu Zelených matek – pro-environmentálně smýšlejících žen, jimž se narodilo první dítě. Jak se tyto ženy se změnami svých spotřebních návyků vypořádávají? Je pro ně narození dítěte spíše motorem, nebo brzdou v cestě k ekologicky uvědomělému spotřebitelství? Výzkum je součástí bakalářské práce zpracované na Katedře environmentálních studií FSS MU. Prostřednictvím pětice hloubkových rozhovorů se ukázalo, že i po narození dítěte se Zelené matky nadále snaží svou každodenní spotřebu snižovat. Využívají látkové pleny, nakupují v second handech a lokálních obchodech, nejedí maso – a jsou rovněž občansky angažované v rozvoji místa, kde žijí. Zároveň ale zažívají momenty, kdy se dostávají se svým dosavadním environmentálním přesvědčením do konfliktu. Zejména ve chvílích únavy a vyčerpání se u některých konzumních činností hranice přijatelnosti posunuly. Výzkum otevírá k úvaze některá navazující témata: Jak se mění postoje Zelených matek v čase, třeba ve chvíli, kdy se vrací z rodičovské dovolené zpět do práce? Jakou roli zastává u pro-environmentálně žijících rodin v období po narození prvního dítěte otec? Je adekvátní vysvětlovat úpadek radikality ve spotřebě samotným fyzickým faktem narození dítěte, tím že ženě přibývají nové starosti, nebo spíše proměnou její sociální role? Na téma Zelených matek také v současné chvíli navazuje výzkum dobrovolně bezdětných žen z důvodu klimatické krize. Jak je toto rozhodnutí nemít děti, případně mít dětí méně, motivováno a vyjednáváno? Ve Velké Británii existuje například hnutí Birthstrike, ke kterému se hlásí více než 500 žen, a které tlačí na politiky, že dokud nebudou při řešení klimatické krize radikálnější, odmítají přivést na tento svět své dítě. Jak se liší postoj k ekologické angažovanosti u Zelených matek a u žen, které se rozhodly si dítě odepřít? Je narození dítěte u pro-environmentálně smýšlející ženy považováno za dar, nebo dluh přírodě?

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50401 - Sociology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů