Reproduction of Bohemia and Moravia in the perceptual regions of Bohemian-Moravian borderland inhabitants

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14310%2F18%3A00113871" target="_blank" >RIV/00216224:14310/18:00113871 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Reprodukce Čech a Moravy v percepčních regionech obyvatel česko-moravského pomezí

Original language description

Lze tvrdit, že do konce roku 1948 byla česko-moravská hranice (nejen) v myslích lidí přesně vymezena. Po tomto roce se percepční regiony Čech a Moravy změnily, neboť země jakožto územněsprávní jednotky byly nahrazeny kraji nerespektujícími zemskou hranici. Také následující územněsprávní reformy s jinak ohraničenými kraji (opět nerespektujícími historickou hranici) se podepsaly do vnímaného vymezení Čech a Moravy. Kraje lze nicméně pokládat za nejdůležitější instituce reprodukující české země do současnosti. Tyto „megainstituce“ zahrnují i drobnější, na první pohled méně nápadné instituce, které pomáhají objasnit, proč jsou právě kraje tak mocné v reprodukci zemí. Nelze však opomenout, že je identita Čech a Moravy nadále reprodukována nejen současnými kraji, ale i staršími územněsprávními regiony, včetně samotných zemí. Z důvodu nerespektování zemské hranice po roce 1948 tak lze identifikovat jistý „schizofrenní region“ vyznačující se rozštěpenou regionální (zemskou) identitou. To lze ilustrovat analýzou mentálních map obyvatel tří kvalitativně odlišných částí česko-moravského pomezí. Také další odpovědi těchto lidí v dotazníkovém šetření demonstrují významný vliv územněsprávních reforem na změnu vnímaného vymezení českých zemí. Ukazuje se například, že do percepčních regionů se mohou otiskovat jak regiony homogenní (velký vliv mají toponyma), tak i regiony funkční (vliv spádovosti). Rovněž samotné hranice (hraniční kameny a dopravní značky) hrají důležitou roli v reprodukci českých zemí.

Czech name

Reprodukce Čech a Moravy v percepčních regionech obyvatel česko-moravského pomezí

Czech description

Lze tvrdit, že do konce roku 1948 byla česko-moravská hranice (nejen) v myslích lidí přesně vymezena. Po tomto roce se percepční regiony Čech a Moravy změnily, neboť země jakožto územněsprávní jednotky byly nahrazeny kraji nerespektujícími zemskou hranici. Také následující územněsprávní reformy s jinak ohraničenými kraji (opět nerespektujícími historickou hranici) se podepsaly do vnímaného vymezení Čech a Moravy. Kraje lze nicméně pokládat za nejdůležitější instituce reprodukující české země do současnosti. Tyto „megainstituce“ zahrnují i drobnější, na první pohled méně nápadné instituce, které pomáhají objasnit, proč jsou právě kraje tak mocné v reprodukci zemí. Nelze však opomenout, že je identita Čech a Moravy nadále reprodukována nejen současnými kraji, ale i staršími územněsprávními regiony, včetně samotných zemí. Z důvodu nerespektování zemské hranice po roce 1948 tak lze identifikovat jistý „schizofrenní region“ vyznačující se rozštěpenou regionální (zemskou) identitou. To lze ilustrovat analýzou mentálních map obyvatel tří kvalitativně odlišných částí česko-moravského pomezí. Také další odpovědi těchto lidí v dotazníkovém šetření demonstrují významný vliv územněsprávních reforem na změnu vnímaného vymezení českých zemí. Ukazuje se například, že do percepčních regionů se mohou otiskovat jak regiony homogenní (velký vliv mají toponyma), tak i regiony funkční (vliv spádovosti). Rovněž samotné hranice (hraniční kameny a dopravní značky) hrají důležitou roli v reprodukci českých zemí.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

50700 - Social and economic geography

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů