Geochemical characterization of bottom sediment in Olše river

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14310%2F20%3A00124833" target="_blank" >RIV/00216224:14310/20:00124833 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Geochemická charakteristika dnových sedimentů řeky Olše

Original language description

V diplomové práci jsem se zabývala zhodnocením obsahu vybraných prvků v říčních sedimentech řeky Olše a jejich významných přítoků. Jedná se o toky Stonávka, Karvinský potok, Hrabinka a Ropičanka. Na 21 lokalitách uvedených toků byly sledovány změny pH a konduktivity a byly odebrány vzorky říčních sedimentů. U všech vzorků říčních sedimentů byl stanoven obsah prvků pomocí rentgenfluorescenčního spektrometru (XRF). U 10 vybraných vzorků říčního sedimentu byl stanoven obsah organického uhlíku (TOC). Na 8 lokalitách byly odebrány vzorky povrchových vod, ve kterých byly stanoveny základní anionty a kationty – sírany, chloridy, sodík, draslík, hořčík a uhličitany. Hydrochemické zhodnocení povrchových vod bylo provedeno v programu The Geochemist’s Workbench. Nejvyšší hodnoty konduktivity (1,27 – 40 mS/cm) byly zjištěny v Karvinském potoce. Konduktivita v řece Olši kolísá a nejvyšší nárůst byl opakovaně potvrzen po vyústění Karvínského potoka. Obsahy obvykle hodnocených toxických prvků jako jsou arzen (od 5 mg/kg, KP 15 do 15 mg/kg, KP 16), měď (od 16 mg/kg ,PF 18 do 87 mg/kg, KP 01) a chrom (od 30 mg/kg, OL 01 do 419 mg/kg, KP 01) byly v říčních sedimentech nízké. Obsah olova kolísá. Zvýšený obsah olova byl naměřen na Ropičance Ro 08 (122 mg/kg) a na Olši OL 02 (114 mg/kg). Na všech lokalitách byl naměřený vysoký obsah zinku (od 41 mg/kg, PF 18 do 373 mg/kg, OL 02). V případě zinku byly všechny lokality podle tříd Igeo zařazeny do třídy od 3 (mírně až silně zatížený sediment) do 6 (nadměrně zatížený sediment). Extrémně vysoké obsahy byly naměřeny u vanadu (až 9 463 mg/kg, KP 01) a stroncia (až 1 7889 mg/kg, KP 01), které mohou mít původ v paralických sedimentech hornoslezské pánve. Povrchové vody severní části studovaného území vykazují zvýšenou konduktivitu (40 mS/cm, KP 01) a jsou především Na+-Cl- charakteru. Naopak v jižní části území se jedná o vody Ca2+-HCO3- charakteru s nízkou konduktivitou (0,205 mS/cm).

Czech name

Geochemická charakteristika dnových sedimentů řeky Olše

Czech description

V diplomové práci jsem se zabývala zhodnocením obsahu vybraných prvků v říčních sedimentech řeky Olše a jejich významných přítoků. Jedná se o toky Stonávka, Karvinský potok, Hrabinka a Ropičanka. Na 21 lokalitách uvedených toků byly sledovány změny pH a konduktivity a byly odebrány vzorky říčních sedimentů. U všech vzorků říčních sedimentů byl stanoven obsah prvků pomocí rentgenfluorescenčního spektrometru (XRF). U 10 vybraných vzorků říčního sedimentu byl stanoven obsah organického uhlíku (TOC). Na 8 lokalitách byly odebrány vzorky povrchových vod, ve kterých byly stanoveny základní anionty a kationty – sírany, chloridy, sodík, draslík, hořčík a uhličitany. Hydrochemické zhodnocení povrchových vod bylo provedeno v programu The Geochemist’s Workbench. Nejvyšší hodnoty konduktivity (1,27 – 40 mS/cm) byly zjištěny v Karvinském potoce. Konduktivita v řece Olši kolísá a nejvyšší nárůst byl opakovaně potvrzen po vyústění Karvínského potoka. Obsahy obvykle hodnocených toxických prvků jako jsou arzen (od 5 mg/kg, KP 15 do 15 mg/kg, KP 16), měď (od 16 mg/kg ,PF 18 do 87 mg/kg, KP 01) a chrom (od 30 mg/kg, OL 01 do 419 mg/kg, KP 01) byly v říčních sedimentech nízké. Obsah olova kolísá. Zvýšený obsah olova byl naměřen na Ropičance Ro 08 (122 mg/kg) a na Olši OL 02 (114 mg/kg). Na všech lokalitách byl naměřený vysoký obsah zinku (od 41 mg/kg, PF 18 do 373 mg/kg, OL 02). V případě zinku byly všechny lokality podle tříd Igeo zařazeny do třídy od 3 (mírně až silně zatížený sediment) do 6 (nadměrně zatížený sediment). Extrémně vysoké obsahy byly naměřeny u vanadu (až 9 463 mg/kg, KP 01) a stroncia (až 1 7889 mg/kg, KP 01), které mohou mít původ v paralických sedimentech hornoslezské pánve. Povrchové vody severní části studovaného území vykazují zvýšenou konduktivitu (40 mS/cm, KP 01) a jsou především Na+-Cl- charakteru. Naopak v jižní části území se jedná o vody Ca2+-HCO3- charakteru s nízkou konduktivitou (0,205 mS/cm).

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů