African-American Spirituals: Tracing them to Czech Concert Halls

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14410%2F19%3A00122550" target="_blank" >RIV/00216224:14410/19:00122550 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://image.folkoveprazdniny.cz/2019/kolokvium2019/From_Folklore_to_World_Music_2019.pdf" target="_blank" >http://image.folkoveprazdniny.cz/2019/kolokvium2019/From_Folklore_to_World_Music_2019.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Česká stopa: Afroamerické spirituály v koncertní síni

Original language description

Příspěvek představuje jedinečné hledání kořenů spirituálů v českých zemích. Autorka přesahuje dosud známou a diskutovanou historii amerických spirituálů v českých zemích od 60. let až do současnosti. Zasazuje je do jejich historického kontextu a sleduje šíření afroamerických spirituálů v Evropě v první polovině 20. století. Zdůrazňuje roli jednotlivých černošských operních pěvců, počínaje vlivem, který měl student Antonína Dvořáka Harry T. Burleigh na zpěváky v USA a následně na zpěváky, kteří byli pozváni na vystoupení do Československa. Na rozdíl od jiných evropských zemí byla přítomnost afroamerických zpěváků v Československu ve 20. a 30. letech 20. století vzácná: dokumentovány byly pouze výkony Paula Robesona, Lawrence Browna a Catariny Jarboro. Období od poloviny čtyřicátých do padesátých let minulého století ukázalo obrovský zájem vládních institucí o prezentaci černošských zpěváků veřejnosti. Nezáleželo na tom, zda byli Američané nebo Britové, protože byli zástupci „utlačovaného černého lidu“. Země hostila (i opakovaně) Paula Robesona, Aubrey Pankeyho, Huberta Dilwortha, Ellabelle Davisovou, Kennetha Spencera, Roberta Adamse a Edrica Connora. V médiích obsah a funkce spirituálů ustoupily komunistické ideologii. Přesto zpěváci představili bohatství afroamerických spirituálů. Mnohé z nich byly zaznamenány na deskách a některé byly publikovány ve zpěvnících. Mezi českými překladateli textů a interprety spirituálů byli místní operní pěvci Emil Knos-Olšovský a Jiří Joran. Vliv jazzové hudby a jazzových hudebníků na zavedení afroamerických spiritualistů do této země byl podle autorky malý. Diskutuje se zde o několika sborech, počínaje rolí zpěváků Fisk Jubilee Singers, kteří v zemi nikdy nevystupovali, a neúspěšnou cestou mladých harlemitů do SSSR v roce 1932. Článek přináší podrobnosti o masivní přítomnosti operní společnosti Everyman v Praze v únoru 1956. Se změnami politického klimatu v šedesátých letech 20. století nastal ústup spirituálů z evangelických kostelů a hrály je folklorně-obrozenecké hudební skupiny.

Czech name

Česká stopa: Afroamerické spirituály v koncertní síni

Czech description

Příspěvek představuje jedinečné hledání kořenů spirituálů v českých zemích. Autorka přesahuje dosud známou a diskutovanou historii amerických spirituálů v českých zemích od 60. let až do současnosti. Zasazuje je do jejich historického kontextu a sleduje šíření afroamerických spirituálů v Evropě v první polovině 20. století. Zdůrazňuje roli jednotlivých černošských operních pěvců, počínaje vlivem, který měl student Antonína Dvořáka Harry T. Burleigh na zpěváky v USA a následně na zpěváky, kteří byli pozváni na vystoupení do Československa. Na rozdíl od jiných evropských zemí byla přítomnost afroamerických zpěváků v Československu ve 20. a 30. letech 20. století vzácná: dokumentovány byly pouze výkony Paula Robesona, Lawrence Browna a Catariny Jarboro. Období od poloviny čtyřicátých do padesátých let minulého století ukázalo obrovský zájem vládních institucí o prezentaci černošských zpěváků veřejnosti. Nezáleželo na tom, zda byli Američané nebo Britové, protože byli zástupci „utlačovaného černého lidu“. Země hostila (i opakovaně) Paula Robesona, Aubrey Pankeyho, Huberta Dilwortha, Ellabelle Davisovou, Kennetha Spencera, Roberta Adamse a Edrica Connora. V médiích obsah a funkce spirituálů ustoupily komunistické ideologii. Přesto zpěváci představili bohatství afroamerických spirituálů. Mnohé z nich byly zaznamenány na deskách a některé byly publikovány ve zpěvnících. Mezi českými překladateli textů a interprety spirituálů byli místní operní pěvci Emil Knos-Olšovský a Jiří Joran. Vliv jazzové hudby a jazzových hudebníků na zavedení afroamerických spiritualistů do této země byl podle autorky malý. Diskutuje se zde o několika sborech, počínaje rolí zpěváků Fisk Jubilee Singers, kteří v zemi nikdy nevystupovali, a neúspěšnou cestou mladých harlemitů do SSSR v roce 1932. Článek přináší podrobnosti o masivní přítomnosti operní společnosti Everyman v Praze v únoru 1956. Se změnami politického klimatu v šedesátých letech 20. století nastal ústup spirituálů z evangelických kostelů a hrály je folklorně-obrozenecké hudební skupiny.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

OD FOLKLORU K WORLD MUSIC: HUDBA A SPIRITUALITA

ISBN

9788090703322

ISSN

2336-565X

e-ISSN

—

Number of pages

28

Pages from-to

156-183

Publisher name

Městské kulturní středisko Náměšť nad Oslavou

Place of publication

Náměšť nad Oslavou

Event location

Námešť nad Oslavou, CZECH REPUBLIC

Event date

Jul 30, 2019

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

000540656900011