Bacteria of the genera Anaplasma and Rickettsia

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14310%2F22%3A00126811" target="_blank" >RIV/00216224:14310/22:00126811 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://infekce.net/KMINE2022/" target="_blank" >https://infekce.net/KMINE2022/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia

Original language description

Bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia patří mezi zoonotické patogeny, napadající krevní systém člověka a zvířat. Anaplasma sp. se typicky replikuje v cytoplazmatických vakuolách granulocytů. Rickettsia sp. napadá buňky endotelu, ke kterým se váže pomocí povrchového proteinu rOmpB a do buňky pronikají fagocytózou. Oba rody zahrnují druhy, způsobující závažná lidská onemocnění. Zatímco u rodu Anaplasma se jedná o jediný druh Anaplasma phagocytophilum, jenž je původcem lidské granulocytární anaplazmózy, rod Rickettsia zahrnuje více druhů patogenních pro člověka. Obecně se tyto nemoci označují pod pojmem rickettsiózy a dělí se do dvou skupin na skupinu tyfu (TG) a skupinu skvrnité horečky (SFG). Je patrné, že počty případů nákazy těmito bakteriemi ve světě neustále rostou. Důvodem může být globalizace a oteplování klimatu a také neustálé pokroky v detekčních metodách. V České republice se jedná o ojedinělé počty odhalených pacientů s těmito nemocemi. Ačkoli bylo potvrzeno, že se bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia na našem území vyskytují, nepatří jejich detekce k běžným lékařským postupům a mohou tak být často zaměněny za jiné podobné infekční nemoci. V diplomových pracích studentů MU byla identifikována přítomnost rodu Rickettsia spp. z 1367 klíšťat v r. 2011- 2012, a to na lokalitě Brno Řečkovice v 3.6 %, CHKO Moravský kras 4,4% a Českomoravská vysočina 4,1%. Anaplasma phagocytophilum byla potvrzena v 1866 vzorcích klíštat Ixodes ricinus posbíraných v oblastech jižní Moravy v r. 2019 (Brno-Pisárky 2,8 %); na Uherskobrodsku 1,8 %; Brněnská přehrada (Rakovec 1,45 %). Dále byla potvrzena přítomnost této bakterie u klíšťat rodů Dermacentor a Haemaphysalis, Konkrétně to bylo na lokalitě Brno-Pisárky v r. 2018 v jednom vzorku A. phagogytophilum u samice H. concinna. Potvrdit hypotézu o přítomnosti zoonotických patogenů u rodu Dermacentor a Haemaphysalis se podařilo také v roce 2020 v oblasti jižní Moravy (Šídlovy skalky), kde byl zachycen jeden pozitivní samec H. concinna na A. phagocytophilum. Tento patogen se může vyskytnout v těchto klíšťatech také v Polsku. Ve spolupráci s wroclavskou univerzitou se nám podařilo ve stejném roce identifikovat A. phagocytophilum také u samice D. reticulatus na polské lokalitě v okolí Wroclawi.

Czech name

Bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia

Czech description

Bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia patří mezi zoonotické patogeny, napadající krevní systém člověka a zvířat. Anaplasma sp. se typicky replikuje v cytoplazmatických vakuolách granulocytů. Rickettsia sp. napadá buňky endotelu, ke kterým se váže pomocí povrchového proteinu rOmpB a do buňky pronikají fagocytózou. Oba rody zahrnují druhy, způsobující závažná lidská onemocnění. Zatímco u rodu Anaplasma se jedná o jediný druh Anaplasma phagocytophilum, jenž je původcem lidské granulocytární anaplazmózy, rod Rickettsia zahrnuje více druhů patogenních pro člověka. Obecně se tyto nemoci označují pod pojmem rickettsiózy a dělí se do dvou skupin na skupinu tyfu (TG) a skupinu skvrnité horečky (SFG). Je patrné, že počty případů nákazy těmito bakteriemi ve světě neustále rostou. Důvodem může být globalizace a oteplování klimatu a také neustálé pokroky v detekčních metodách. V České republice se jedná o ojedinělé počty odhalených pacientů s těmito nemocemi. Ačkoli bylo potvrzeno, že se bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia na našem území vyskytují, nepatří jejich detekce k běžným lékařským postupům a mohou tak být často zaměněny za jiné podobné infekční nemoci. V diplomových pracích studentů MU byla identifikována přítomnost rodu Rickettsia spp. z 1367 klíšťat v r. 2011- 2012, a to na lokalitě Brno Řečkovice v 3.6 %, CHKO Moravský kras 4,4% a Českomoravská vysočina 4,1%. Anaplasma phagocytophilum byla potvrzena v 1866 vzorcích klíštat Ixodes ricinus posbíraných v oblastech jižní Moravy v r. 2019 (Brno-Pisárky 2,8 %); na Uherskobrodsku 1,8 %; Brněnská přehrada (Rakovec 1,45 %). Dále byla potvrzena přítomnost této bakterie u klíšťat rodů Dermacentor a Haemaphysalis, Konkrétně to bylo na lokalitě Brno-Pisárky v r. 2018 v jednom vzorku A. phagogytophilum u samice H. concinna. Potvrdit hypotézu o přítomnosti zoonotických patogenů u rodu Dermacentor a Haemaphysalis se podařilo také v roce 2020 v oblasti jižní Moravy (Šídlovy skalky), kde byl zachycen jeden pozitivní samec H. concinna na A. phagocytophilum. Tento patogen se může vyskytnout v těchto klíšťatech také v Polsku. Ve spolupráci s wroclavskou univerzitou se nám podařilo ve stejném roce identifikovat A. phagocytophilum také u samice D. reticulatus na polské lokalitě v okolí Wroclawi.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

10606 - Microbiology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů