Renaissance extruded stucco on the example of heritage properties at the Czech/Moravian/Austrian border

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25110%2F20%3A39917340" target="_blank" >RIV/00216275:25110/20:39917340 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://zpp.npu.cz/clanek-7667" target="_blank" >http://zpp.npu.cz/clanek-7667</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí

Original language description

Vytlačovaný štuk představuje svébytnou techniku, která byla hojně využívána pro dekorování renesančních interiérů památek. Technika byla využívána k dekorování bohatých dekorativních rámců (systémů) často v návaznosti na jinou výzdobu figurálním štukem, nástěnnou, deskovou malbou nebo sgrafity. Častěji se však na renesančních památkách uplatňuje vytlačovaný štuk co do bohatosti a typologie v jednodušším rozvrhu užívaný jen v těsné návaznosti na architektonické členění prostoru památky. Tyto památky byly zpravidla dílem anonymních štukatérských dílen, které působili na určitém geografickém území nebo například, na objektech, jež spojovala osobnost vlastníka památky nebo objednatele. Příkladem tohoto fenoménu mohou být některé renesanční památky česko-moravsko-rakouského pomezí, u nichž byla souvislost prokázána interdisciplinárním výzkumem založená na propojení restaurátorských a přírodovědných průzkumů s výsledky uměleckohistorických a archivních rešerší. Konkrétně se autorsky podařilo propojit renesanční štukovou výzdobu jindřichohradeckých kostelů sv. Václava, nejsvětější Trojice s Langrovým domem a kostelem sv. Petra a Pavla v blízkém Lodhéřově. V druhém sledovaném okruhu s centrem v rakouském Schwarzenau se podařilo nalézt souvislosti mezi výzdobou zámku ve Slatině a kostela nejsvětější Trojice v Běhařovicích na Znojemsku a zaniklým kostelem sv. Václava ve starém Bítově. Zřejmě nejucelenější skupinou majetkově i ornamentálně rovněž propojenou se Schwarzenau pak je výzdoba starého zámku v Uherčicích a předsíní kostelů sv. Jana Křtitele v Dešné a Panny Marie v Raabs an de Thaya. Na konkrétních objektech byla popsána a dokumentována nejen geneze vzniku otiskovaných renesančních ornamentálních dekorací, současný stav a poškození, ale i předchozí restaurátorské a další opravné zásahy. Na základě historické literatury, materiálově technologických průzkumů a provedených zkoušek se podařilo replikovat část renesanční výzdoby původními technologiemi a tak detailně popsat postupy vytváření otiskovaného štuku. Tato část výzkumu je zvláště podstatná ve spojitosti s předchozími zásahy a současným stavem štukových děl. Na základě znalosti původní techniky a materiálů je možné se vyhnout problematickým zásahům a neodborným opravám renesančních štukových děl, z nichž typické je použití sádry jako opravného materiálu. Dalším zásadním aspektem je důkladný průzkumu charakteru povrchu štukatur a následně polychromie, která tvoří integrální součást vytvořeného díla chápaného v jeho celistvosti. Všechny naznačené aspekty jsou nezbytným podkladem pro památkovou ochranu a péči o tato díla.

Czech name

Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí

Czech description

Vytlačovaný štuk představuje svébytnou techniku, která byla hojně využívána pro dekorování renesančních interiérů památek. Technika byla využívána k dekorování bohatých dekorativních rámců (systémů) často v návaznosti na jinou výzdobu figurálním štukem, nástěnnou, deskovou malbou nebo sgrafity. Častěji se však na renesančních památkách uplatňuje vytlačovaný štuk co do bohatosti a typologie v jednodušším rozvrhu užívaný jen v těsné návaznosti na architektonické členění prostoru památky. Tyto památky byly zpravidla dílem anonymních štukatérských dílen, které působili na určitém geografickém území nebo například, na objektech, jež spojovala osobnost vlastníka památky nebo objednatele. Příkladem tohoto fenoménu mohou být některé renesanční památky česko-moravsko-rakouského pomezí, u nichž byla souvislost prokázána interdisciplinárním výzkumem založená na propojení restaurátorských a přírodovědných průzkumů s výsledky uměleckohistorických a archivních rešerší. Konkrétně se autorsky podařilo propojit renesanční štukovou výzdobu jindřichohradeckých kostelů sv. Václava, nejsvětější Trojice s Langrovým domem a kostelem sv. Petra a Pavla v blízkém Lodhéřově. V druhém sledovaném okruhu s centrem v rakouském Schwarzenau se podařilo nalézt souvislosti mezi výzdobou zámku ve Slatině a kostela nejsvětější Trojice v Běhařovicích na Znojemsku a zaniklým kostelem sv. Václava ve starém Bítově. Zřejmě nejucelenější skupinou majetkově i ornamentálně rovněž propojenou se Schwarzenau pak je výzdoba starého zámku v Uherčicích a předsíní kostelů sv. Jana Křtitele v Dešné a Panny Marie v Raabs an de Thaya. Na konkrétních objektech byla popsána a dokumentována nejen geneze vzniku otiskovaných renesančních ornamentálních dekorací, současný stav a poškození, ale i předchozí restaurátorské a další opravné zásahy. Na základě historické literatury, materiálově technologických průzkumů a provedených zkoušek se podařilo replikovat část renesanční výzdoby původními technologiemi a tak detailně popsat postupy vytváření otiskovaného štuku. Tato část výzkumu je zvláště podstatná ve spojitosti s předchozími zásahy a současným stavem štukových děl. Na základě znalosti původní techniky a materiálů je možné se vyhnout problematickým zásahům a neodborným opravám renesančních štukových děl, z nichž typické je použití sádry jako opravného materiálu. Dalším zásadním aspektem je důkladný průzkumu charakteru povrchu štukatur a následně polychromie, která tvoří integrální součást vytvořeného díla chápaného v jeho celistvosti. Všechny naznačené aspekty jsou nezbytným podkladem pro památkovou ochranu a péči o tato díla.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

<a href="/en/project/DG18P02OVV005" target="_blank" >DG18P02OVV005: Rennaisance and Mannerist stucco work on Czech and Moravian territory</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy památkové péče (Journal of Historical Heritage Preservation)

ISSN

1210-5538

e-ISSN

—

Volume of the periodical

2020

Issue of the periodical within the volume

3-4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

17

Pages from-to

313-329

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—