The Upper Lusatian monetary system in the early 1540s
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25210%2F22%3A39920097" target="_blank" >RIV/00216275:25210/22:39920097 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/numismaticke-listy/75-1-4/hornoluzicky-menovy-system-pocatkem-40-let-16-stoleti" target="_blank" >https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/numismaticke-listy/75-1-4/hornoluzicky-menovy-system-pocatkem-40-let-16-stoleti</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.37520/nl.2020.014" target="_blank" >10.37520/nl.2020.014</a>
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Hornolužický měnový systém počátkem 40. let 16. století
Original language description
Autor se ve svém příspěvku zabývá problematikou reálně obíhajících mincí a peněžními početními jednotkami, užívanými počátkem 40. let 16. století v Horní Lužici. Hlavním pramenem jsou pro něj účetní knihy vídeňské dvorské komory z let 1543-1544. V nich se dochoval jednak přepočet platební síly konkrétních mincí, kterými hornolužičtí stavové a města uhradili daňovou povinnost, jednak přepočet peněžních početních jednotek, užívaných tehdy v platebním, systému Horní Lužice. Z této dokumentace vyplývá, že hornolužická hřivna („Mark“), dělená na 48 malých grošů, odpovídala v rakouské měně částce 56 krejcarů. Druhou hlavní peněžní početní jednotkou byl hornolužický zlatý („Gulden“), který byl na hlavní rakouskou peněžní početní jednotku „zlatý rýnský“ přepočítáván v poměru 14 zlatých rýnských = 15 zlatých hornolužických. Stříbrný tolar tehdy platil v Horní Lužici 63 hornolužických malých grošů (70 krejcarů) a zlatý uherský dukát byl přijímán v hodnotě 93 hornolužických malých grošů (105 krejcarů).
Czech name
Hornolužický měnový systém počátkem 40. let 16. století
Czech description
Autor se ve svém příspěvku zabývá problematikou reálně obíhajících mincí a peněžními početními jednotkami, užívanými počátkem 40. let 16. století v Horní Lužici. Hlavním pramenem jsou pro něj účetní knihy vídeňské dvorské komory z let 1543-1544. V nich se dochoval jednak přepočet platební síly konkrétních mincí, kterými hornolužičtí stavové a města uhradili daňovou povinnost, jednak přepočet peněžních početních jednotek, užívaných tehdy v platebním, systému Horní Lužice. Z této dokumentace vyplývá, že hornolužická hřivna („Mark“), dělená na 48 malých grošů, odpovídala v rakouské měně částce 56 krejcarů. Druhou hlavní peněžní početní jednotkou byl hornolužický zlatý („Gulden“), který byl na hlavní rakouskou peněžní početní jednotku „zlatý rýnský“ přepočítáván v poměru 14 zlatých rýnských = 15 zlatých hornolužických. Stříbrný tolar tehdy platil v Horní Lužici 63 hornolužických malých grošů (70 krejcarů) a zlatý uherský dukát byl přijímán v hodnotě 93 hornolužických malých grošů (105 krejcarů).
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Numismatické listy
ISSN
0029-6074
e-ISSN
—
Volume of the periodical
75 / 2020
Issue of the periodical within the volume
1-4
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
7
Pages from-to
178-184
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
—