The heavy-minerals gold placer deposits spatially related to the Khantaishir ophiolitic complex near the Altai and Khaliun towns (Southwestern Mongolia)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14310%2F20%3A00118483" target="_blank" >RIV/00216224:14310/20:00118483 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00025798:_____/20:00000115

Result on the web

<a href="https://journals.muni.cz/gvms/article/view/13215" target="_blank" >https://journals.muni.cz/gvms/article/view/13215</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2020-13215" target="_blank" >10.5817/GVMS2020-13215</a>

Result language

čeština

Original language name

Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko)

Original language description

Podrobné studium těžkých minerálů ze dvou lokalit fluviálních sedimentů v oblasti khantaishirského ofiolitového komplexu poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko) umožnilo nalézt zdrojové oblasti zlata. Ve spektru těžkých minerálů ze sedimentů poblíž města Altaj dominují magnetit (32%), chromit (27%), epidot (11%), apatit (6%) a klinopyroxen (5%). Předpokládáme, že tyto minerály pocházejí z ultrabazických a bazických vyvřelých hornin z ofiolitového komplexu Neoproterozoického stáří. Relativně nedeformovaný a trojrozměrný tvar zlatinek indikuje jejich transport na krátkou vzdálenost. Vzácné je zlato uzavřené v dolomitu nebo křemenu, což naznačuje, že zdrojem zlata byly pravděpodobně listvenity. Spektrum těžkých minerálů z fluviálních sedimentů v malém potoce poblíž města Khaliun je jiné. Studovaný vzorek obsahuje magnetit (31%), amfibol (19%), zirkon (18%), pyrit (13%), apatit (5%), epidot (4%), titanit (4%), klinopyroxen (2%), monazit (1%), ilmenit (1%), granát (1%) a baryt (0,1%). Velká variability v minerálním složení spektra těžkých minerálů naznačuje širokou zdrojovou oblast, která zahrnuje bazické až intermediální vyvřeliny kambro-ordovického vulkanického oblouku Ikh-Mongol a metamorfované horniny (metapelit). V případě lokality poblíž města Altaj představují těžké minerály, dobrý nástroj pro určení původu zlata. Tvar zlata a také jednoduché těžké minerální spektrum ze sedimentů poblíž Altaje naznačuje krátký transport z omezené zdrojové oblasti (přibližně 6 km2). Zlato pravděpodobně pocházející z ultramafických hornin (listvenity). Naproti tomu původ zlata z lokality poblíž Khaliunu zůstává nejasný. Zlato by pravděpodobně mohlo pocházet z hydrotermálních žil (přítomnost barytu spojená s hojným pyritem).

Czech name

Těžké minerály rozsypových ložisek zlata vázaných na khantaishirský ofiolitový komplex poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko)

Czech description

Podrobné studium těžkých minerálů ze dvou lokalit fluviálních sedimentů v oblasti khantaishirského ofiolitového komplexu poblíž měst Altaj a Khaliun (jihozápadní Mongolsko) umožnilo nalézt zdrojové oblasti zlata. Ve spektru těžkých minerálů ze sedimentů poblíž města Altaj dominují magnetit (32%), chromit (27%), epidot (11%), apatit (6%) a klinopyroxen (5%). Předpokládáme, že tyto minerály pocházejí z ultrabazických a bazických vyvřelých hornin z ofiolitového komplexu Neoproterozoického stáří. Relativně nedeformovaný a trojrozměrný tvar zlatinek indikuje jejich transport na krátkou vzdálenost. Vzácné je zlato uzavřené v dolomitu nebo křemenu, což naznačuje, že zdrojem zlata byly pravděpodobně listvenity. Spektrum těžkých minerálů z fluviálních sedimentů v malém potoce poblíž města Khaliun je jiné. Studovaný vzorek obsahuje magnetit (31%), amfibol (19%), zirkon (18%), pyrit (13%), apatit (5%), epidot (4%), titanit (4%), klinopyroxen (2%), monazit (1%), ilmenit (1%), granát (1%) a baryt (0,1%). Velká variability v minerálním složení spektra těžkých minerálů naznačuje širokou zdrojovou oblast, která zahrnuje bazické až intermediální vyvřeliny kambro-ordovického vulkanického oblouku Ikh-Mongol a metamorfované horniny (metapelit). V případě lokality poblíž města Altaj představují těžké minerály, dobrý nástroj pro určení původu zlata. Tvar zlata a také jednoduché těžké minerální spektrum ze sedimentů poblíž Altaje naznačuje krátký transport z omezené zdrojové oblasti (přibližně 6 km2). Zlato pravděpodobně pocházející z ultramafických hornin (listvenity). Naproti tomu původ zlata z lokality poblíž Khaliunu zůstává nejasný. Zlato by pravděpodobně mohlo pocházet z hydrotermálních žil (přítomnost barytu spojená s hojným pyritem).

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku

ISSN

1212-6209

e-ISSN

—

Volume of the periodical

27

Issue of the periodical within the volume

1-2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

10

Pages from-to

27-36

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85098876675