All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

The usability of the Bohemian-Moravian historical land boundary in tourism

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14310%2F22%3A00129477" target="_blank" >RIV/00216224:14310/22:00129477 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Využitelnost historické česko-moravské zemské hranice v turismu

  • Original language description

    Stále častěji diskutovaným problémem cestovního ruchu je overtourismus, tedy nadměrná návštěvnost určitých destinací provázená různými negativními dopady. V České republice se overtourismus netýká jen historického centra Prahy ale například i Krkonoš. Snahou je proto přimět turisty, aby navštěvovali (i) jiné, méně exponované lokality. Mezi dlouhodobě nejméně navštěvované kraje patří Pardubický kraj a Kraj Vysočina. Cílem příspěvku je poukázat na dosud ne příliš reflektovanou turistickou atraktivitu/destinaci rozkládající se převážně v obou zmíněných krajích – česko-moravskou zemskou hranici. Představen je turistický potenciál této historické hranice včetně názoru 357 respondentů oslovených prostřednictvím online dotazníku, zda by navštívili naučnou stezku na česko-moravské hranici vedoucí od Polska po Rakousko a proč ano/ne. Odpověď „určitě ano“ zvolilo 30,5 % oslovených, odpověď „spíše ano“ 45,9 % dotázaných. Lze tedy konstatovat relativně velký zájem potenciálních turistů o tuto atraktivitu/destinaci, přičemž motivace lidí pro návštěvu se různí. Turistické využití česko-moravské zemské hranice by vedle diverzifikace nabídky cestovního ruchu – v tomto případě navíc zaměřeného na domácí prostředí, jehož preference byla v době pandemie Covid-19 zřetelná – mohlo přinést rozvoj přilehlého venkovského regionu v mnohých oblastech shodného s tzv. vnitřní periferií. Dalším pozitivním efektem vyznačení česko-moravské hranice pro účely turismu bude posílení povědomí lidí o hranici historických zemí, což povede k uchování historické paměti, jež se zejména v důsledku administrativních reforem u mnohých lidí vytrácí. Před vyznačením naučné stezky je však potřeba ochránit stávající relikty hranice – především hraniční kameny, neboť jsou tyto památky ohroženy krádežemi a nešetrnou lesní technikou.

  • Czech name

    Využitelnost historické česko-moravské zemské hranice v turismu

  • Czech description

    Stále častěji diskutovaným problémem cestovního ruchu je overtourismus, tedy nadměrná návštěvnost určitých destinací provázená různými negativními dopady. V České republice se overtourismus netýká jen historického centra Prahy ale například i Krkonoš. Snahou je proto přimět turisty, aby navštěvovali (i) jiné, méně exponované lokality. Mezi dlouhodobě nejméně navštěvované kraje patří Pardubický kraj a Kraj Vysočina. Cílem příspěvku je poukázat na dosud ne příliš reflektovanou turistickou atraktivitu/destinaci rozkládající se převážně v obou zmíněných krajích – česko-moravskou zemskou hranici. Představen je turistický potenciál této historické hranice včetně názoru 357 respondentů oslovených prostřednictvím online dotazníku, zda by navštívili naučnou stezku na česko-moravské hranici vedoucí od Polska po Rakousko a proč ano/ne. Odpověď „určitě ano“ zvolilo 30,5 % oslovených, odpověď „spíše ano“ 45,9 % dotázaných. Lze tedy konstatovat relativně velký zájem potenciálních turistů o tuto atraktivitu/destinaci, přičemž motivace lidí pro návštěvu se různí. Turistické využití česko-moravské zemské hranice by vedle diverzifikace nabídky cestovního ruchu – v tomto případě navíc zaměřeného na domácí prostředí, jehož preference byla v době pandemie Covid-19 zřetelná – mohlo přinést rozvoj přilehlého venkovského regionu v mnohých oblastech shodného s tzv. vnitřní periferií. Dalším pozitivním efektem vyznačení česko-moravské hranice pro účely turismu bude posílení povědomí lidí o hranici historických zemí, což povede k uchování historické paměti, jež se zejména v důsledku administrativních reforem u mnohých lidí vytrácí. Před vyznačením naučné stezky je však potřeba ochránit stávající relikty hranice – především hraniční kameny, neboť jsou tyto památky ohroženy krádežemi a nešetrnou lesní technikou.

Classification

  • Type

    O - Miscellaneous

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    50701 - Cultural and economic geography

Result continuities

  • Project

    <a href="/en/project/TL03000154" target="_blank" >TL03000154: Reconstruction of the running of Bohemian-Moravian historical land boundary and mapping of boundary markers for the purpose of their declaration as a cultural monument</a><br>

  • Continuities

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Others

  • Publication year

    2022

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů